Pákistánský premiér Imran Khan se postavil Americe a slibuje vzdor proti importované vládě

Překlad článku „Imran Khan takes on America“ z 2. dubna 2022 publikovaném na blízkovýchodním zpravodajském webu The Cradle popisující, že návrh na vyslovení nedůvěry premiérovi Imránu Chánovi byl připraven ve Washingtonu.

Současný premiér a předseda strany Hnutí za spravedlnost Imran Khan (1952) vládne 220 milionovému Pákistánu s cca 160 jadernými hlavicemi a je bývalým hráčem kriketu, který hrál až do roku 1992. V letech 1982 až 1992 byl s přestávkami kapitánem týmu a v roce 1992 vyhrál Světový pohár v kriketu, což je první a jediné vítězství Pákistánu v této soutěži. Bývá přirovnáván k Donaldu Trumpovi a proklamuje, že není a nebude americká loutka a bude hájit zájmy Pákistánců „na prvním místě“.

Imran Khan se postavil Americe

Po ponižující porážce v Afghánistánu a ztrátě důvěryhodnosti v souvislosti s Ukrajinou se zdá, že éra americké unipolarity vstupuje do své závěrečné fáze, která se vyznačuje zuřivým útokem na všechny strany. Nejnovější z těchto výpadů se odehrál minulý týden, kdy pákistánská vláda tvrdila, že se Washington snaží vyvolat změnu režimu v Islámábádu.

Tentokrát byly USA přistiženy při činu. Toto tvrzení nepřednesl únik informací nebo okrajový pozorovatel, ale sám pákistánský premiér Imran Chán. Americké ministerstvo zahraničí sice jakoukoli účast popřelo, politické drama však teprve začalo.

Po návratu z klíčového setkání sousedů Afghánistánu se nejvyšší čínský diplomat veřejně obořil na chování Washingtonu. Ministr zahraničí Wang Yi prohlásil, že Čína nedovolí, aby USA zatahovaly menší země do konfliktu, a ostře se ohradil proti "americké mentalitě studené války". Peking je odhodlán nedovolit, aby USA ukradly Pákistán z okruhu svých životně důležitých asijských partnerů, mezi které dnes patří Rusko, Írán, Afghánistán a další.

Když ve středu koaliční partner vládní strany Pákistánský tehrík-e-Insaf (PTI) oznámil, že jeho sedm členů přejde do opozice, Chán v podstatě ztratil většinu v Národním shromáždění, které tvoří 342 poslanců. Více než desítka členů jeho strany také pohrozila, že přejde na druhou stranu politické strany.

Pákistánská opozice se však mylně domnívala, že jakmile v parlamentu získá potřebnou početní většinu, premiér buď odstoupí, nebo podá demisi. Zdá se však, že se tak nestalo.

Namísto toho se v příštích 24 hodinách začne v parlamentu hlasovat a počítat skutečné počty. Mnozí analytici v tom vidí konec Chánovy vlády v Pákistánu, jiní se domnívají, že se premiérova moc upevní a opozice a její zahraniční sponzoři utrpí trvalou ránu.

Pokud soudy vyhoví žádosti vlády, aby se zabývaly případy zahraničního vměšování a úplatkářství, může mít Chán více času na vypracování úplné soudní reakce. Během pouhých několika dní již Chán předvedl skromnou demonstraci své pouliční síly. Nálada a sentiment napříč spektrem sociálních médií je zatím jednostranně nakloněn premiérovi. Velká část veřejnosti se kolem něj hlasitě shromáždila jako kolem mluvčího svých tužeb, zatímco představitelé opozičních stran jsou označováni za zkorumpované jedince, kteří chtějí svrhnout zvolenou vládu.

Hlavními opozičními stranami v zemi jsou Pákistánská muslimská liga-N (PML-N) a Pákistánská lidová strana (PPP), obě dynastická uskupení, která vládla po desetiletí, dokud nepřišel Chán se svými předvolebními sliby, že vymýtí bující korupci a kamarádíčkování, které po léta sužovaly pákistánskou politiku.

Dopis

Miliony Pákistánců přišly 27. března na projev premiéra Chána, který tvrdil, že "zahraniční mocnosti připravují změnu režimu v Pákistánu". Chán mával dopisem vytaženým z kapsy svého kabátu a hrozil, že odhalí přímé písemné hrozby Pákistánu i sobě.

Nejvyšší členové vlády [ministr pro plánování, rozvoj, reformy a zvláštní iniciativy] Asad Umar a [ministr informací] Fawad Chaudhry uspořádali společnou tiskovou konferenci, na níž odhalili další podrobnosti tohoto kontroverzního dopisu. Chán poté pozval několik členů svého kabinetu, média a pákistánskou bezpečnostní komunitu, aby se s dokumentem seznámili z první ruky.

Vládní oponenti Chánova obvinění bez okolků odmítli, přičemž brzy následovala obrovská dávka pýchy a pozérství. Pákistánský opoziční vůdce Šahbáz Šaríf (aspirant na post premiéra) prohlásil, že pokud je dopis pravdivý a premiér mluvil pravdu, přeskočí loď a přidá se k Imránu Chánovi. Podobně i prominentní protistátní televizní moderátor Sálim Safí prohlásil, že pokud je dopis pravdivý, odejde ze své funkce a úplně opustí média.

Během několika hodin však byla u islámábádského vrchního soudu (IHC) podána záhadná žádost, v níž předseda islámábádského soudu Athar Minallah vydal právní stanovisko, že Imran Khan nesmí tento dopis sdílet na veřejnosti, protože složil přísahu mlčenlivosti. Takové rychlé rozhodnutí nemohl nejvyšší pákistánský soudní orgán vydat o falešném dopise, že?

Následující den se sešel Národní bezpečnostní výbor (NSC). Zúčastnili se ho pákistánský premiér, velitel armády, předseda sboru náčelníků štábů, velitelé pákistánského letectva (PAF) a námořnictva, poradce pro národní bezpečnost (NSA) a několik dalších důležitých úředníků.

Členové opozice zasedání bojkotovali, ale účastníci přijali jednomyslné rozhodnutí pokárat Spojené státy za jejich jednání a ujistit, že Pákistán nenechá americké orgány tak snadno vyváznout. Následně si ministerstvo zahraničí zavolalo úřadujícího velvyslance USA a udělilo mu důtku - nic z toho nebylo možné udělat pod záminkou falešného dopisu.

Co je v dopise?

Podle Chánova vyjádření během zasedání NSC odeslali dopis 7. března vysocí úředníci amerického ministerstva zahraničí (pravděpodobně náměstek ministra zahraničí) prostřednictvím Asada Majeeda Chána, pákistánského velvyslance ve Washingtonu.

V dokumentu se údajně uvádí, že proti premiérovi bude brzy podán návrh na vyslovení nedůvěry (NCM), že by měl Chán vědět, že se blíží, a že by se neměl NCM bránit, ale jít s ním ke dnu. Pokud se jí pokusí vzdorovat, pokračuje údajně dopis, bude Chán a Pákistán čelit strašlivým následkům.

V dopise je NCM zmíněna asi osmkrát. Následujícího dne, 8. března, bylo skutečně vyhlášeno hlasování o nedůvěře. Podle Chána má bezpečnostní agentura informace o tom, jak v této době probíhalo nelegální kupování a prodávání hlasů mezi pákistánskými poslanci. Poté, 9. března, se vojenské vedení země prohlásilo za "neutrální" mezi opozičními stranami a premiérem.

Chán kritizoval armádu za to, že zaujala neutrální postoj, a uvedl, že důležitá státní instituce by neměla projevovat "neutralitu" vůči těm, kteří jsou otevřeně a záměrně využíváni jako nástroj změny režimu, organizované protivníky Pákistánu. Po návratu ministra zahraničí Šáha Kurešiho z Pekingu se však nyní zdá, že armáda dává Chánovu postoji za pravdu. Zdá se, že buď telefonát, nebo vzkaz musel přijít přímo z Pekingu.

Důsledky zapojení USA

Pokud je kauza zahraničního vměšování apriorní vůči návrhu na vyslovení nedůvěry, pak je možné, že Chán bude mít právní úlevu a osoby obviněné ze spolupráce, napomáhání a asistence vnějšímu spiknutí za účelem změny režimu budou obviněny. To by se týkalo i členů opozičních politických stran a osobností pákistánských médií, kteří údajně ve dnech, týdnech a měsících předcházejících podání návrhu - o němž se nyní bude v neděli hlasovat - cestovali na americké velvyslanectví a zpět. Pokud se to prokáže u soudu, může mnoho opozičních představitelů skončit za mřížemi.

Podle nejvyššího pákistánského úřadu pro národní bezpečnost a soudě podle oznámení IHC se zdá být jasné, že dopis byl legitimní a USA jsou vinny z vměšování do vnitřních záležitostí Pákistánu. Nejedná se však o rok 2001, kdy bývalý pákistánský prezident generál Pervez Mušaraf kapituloval před Američany po obdržení jediného telefonátu. Dnešní Pákistán má po dvou desetiletích vyčerpávajících a neuznaných obětí pro neúspěšnou válku Washingtonu proti terorismu silnější sebevědomí. Stejně tak nyní chápou, že USA jsou upadající mocností.

Většinu Pákistánců už americké sankce nezajímají, zejména když sledují, jak je jiné země obcházejí s novými spojenci. Nálada a smýšlení veřejnosti směřuje k odmítání hrozeb sankcemi a uvědomuje si, že z pákistánské strany budou následky, které by mohly vést k vyhnání amerického diktátu z afghánsko-pákistánsko-íránského regionu.

Imran Chán 1. dubna v rozhovoru pro státní televizi (PTV) vyzval pákistánský národ, aby odmítl spojenectví zkorumpovaných stran a médií podporovaných Západem. Domníval se, že dalším krokem Západu bude připravit ho o život. Totéž prohlásil pákistánský ministr informací jen o den dříve.

Kdyby Chán neměl schopnost sjednotit ulici, mohli by ho ušetřit, ale jeho současná popularita a tvrdohlavý odpor vůči šikanózní taktice USA z něj činí hlavní cíl atentátu. Většina Pákistánců dlouho považovala zabití vůdců, jako byli Liaquat Ali Khan, Z. A. Bhutto, Zia al Haq a Benazir Bhutto, za dílo amerických zpravodajských služeb. Pro tyto občany představuje jakékoli domnělé ohrožení života premiéra Imrana Chána skutečné a bezprostřední nebezpečí. Velmi rychle byla přeorganizována ochranka v jeho okolí a byla přijata nová opatření, která mu mají zajistit dodatečnou ochranu.

Chánovo vyprávění o vměšování USA získalo v uplynulém týdnu silný náboj. Dějová linie je příběhem dvou stran, které se střetávají v kritickém okamžiku dějin země: na jedné straně stojí aliance Indie a USA, zkorumpované pákistánské opoziční strany, korporátní média v zemi a hrstka liberálů západního střihu. Na straně druhé legálně zvolený, populární a rázný premiér, kterého podporuje rusko-čínská aliance a drtivá většina Pákistánců.

S těmito šancemi může být pro pákistánskou armádu politicky i právně nemožné zachovat zdánlivou neutralitu bez ohledu na to, jak velký tlak na ni USA vyvíjejí. Čas může být na Khanově straně.

Doplnění:

Následně dne 7. dubna 2022 vyšel článek Reuters Ruský ministr zahraničí navštívil Pákistán s cílem dosáhnout míru v Afghánistánu popisující, že ruský ministr zahraničí navštívil po 9 letech Pákistán a že podle prohlášení armády se Lavrov setkal také s velitelem pákistánské armády generálem Qamarem Javedem Bajwou na velitelství armády ve městě Rawalpindi. Poté dne 9. dubna 2022 vyšel článek Reuters Pákistánské hlasování o sesazení premiéra Chána se odkládá, nejistota pokračuje popisující, že pákistánský parlament náhle přerušil zasedání před plánovaným hlasováním o odvolání premiéra Imrana Chána a v sobotu se již nesešel podle plánu, protože tuto zemi s jadernými zbraněmi nadále sužuje politická nejistota. Členové Chánovy strany v pátek naznačili, že se pokusí hlasování co nejvíce oddálit. Kriketová hvězda, která se stala politikem, slíbila, že bude "bojovat" proti jakémukoli kroku, který by ho měl nahradit, což je poslední zvrat v krizi, která ohrožuje politickou a hospodářskou stabilitu v jihoasijské zemi s 220 miliony obyvatel.

Chánovi spojenci minulou neděli zablokovali podobné hlasování o nedůvěře, ale Nejvyšší soud země rozhodl, že tento krok je protiústavní, a nařídil parlamentu, aby se znovu sešel. Předseda parlamentu Asad Qaiser, Chánův spojenec, uvedl, že zasedání bude pokračovat ve 12:30 (07:30 SEČ), ale ani hodinu poté nic nenasvědčovalo tomu, že by se parlament znovu sešel. Před odročením vystoupil ve sněmovně vůdce opozice Šehbáz Šaríf, který by se v případě Chánova sesazení měl stát premiérem, a vyzval Qaisera, aby zajistil, že hlasování bude provedeno přednostně.

Předseda parlamentu prohlásil, že soudní příkaz provede "v pravém duchu a liteře". Devětašedesátiletý Chán se v roce 2018 dostal k moci s podporou armády, ale nedávno ztratil parlamentní většinu, když z jeho koaliční vlády odešli spojenci. Opoziční strany tvrdí, že se mu nepodařilo oživit ekonomiku postiženou krizí COVID-19 ani splnit sliby, že z Pákistánu udělá prosperující zemi bez korupce, respektovanou na světové scéně.

Opozice a někteří analytici tvrdí, že se Chán rozhádal s armádou, což on i armáda popírají. Armáda vládla státu po polovinu jeho 75leté postkoloniální historie a žádný premiér nedokončil celé pětileté funkční období. Nebylo jasné, jak dlouho se budou Chánovi spojenci snažit hlasování odložit. Právník Salahuddín Ahmed, který se u soudu zasazoval o to, aby hlasování proběhlo, řekl, že podle něj musí proběhnout do půlnoci. Chán, který se při nástupu do funkce těšil široké podpoře veřejnosti, v pátek pozdě večer uvedl, že je rozhodnutím soudu zklamán, ale že ho přijímá. Volby vyhlásil poté, co rozpustil parlament. Řekl však, že neuzná žádnou opoziční vládu, která by ho nahradila.

"Nebudu akceptovat importovanou vládu," řekl národu v nočním projevu, naznačil, že krok k jeho sesazení je součástí zahraničního spiknutí, a vyzval k nedělním pokojným protestům. "Jsem připraven na boj." Chán se postavil proti intervenci v Afghánistánu vedené Spojenými státy a od doby, kdy se stal premiérem, rozvíjí vztahy s Ruskem. Obvinil Spojené státy, že podporují spiknutí, jehož cílem je jeho sesazení, aniž by pro své tvrzení předložil důkazy, což Washington odmítl. S pokračujícími nepokoji se pákistánská rupie ve čtvrtek dostala na historická minima a devizové rezervy se propadly. Centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o 2,5 procentního bodu, což je největší zvýšení od roku 1996. Pokud Chán hlasování o nedůvěře prohraje, opozice navrhne kandidáta na premiéra. Šaríf, mladší bratr trojnásobného bývalého premiéra Naváze Šarífa, po rozhodnutí soudu uvedl, že ho opozice nominovala, aby převzal vládu v případě Chánova sesazení.

Zdroj:

https://thecradle.co/Article/analysis/8673