Zdeni, moc zajímavé. Výše jejich rozvodovosti je přímo úměrná těmto sňatkům. To je jasné. Jenže...u nás by si všichni zamilovaní poklepali na hlavu, velkolepá svatba...a také často rozvod. Nejednou jsem slyšela, když to nepůjde, tak se rozvedené. To mi hlava nikdy nebrala. Ale mladí začínají chápat, že takový rozvod něco stojí, tak spolu žijí jen tak. Ono je pak mnohem jednodušší se sebrat a odejít. Díky za blog a měj se fajn.🙂

Soni, když mi to kamarádka vyprávěla, poslouchala jsem pečlivěji, než když mi líčila zážitek z terakotové armády. Zaujaly mě i fotografie z toho místa, měla jich samozřejmě mnohem víc, než jsem uveřejnila v blogu. Prostě burza, nabídka, poptávka. Nevěděla jsem, že něco takového existuje a nevzpomínám si, že bych tuto burzu viděla třeba v nějakém cestovatelském dokumentu. Jednoznačně zajímavé.

To mi připomnělo aktivity našich rodičů, ti mě přihlásili do tanečních. A mého budoucího muže též. Lépe řečeno maminky, ty to organizovaly. :-) A tak jsem se ve věku 16 let seznámila s mým budoucím manželem, kterému bylo o 2 roky víc, a chodil do jiné školy (plné kluků), narozdíl od gymplu, kde bylo zas víc holek. Tak to těm maminkám a nakonec i nám dětem vyšlo. Občas jsem se teda vzpouzela... vlastně už na začátku se mi nelíbila "pánská volenka", nějradši bych to obrátila, kdyby to šlo. A před pár dny jsem se vlastně taky utkala s jedním mužem, v roli studentky, a on členem komise, a to byl tedy souboj... evidentně měl potřebu být chytřejší, taky měl teoreticky nastudováno, a momentální mocenskou převahu, ale já se nedám. :-) Žádná přeslice. :-)

Milá Vlasti, tedy s těmi tanečními, to je paráda!!! A věřím, že i utkání se členem komise bylo s příjemným koncem.

Řekla bych, že vše je v pořádku a tak, jak to má být. Svět je zajímavý právě tím, že každá kultura je jiná. Kdybychom to měli všichni stejně, byla by tu strašná nuda. Moje dcera je číslo a zatím se jí líbí přesně ty typy, které si matka pro svoji dceru nepřeje, neboť z vlastní zkušenosti ví. Nejsem tu ale od toho, abych jí plánovala či linkovala život. Je to její život a já mám svůj. Jsem tu proto, aby ji měl kdo podat ruku, když ji život srazí na kolena, a obejmout se slovy: "Neboj, bude to dobrý."

Minus je omyl, naopak souhlasím.

Ešte kedysi dávno, sa ma dcéra pýtala, či sa mi páči jej kamarát, keď som povedala, že nie, tak bola spokojná V tom zmysle, ako aj Honzo píše.

Ta revolta vůči rodičovskému názoru je nadčasová, to je roztomilé!

Kdopak ví, co je dobré. Určitě bych nechala volbu na dětech, což se mi i potvrdilo

Já myslím, že seknout se ve výběru můžou jak děti, tak ale i jejich rodiče. A přesně, jak píšeš, určitě bych nechala volbu na dětech.

Jednou jsem četla, že dohodnutá manželství bývala šťastnější, než ta, kdy rodiče dovolili dětem vzít si svoji lásku. Když si slečna z bohaté rodiny vyhlédla chudého učitele, měla to těžší, než by ji kdy napadlo. Konec s dobrou švadlenou, šaty si spíchneš sama a budeš vděčná, když budou z nové látky a nebudeš si přešívat šaty po tchyni. Konec s kuchařkou a služkou, teď budeš škrábat brambory a prát na valše ty. Budeš chůva a navíc se budeš muset postarat o stárnoucí rodiče manžela. A tak dále. Její rodiče by jí vybrali ženicha ze stejné společenské vrstvy. Zrovna tak by tomu učiteli vybrali rodiče ženu, která umí vařit, šít, starat se o domácnost a hromadu dětí a ještě i něco ušetří.

Určitě to z těchto praktických důvodů mělo svoje opodstatnění. Ale na mou duši si neumím představit, že by mi někdo nařídil, že si musím vzít tohoto pána a já to udělala. Nu, známe Maryšu, že jo.

V našem světě to funguje spíš obráceně. Vychválíš potomkovi partnera, zabejčí se proti němu. Pohaníš mu ho, hned mu běží do náručí.

Ano, tak nějak to u nás funguje, ale to víš, v Číně, tam to bude spíš o poslušnosti a jejich rodinné hierarchii.

Já si zase říkám, kdybych dovolila rodičům, aby mi našli partnera, tak jsem se možná nemusela rozvádět. Tak nevím, co opravdu funguje?

Ivanko, je to fakt takové dvojsečné. Mě ta sňatková burza překvapila víc než všechny památky, o kterých mi kamarádka vyprávěla. Ale jedno je jisté, není nad lásku... ačkoli je to vždy nejistá citová investice.