Jindřich Waldes a Koh-i-noor
Narodil se v židovské rodině ve vesničce Nemyšli u Tábora, jako druhé dítě ze tří. Jeho otec Karel provozoval s manželkou malý galanterní krámek a po večerech si vylepšovali ekonomickou situaci provozem obyčejné vesnické hospody. Tenkrát se hospody často provozovaly jako vedlejší přivýdělek ke statku, nebo nějakému řemeslu.
Z těch dvou řemesel, která doma vídal, se Jindřichovi více zalíbily lesklé knoflíky. Začal se učit v obchodu s peřím, ale učení nedokončil a přešel nevyučen do pražské firmy Eduarda Lokeshe, která vyráběla knoflíky. Zprvu byl zaměstnán v administrativě, brzy však byl díky nadání k jazykům vysílán jako obchodní jednatel firmy do Evropy, Asie i Afriky. Afričané měli vždy pro lesklé knoflíky hluboké porozumění.
Z firmy Eduarda Lokeshe odešel ve 26 letech a společně s kolegou Hynkem Pucem a Eduardem Merzingerem založili firmu Waldes & spol. Hynek Puc byl vynikající technik, Jindřich Waldes rozený organizátor a podnikatel a E. Merzinger se hodil proto, že nové firmě scházel kapitál a on náhodou zrovna vyhrál v nějaké loterii 20 000 korun. Ten kapitálový vklad se mu vrátil tisícinásobně.
Během prvního roku podnikání v Holešovicích nabídla fa převratnou novinku: patentní knoflík, patentku, stiskací knoflík. Puc následně vymyslel stroj, který zakládal automaticky pružinky do patentek, což vedlo k takové efektivitě výroby, že konkurence zůstala zcela za vývojem doby.
Zakládací stroj sice sebral práci nějakým deseti dělníkům, ale obrovský nárůst výroby je zaměstnal na jiných pozicích a firma brzy zaměstnávala přes 300 dělníků, což ji řadilo, na poměry Rakousko-Uherska, mezi přední zaměstnavatele.
Firma Waldes hledala nové výrobní prostory nejprve v Karlíně, aby v roce 1906 otevřela zcela novou továrnu ve Vršovicích, postavenou na zelené louce.
Obchodní expanze pokračovala podobně, jako u Tomáše Baťi. Už v r. 1904 měl zastoupení v Drážďanech, Varšavě i Paříži, dokonce i v Novém Yorku. Jen okrajově je zajímavé, že roku 1909 koupil celou firmu svého původního zaměstnavatele Lokeshe.
Základ jeho podnikatelského zázraku byl zcela stejný, jako u Tomáše Baťi: otevřenost všem novinkám, všem inovacím, absolutní důvěra ve vztah zaměstnavatele a zaměstnance, soukromé vzdělávání zaměstnanců pro potřeby firmy, včetně sociálních programů.
Vždy mě „dojímá“, jak naši soudobí státní komunističtí socialisté donekonečna hovoří o devatenáctém století jako o zotročení proletariátu, o dětské práci v továrnách, o vykořisťování a vůbec nechtějí připustit, že doba tehdy směřovala ke zcela jiným konceptům, k velmi rozumné kooperaci podnikatelů a dělníků, ku prospěchu obou. Ona ta Vokovická Sorbona vlastně měla vždy jen jediný cíl: rozeštvávat lidi podle marxistických dogmat.
Občas se zde hovoří o fenoménu firmy Baťa, ale nějak se zapomíná, že firma Waldes byla podobně důležitá a strhující. A nebyly to jen tyto dvě.
Kromě jiného se stal Waldes významným mecenášem umění. Známa je například jeho podpora malíře Františka Kupky. Kromě toho pořídil světově unikátní sbírku knoflíků a nakupoval i jiná umělecká díla.
Pokud jde o podporu Kupky, ten mu vlastně tu podporu splatil neočekávaně tím, že za společné cesty do Ameriky na lodi nakreslil vtípek, kterého se dopustila krásná herečka Elisabeth Coyens. Nasadila si do oka půjčený lorňon a bůhví jakým nápadem jej Kupka na kresbě vypodobnil jako patentku KIN. Po návratu do Prahy jej převedl do obchodní grafiky Vojtěch Pressig a ta se stala nejznámějším, dodnes používaným logem firmy Waldes.
Po nástupu Adolfa Hitlera k moci se Waldes obával, jako Žid, o bezpečí své rodiny a odeslal ji do zámoří. Sám se nechtěl vzdát ani svého vlasteneckého vztahu k republice, ani svých továren se svými zaměstnanci, za které cítil odpovědnost, a nakonec ani svých sbírek.
Německá okupační moc jej donutila nejprve prodat jeho sbírky a nakonec mu zabavila i jeho továrnu.
Waldes byl v r. 1939 zatčen, převezen na Pankrác, poté do Dachau a nakonec do Buchenwaldu. Rodina vyjednávala (bratr Sigmund) o jeho propuštění, a protože nacistům, jako všem totalitářům, peníze nesmrděly, byl nakonec vykoupen za 8 miliónů protektorátních korun.
Byl převezen letadlem do Španělska, kde se nalodil na zaoceánský parník do Ameriky. Nacisté mu dali na cestu jako průvodce německého „lékaře“, který měl cestou pečovat o jeho špatný zdravotní stav.
2. června 1941 zakotvil tento zaoceánský parník v Havaně, ale Jindřich Waldes již nebyl mezi živými. Podle některých informací jej možná usmrtil doprovázející německý lékař, protože pro Říši bylo krajně nežádoucí, aby Waldes v Americe svědčil o poměrech v nacistických koncentračních táborech.
Dědici Jindřicha Waldese se po „převratu“ v roce 1989 marně a zbytečně soudili mnoho let o navrácení majetku firmy Waldes. Nejprve je okradli nacisti, podruhé je znárodněním okradli komunisti a napotřetí je okradl tzv. demokratický stát s komunistickou matérií a soudnictvím. Jedním z viníků toho stavu je někdejší president Edvard Beneš, který rodině Waldesů celý majetek zabavil pomocí svévolných, socialistických, Moskvou podporovaných dekretů.
Dnes je firma Waldes & spol. evidována pod značkou Koh-i-noor, jde o jakousi akciovou společnost a vcelku bych řekl, že se stala jednou z kořistí komunistických a estébáckých nájezdníků divoké privatizace v devadesátých letech.
Rodině snad bylo něco málo vráceno, ale ne továrna. Dokonce ani ten Kupkův obraz „Dívka s patentkou“.
Je to smutné, ale nakonec i symptomatické. Stále jsme ve vleku komunistického státu, komunistické úcty k vlastnictví, komunistického soudnictví a nakonec i komunistického myšlení.
František Kupka je dnes vysoce ceněným abstraktním umělcem a jeho díla stojí v aukcích desítky miliónů korun. Nebýt Jindřicha Waldese, byl by jen bezvýznamným a zapomenutým výtvarníkem devatenáctého století.
Malou satisfakcí je, že Jindřicha Waldese vyznamenal, alespoň in memoriam, Václav Havel medailí za zásluhy v oblasti umění. Škoda, že pro něj nenašel ve státním šuplíku také vyznamenání za zásluhy v oblasti podnikání.
Ta by mu totiž slušela daleko více.
Článek byl napsán pro portál Svobodný svět
Petr Závladský
Ke školství do třetice
V minulém a předminulém článku jsem deklaroval, že stát si uchovává přístupy ke vzdělání staré 241 let a jejich efektivita je úměrná takovému konceptu. Stojí to ročně neuvěřitelných 127 miliard korun a výsledkem (pokud pominu indoktrinaci) je společnost nevzdělaná.
Petr Závladský
Ke zkostnatělému školství podruhé
K minulému článku, ve kterém jsem kritizoval úpadek státního školství jako systémový jev, přidávám ještě jeden ve stejném duchu: současné školství nás zabetonovává v pozici zaostalé, banánové republiky.
Petr Závladský
Úpadek státního školství je systémový
Přetiskl jsem dnes nějakou studii pana Johna Taylora Gatto o americkém školství. Ale když se podíváme na zdejší státní školství, vlastně musím konstatovat totéž.
Petr Závladský
Schopnost rozlišovat je nezbytná k přežití
Asi to není úplně v souladu s pravidly blogu iDnes. Před osmi lety mi můj (dosud jediný) pokus převzít cizí článek redakce nekompromisně odsunula do soukromých. Ale věřím, že dnešní redakce možná udělá výjimku, protože článek je myšlenkově a obsahově důležitý a byla by škoda, kdyby jeho originál četlo jen pár stovek lidí. Nejsem jeho autorem, napsal jej pan Milan Zelený, profesor mnoha univerzit po celém světě.
Petr Závladský
Jestliže je místopředsedou vlády… (elipsis)
Ano, už se bojím napsat to na plné pecky, protože jsme se ocitli znovu v prostředí cenzury, svoboda slova je udílena „svobodně“ bolševikům a estébákům a kritici jsou znovu perzekvováni. Systém se nezměnil. Jen režiséři hry se občas změní.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Válek představil prezidentovi plán rozvoje zdravotnictví. Řešili i ministra pro vědu
Prezident Petr Pavel přijal ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Představil mu...
Opilý řidič naboural šest aut. Na pumpě pak rozlil benzin a hrozil, že se zapálí
Opilý cizinec zaměstnal v sobotu ráno prachatické policisty. Nejdřív naboural šest aut, pak na...
Není to o lajcích a na TikToku nebudu, říká budoucí ministr pro vědu Tuleja
Pavel Tuleja, který má být příští týden jmenován novým ministrem pro vědu, výzkum a inovace za TOP...
Podpořte český tým, užijte si atmosféru MS. iDNES.cz rozdává vstupenky na hokej
Každý den víte, o jaké zápasy soutěžíte, na úvod to budou duely Česko - Finsko a Švýcarsko -...
Pronájem bytu 1+1, 36 m2, Moravská Třebová
Jiráskova, Moravská Třebová - Předměstí, okres Svitavy
9 000 Kč/měsíc
- Počet článků 651
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1688x
Ale vidím, že se do toho „socíku“ chce většina lidí v tomto státě vrátit.
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- Bohatý táta, chudý táta (Robert T. Kiyosaki)
- Co je vidět a co není vidět (Frédéric Bastiat)
- Liberalismus (Ludwig von Mises)
- Cesta do otroctví (F. A. Hayek)
- Kapitalismus a svoboda (Milton Friedman)