Problém zahraničních investic
Markantně to třeba vidíme u postoje k podnikatelům. Stát, soudní systém i masivní část veřejnosti stále vnímá termín podnikatel silně pejorativně: je to nespolehlivý, neplatící vydřiduch, který beztak všechno, co má, ukradl.
Různé politické reprezentace zde téměř čtvrt století oblbují voliče tím, že budou maximálně podporovat soukromé podnikání. Až jsou zvoleny, bezvýhradně zjistí, že domácí podnikatel je parazit, který si dělá, co chce a v krajním případě dokonce je tak nezávislý na státu, že jej k ničemu rozumnému nepotřebuje. A šroubek se utáhne o další závit.
Směřuji k tomu, že celá ta léta je ze všeho nejvíce potlačována tvorba domácího kapitálu. V raných devadesátých letech se mělo za to, že domácí kapitál vůbec není a pokud, pak v rukách nejrůznějších vexláků, zelinářů, řezníků, komunistických papalášů a jiných zlodějů a vykradačů toho domněle spravedlivého systému. Stejně obstojná řada z nich své majetky legalizovala a dokonce se stala prvními pseudo-podnikateli ve fialových sakách a bílých ponožkách.
Tehdy se začal zvát cizí kapitál. Fabriky se rozprodaly do cizích rukou. Jen v málo případech zahraniční investor skutečně podnik rekapitalizoval, technologicky zmodernizoval a posunul jej na konkurenceschopnou mez. Ve velkém měřítku naopak zjistil, že technologie i vybavení jsou nekonečně zastaralé anebo, že jedinou výhodou je možnost nepatrných mzdových nákladů, nebo využití daňových prázdnin, které se zde nabízely jako na běžícím pásu jako tzv. „investiční pobídky“.
Že samozřejmě tyto „investiční pobídky“ zaplatí hlavně domácí obyvatelstvo a to tak, že je nejprve stát daňově okrade (prosté zaměstnance, i ty, kteří se podnikat naivně pokusili) a pak takto ukořistěné peníze dá nějakým gestem nějaké zahraniční firmě, je krajně nemravné. Jednak se tím aktem, stejně jako všemi dotacemi, vytváří korupční prostředí a byrokraticko-centralisticky se rozhoduje o tom, kdo bude náš jejich kamarád a kdo ne. A za druhé dochází k reexportu následně vytvořeného kapitálu do mateřské země tzv. investora.
Česká Republika opakovaným aplikováním stejného schématu setrvale chudne a stává se ekonomickým vazalem jiných států. Je to zde léta vydáváno za princip tzv. „otevřené ekonomiky“. Důsledkem však je fatální závislost. V Německu se upšoukne jedna kráva a my zde masivně musíme řešit globální infekci. A jsme-li nějak závislí surovinově, energeticky, technologicky, mzdově, cenově a nakonec i informačně, jsme nesmírně zranitelní. V posledních týdnech jsme slíbili stát se závislými i monetárně, což absurditu jen korunuje.
V několika posledních měsících se jednalo o tom, zda se zde má uhnízdit logistické centrum amerického giganta Amazon. Již první informace investora zřetelně ukazovaly, že se nejedná o žádnou technologickou investici, nýbrž jen o vytvoření logistického centra. Tedy velkoskladu s nutně obrovskou dopravní zátěží a dokonce ani neurčeného pro české zákazníky.
Záměr investora primárně směřoval do obce Dobrovíz. Tamní obyvatelé si spočetli, že dopravní zátěž vyvolaná tím velkoskladem nemůže převážit nad snad slíbeným počtem nově vytvořených pracovních příležitostí. Pro mne nepochopitelně jejich volení zástupci, oproti vůli místních obyvatel, na smlouvu s Amazonem přistoupili.
V Brně se hlasovalo o podobném, a když Brněnští zastupitelé ten záměr odmítli, okamžitě přispěchal jihomoravský vojvedoucí Hašek, že Amazonu nabídne jiné hnědé pole.
Amazon sice tvrdí, že vytvoří 1500 – 2000 pracovních míst, ale zprávy z podobných poboček Amazonu ve velké Británii, Španělsku, Německu ukazují, že kmenových zaměstnanců je z toho počtu jen cca 1/10 a zbytek jsou jen námezdné síly na dobu neurčitou. Za nevalných mzdových podmínek. Pravda, a tam vidím jediný nepatrný klad, s pracovní morálkou obvyklou v Americe.
Zde se samozřejmě už soudruh Dufek naježil, že tedy to ne, a zaměstnanci mají plné právo pracovat málo a dostávat stále vyšší plat, ale to je už tak starý komunistický folklór, že je mi líto času se jím zabývat.
Protože články nad 500 slov se nikomu moc nechce číst, nechám si to rozuzlení do druhé části. Zde to shrnu tak, že naše státní reprezentace je 25 let přesvědčena, že vše vyřeší zahraniční investice. Já mám neodbytný pocit, že zahraniční investice předsouvané před ekonomicky lepší podporu domácího kapitálu, domácích soukromých investic, podpory skutečné vědy a výzkumu, nikoliv toho, co politická reprezentace setrvale financuje skrze absurdní státní ČSAV, je jednou z mála možností, jak se zde zbavit masivní nezaměstnanosti, zbavit se závislostí a začít budovat sebevědomou Českou Republiku.
Na to rašínovské téma však naši politici neslyší, protože by šlo o „pot a slzy“. Oni si Vás raději koupí slibem, že všechno zařídí, že pro Vás pracují 36 hodin denně i na třech místech současně. A pak zkonstatují, že nešlo o reálný ekonomický rámec.
Ostatně, stejně to zaplatíte Vy a ne oni.
Petr Závladský
Školství ještě počtvrté (a naposled)
Pokud nežijeme nadále v rozvinutém socialismu, pak pracovní příležitosti pro obyčejné dělníky umí vytvořit jen podnikatelé. Tak to prostě je.
Petr Závladský
Ke školství do třetice
V minulém a předminulém článku jsem deklaroval, že stát si uchovává přístupy ke vzdělání staré 241 let a jejich efektivita je úměrná takovému konceptu. Stojí to ročně neuvěřitelných 127 miliard korun a výsledkem (pokud pominu indoktrinaci) je společnost nevzdělaná.
Petr Závladský
Ke zkostnatělému školství podruhé
K minulému článku, ve kterém jsem kritizoval úpadek státního školství jako systémový jev, přidávám ještě jeden ve stejném duchu: současné školství nás zabetonovává v pozici zaostalé, banánové republiky.
Petr Závladský
Úpadek státního školství je systémový
Přetiskl jsem dnes nějakou studii pana Johna Taylora Gatto o americkém školství. Ale když se podíváme na zdejší státní školství, vlastně musím konstatovat totéž.
Petr Závladský
Schopnost rozlišovat je nezbytná k přežití
Asi to není úplně v souladu s pravidly blogu iDnes. Před osmi lety mi můj (dosud jediný) pokus převzít cizí článek redakce nekompromisně odsunula do soukromých. Ale věřím, že dnešní redakce možná udělá výjimku, protože článek je myšlenkově a obsahově důležitý a byla by škoda, kdyby jeho originál četlo jen pár stovek lidí. Nejsem jeho autorem, napsal jej pan Milan Zelený, profesor mnoha univerzit po celém světě.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
„Mami, ve zdech je příšera,“ tvrdila holčička. Dům ovládlo 60 tisíc včel
V domě rodiny Classových v Severní Karolíně číhalo po několik měsíců opravdu nečekané překvapení....
Silný vítr komplikuje dopravu. Z Havlíčkova Brodu nejezdí vlaky na dvou tratích
Silný vítr potrápil hlavně řidiče na Pardubicku. Z důvodu pádu několika stromů museli policisté...
V O2 areně prochází voda magnetickou rezonancí. Zlepší led pro MS v hokeji
Organizátoři se připravují na mistrovství světa v ledním hokeji, nedávno instalovali unikátní...
První máj lákal motorkáře, nehodu na Klatovsku jeden z nich nepřežil
Krásné počasí a sváteční volno vytáhly ven motorkáře, jarní vyjížďky měly ale v Plzeňském kraji i...
Získejte ZDARMA dětskou opalovací kosmetiku Lirene
S příjemnými hřejivými pocity ze slunečních paprsků k nám ale míří i nebezpečné UV záření. To na nás působí celoročně, a proto je důležité sebe i...
- Počet článků 651
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1688x
Ale vidím, že se do toho „socíku“ chce většina lidí v tomto státě vrátit.
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- Bohatý táta, chudý táta (Robert T. Kiyosaki)
- Co je vidět a co není vidět (Frédéric Bastiat)
- Liberalismus (Ludwig von Mises)
- Cesta do otroctví (F. A. Hayek)
- Kapitalismus a svoboda (Milton Friedman)