Kniha z roku 1944 popisující dnešek: Ludwig von Mises - Byrokracie

Ludwig von Mises byl rakouský ekonom, který kritizoval státní zásahy do ekonomiky a obhajoval liberalismus. V roce 1944 publikoval knihu o 144 stranách s názvem „Byrokracie“, která popisuje rostoucí byrokratizaci ekonomického života lidí v Evropě či USA a která se také hodí pro popis současného stavu v ČR.

Citace z vybraných částí knihy:

Jak je snadné říci: „Sem trh nepatří, tady je třeba uspokojovat důležité lidské potřeby. Ty zajistí stát!“ Trh ale není zdivočelé zvíře, které ze všeho nejraději připravuje lidi o práci a plodí chudobu. Trh je pouhým označením pro mírumilovné dobrovolné aktivity lidí, kteří vzájemně směňují plody své práce, aby si spoluprací pomohli uspokojit více svých potřeb. Tato spolupráce dává vzniknout penězům a cenám, které slaďují veškeré lidské aktivity takovým způsobem, že omezují plýtvání. Nevládne-li někde trh, pak tam nevládne dobrovolnost, ale donucení, a následkem toho neexistují ceny, a proto dochází k plýtvání a chaosu.

Charakteristickým rysem nynější politiky je trend k nahrazení svobodného podnikání vládní regulací. Vlivné politické strany a zájmové skupiny v rozsáhlé míře žádají státní regulaci všech ekonomických aktivit, úplné vládní plánování a zestátnění podnikání. Jejich cílem je plná vládní kontrola vzdělávání a socializace zdravotnictví. Neexistuje sféra lidské činnosti, kterou by nebyli připraveni podřídit autoritativní kontrole. V jejich očích je státní regulace všelékem na jakoukoli nemoc. Tím státní, případně státem regulovaný sektor roste. Inherentní problém byrokracie začíná vytvářet podmínky k dalšímu zvýšení byrokratizace. Firmy začínají volat po státní regulaci a mnohdy také po vyšších daních, clech apod. Daň z příjmu zabraňuje nahromadit více kapitálu, zatímco začátečníkovi brání nahromadit vůbec nějaký kapitál. Je tedy odsouzen k tomu, být vždy jen malým podnikatelem. Velké firmy jsou tak chráněny proti nebezpečí, které hrozí ze strany vynalézavých začátečníků. Nejsou ohrožovány konkurencí.

Tím se však podnikání dostává do područí byrokratického managementu. Finanční úřady začínají rozhodovat o tom, co jsou oprávněné náklady. Je-li jednou přijat princip, že finanční úřady mají právo stanovit, zda jisté náklady, srážky či ztráty jsou oprávněné, či nikoli, omezí se tím též moc podnikatelů nakládat s ostatními nákladovými položkami. Pak se management, před tím, než se pustí do jakékoli změny, nezbytně bude muset ujistit, zda daňové úřady požadované výdaje schválí. Výběrčí daní se stanou lidmi, kteří budou mít hlavní slovo ve věcech výroby, podniky se začínají starat více o to, aby si zajistily přízeň státních úředníků, než o zákazníka, a jmenují na nejvyšší posty osoby spřízněné s lidmi u moci, kteří zase přinášejí svou špetku byrokratismu do soukromých firem. Tito lidé se ani trochu nestarali o prosperitu firem. Byli navyklí na byrokratický management a podle toho měnili styl fungování firem. Proč se trápit uváděním lepších a levnějších produktů, můžeme-li se spolehnout na podporu ze strany vlády? Zajímá-li se především o státní zakázky, účinnější celní ochranu a jiné výhody ze strany státu. Za takováto privilegia platili příspěvky do rozpočtů politických stran, do fondů určených k šíření propagandy a dopomáhali ke jmenování lidí sdílících sympatie s vládnoucími stranami do vysokých postů. Čím více lidí se do těchto vztahů zapojuje, tím silněji začíná ve společnosti převažovat byrokratické myšlení, a tím více sílí moc státu. A situace se zhoršuje.

Byrokrat není jenom zaměstnancem státu. Na základě demokratické ústavy je současně voličem a jako takový součástí státu, tedy svého zaměstnavatele. Nachází se ve zvláštní situaci: je jak zaměstnavatelem, tak i zaměstnancem. A jeho finanční zájem jakožto zaměstnance převyšuje jeho zájem jakožto zaměstnavatele, neboť mnohem více peněz z veřejných zdrojů pobírá, než kolika sám na daních přispívá. Tento zdvojený vztah se stává tím významnější, čím více lidí se na výplatní listině státu nachází. Byrokrat jako volič usiluje mnohem více o zvýšení platu než o udržení vyrovnaného rozpočtu. Jeho hlavní snahou je co možná nejvíce nafouknout objemy výplat.

Žádná zastupitelská demokracie nemůže obstát, jestliže velká část voličů stojí na výplatní listině státu. Jestliže se poslanci nepovažují více za věrné zmocněnce daňových poplatníků, nýbrž za představitele příjemců platů, mezd, subvencí, podpor v nezaměstnanosti a jiných dobrodiní z daňového hrnce, pak je s demokracií amen.

PS: Kniha je v elektronické verzi na internetu volně ke stažení.

Čtěte na podobné téma:

"Atlas Shrugged" od Ayn Rand - 2. nejinspirativnější kniha v USA