"Nezdá se ti, že je už čas vyrazit k moři?" ...

"Ani ne, podívej, je teprve jedna. Venku to teď děsně praží a jsme po obědě." ...

"Tak dobře, když myslíš!!!" ...

"Dík, těší mě že to chápeš. Navrhuji vyrazit až tak kolem půl čtvrté, ať se nespálíme." ...

"Tak fajn, domluveno, KDYŽ MYSLÍŠ!!!" ...

"Skvěle, to je bezva, že jsme se domluvili." ...

Za deset minut: "Miláčku, kdy bychom tedy podle tebe měli vyrazit? Není už čas?"

Pobavilo A tiež spomienka na super komédiu i Helenku Len keby bol ten partner príliš otravný, aby to potom nedopadlo i takto: "Milka a sú tie huby vlastne jedlé?" pýta sa muž v campingu pri večeri. "Nevypytuj sa a jedz aj tak sa všetci nepomestíme do stanu", odpovedá žena.

Abychom nebyly nespravedlivé, i ženy tohle zvládnou a řekla bych, že některé umí být i otravnější

U mužů i u žen je procento takovýc lidí zhruba stejné, ale když už se takový člověk najde, tak ženy bývají otravnější než muži. A není to proto, že by byly nemorálnější než chclapi, nýbrž proto, že mají mnohem méně zábran a nechuti k trapným situacím.

U mužů je mnohem častější, že nakonec narazí na strop toho, kam až jsou ochotni zajít. Potom už by nechuť k trapnosti převládla nad potřebou otravovat život jiným lidem a chlap se na té hranici zastaví.

Žena tu hranici nemá, nebo ji má mnohem dále než muž, a proto se zastaví až o čtyřicet procent dále, pokud se vůbec zastaví.

Nádherně to popisuje Zdeněk Jirotka v Saturninovi, kdy teta Kateřina totálně zvítězila nad doktorem Vlachem v boji o to, kdo se bude starat o zraněného dědečka.

Jirotka píše, že za tím asi byla přirozená nechuť mužů k trapným scénám a že se ukázalo, jak je slušný chlap bez šancí proti hysterické ženské.

Měla se uprostřed té pláže svléct do naha a říct: ,,Tak teď si poraď Jardo".

Vašek

Vašku, to vůbec není špatný nápad. Jen si nejsem jistá, jestli by se manželovi nálada zlepšila .

"Jako psa tě votrávím",,,,,už Mrštíkovi to celkem vyřešili dobře. Pěknou dovolenou, Zdeňko....

A to víš, zdravotní sestra by si vhodný způsob našla, že jo .

I Tobě krásné léto, nezapomeň být pozitivní!!!

Paninko, já už fakt nevím, co s vámi.

Chlap se obětuje, vyveze vás k moři...a čeho se mu dostane ? Nevděku a drzému chování

To nemůžu souhlasit. Šmik, šmik, to není drzé chování, to je filmem prověřená výchovná metoda a dost to zabírá

Ze zkušeností (ale každý máme jiné) bych řekl, že takoví lidé většinou nejsou věční nespokojenci, nýbrž známí rejpalové za každou cenu.

Prostě by se cítíili málo důležití, kdyby něco přešli mlčením a neprotestovali.

Mnozí to tak mají: Potřebují v lepším případě rejpat jako onen Jarda, ale jsou i horší případy, kdy takový člověk potřebuje být v opozici za každou cenu. Když někdo v rodině navrhne řešení X, on za každou cenu bude prosazovat řešení Y. A kdyby ten první naopak navrhl řešení Y, tak ten druhý bude trvat na řešení X. To je ještě horší než to, co dělal Jarda na dovolené. Ten otravoval něčím, co se stejně změnit nedalo, třeba vlnami na moři. Ale když někdo ze svévole odmítá jakýkoli návrh, tak to komplikuje přijímání racionálních rozhodnutí.

U Nováků někdo něco navrhne a oni to probírají a posuzují všechny klady a zápory takového návrhu bez ohledu na to, zda s tím nápadem přišel David, Libor, Milada, nebo Jana. U Dvořáků též padne nějaký návrh, ale Pavel nebo Irena ho z principu rozporují. Takže Novákovi naokonec přijali ten nejlepší návrh, zatímco u Dvořáků se muselo jít na kompromis a v něčem ustoupit i za cenu, že ten ústupek je hloupost. A kdo má výhodu? Novákovi, kteří jedou podle nejlepšího možného řešení, nebo Dvořákovi, kteří museli v něčem ustoupit tomu hypotetickému Pavlovi nebo té hypotetické Ireně a jedou podle programu, který je jenom osmdesátiprocentní?

100% u Nováků je více než 80% u Dvořáků. Novákovi mají dvacetiprocentní výhodu oproti Dvořákovým.

Ale zpět k blogu:

Kdyby ten Jarda byl na té dovolené sám a neměl pro svou věčnou nespokojenost své publikum v podobě vlastní choti, tak by ráno, až by mu pingl přinesl snídani, si třeba v duchu řekl:

"Výborně, to jsou ty žlutý zákusky s jahodama uvnitř, co mi ve čtvrtek tolik chutnaly! To si zas pošmáknu!"

Ale že tam byl s někým, před kým mohl prezentovat svou nespokojenost, domnívaje se, že se tím stává zajímavým, tak navenek řekl:

"No nazdar! To máme zase stejnej blaf jako ve čtvrtek?"

Ano, to jsou nemilé povahy, hodně svárlivé, až nesnesitelné. Být ve styku s těmito lidmi je přinejmenším únavné.

Nedávno takový problém měla kamarádka, myslela si, jak si její přítel neodpočine na několika denní plavbě po moři. A on neustále otravoval s tím, jestli v práci všechno běží podle jeho očekávání a zvládnou to tam bez něj. Takže příště: už žádná dovolená s ním, at si pracuje.

Tak tam hrozilo, že někdo zavolá: Muž přes palubu!

Krásná básnička Zdeni A krásné léto Ti přeji!!!

Kájo, děkuju!!! Ať je tvoje léto hodně italské!

Zdeni, pár takových týpků znám z vypravení a jejich ženám je fakt nezávidím. Ale u toho "šmik" bacha, doporučuji předem konzultovat s Agathou, aby z toho pak nebyl kriminál.

Krásnou neděli. 😺

Honzíku, já si myslím, že filmově vzdělaný manžel by začal být fofrem pozitivní už v okamžiku, kdy by uslyšel to - zavři oči, brouku - ke šmiku by nedošlo

Taky přeji pěknou neděli, hodně sluníčka a bouřku jen nepatrnou.