Na pivo s covidpasem? To není normální život

Aplikace v mobilu, kterou se pomocí QR kódu prokážeme obsluze, že jsme očkovaní nebo otestovaní a pak teprv se můžeme posadit ke stolu či na bar a objednat si pivo - to je řešení, které nás prý má opět vrátit do normálního života.

Ne. Myslet si, že nás jakýsi covidpas v mobilním telefonu přiblíží normálnímu životu, je obrovská past. Ve skutečnosti je to prostředek, jak se od normálu permanentně odvrátit a zakonzervovat již napořád, že někdo má právo na pivo a druhý ne.

Zatímco nyní máme jakous takous naději, že hospody i obchody se jednou otevřou, a zase se jednou budou pořádat koncerty, a budeme žít jako dřív: jako svobodní lidé, s covidpasem se k normálnímu životu už nikdy nevrátíme. A tento nově nastoupený trend, čili že někdo smí na večeři a jiný nesmí, nebo třeba že někdo může sedět v autobusu vepředu a jiný nesmí, ten se bude dále upevňovat a postupovat dále. Proč třeba lidem bez covidpasu neznemožnit nákup v supermarketu? Proč jim neznemožnit opustit hranice obce? Proč jim neznemožnit využívat svůj vlastní byt v bytovém domě? Proč jim nesebrat volební právo? Proč?  To byste asi koukali, jaká zvěrstva mají naši politici, členové ANO, ODS, Pirátů či dalších svobodě nepřátelských stran v hlavě a co na nás chystají!

Je naprosto morální uvažovat o falšování covidpasu. Je naprosto morální tuto segregaci odmítnout, bojkotovat a narušovat ji. Stejně jako v roce 1955 Rosa Parksová odmítla rasovou diskriminaci ve veřejné dopravě v Alabamě.

Jediná relevantní otázka v této věci je: jak technicky na to? Půjde jednoduše falšovat QR kód? Vzniknou na to generátory? Jaké bude riziko odhalení a jaké budou postihy a jak budou vymahatelné?

A jak přísně budou majitelé obchodů či hospod ochotni Covidpasy kontrolovat? Jaká bude jejich ochota podílet se na státní represi, v podstatě suplovat roli státního kontrolora. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý již představil projekt mobilní aplikace, která bude splňovat požadavky covidpasu a umožní podnikatelům ověřovat, zda smějí svého zákazníka obsloužit či ne. "Hospodářská komora chce vytvořit prostředek, který pomůže podnikatelům prezentovat se veřejnosti, že jsou opravdu připraveni a že splňují nařízení vlády," řekl Vladimír Dlouhý. Odporné vyjádření.

Podnikatelé, po nichž tato ničemná vláda dlouhé měsíce dupe, se nyní mají stát kolaboranty a spolupracovat na represi vůči občanům? Mají se stát spoluviníky - v očekávání, že potom jim stát konečně milostivě povolí podnikat? Role Hospodářské komory a dalších podobných institucí má být přece jiná: podporovat zdravé vztahy mezi podnikateli a zákazníky, stát za nimi proti snahám státu likvidovat tržní mechanismy. Prezident Hospodářské komory namísto toho přiznal státu právo do těchto mechanismů naprosto libovolně zasahovat, a co víc, dal najevo, že podnikatelé se poslušně podvolí, i kdyby měli jít proti vlastním zákazníkům.

Podnikatelé a živnostníci nemají v popisu práce otravovat lidi kontrolou jakýchsi covidpasů. Jejich zájmem je harmonický vztah, oboustranně prospěšný. Jestliže však bude zákazník předtím, než bude obsloužen, jakýmkoliv způsobem lustrován, je tento harmonický vztah od samého počátku narušen. Živnostník či podnikatel už v první řadě neslouží, ale kontroluje.

Koneckonců podobná kontrola narušující harmonický vztah mezi podnikatelem a zákazníkem se již děje, nařízením o maximálním počtu lidí v provozovně. Jestliže zákazníka vítá na dveřích pekárny výstražná cedule, že uvnitř smějí být pouze dva zákazníci, zatímco ostatní musejí čekat ve frontě venku, třeba v dešti, jaké vztahy to vytváří. Přitom majitele prodejen nic nenutí být tak striktní - žádná prováděcí vyhláška, jak pohyb zákazníků kontrolovat, nebyla vydána. Ani metodický pokyn, jak "neposlušné zákazníky", kteří do prodejny vstoupí nad povolený limit, vyhnat ven. Nesmírně si vážím té hrstky podnikatelů, kteří se rozhodli toto nesmyslné nařízení neřešit. Je obrovský rozdíl, a v této době zvlášť, vítá-li vás u dveří pekárny cedule, která vás v podstatě vyhání pryč, nebo cedule, která říká, pojďte dál.

Nedělám si iluze, jak se živnostníci a podnikatelé, majitelé hospod či kaváren, kadeřnictví či jiných služeb ke covidpasu postaví. Zda budou velkorysí či ledabylí, nebo zda budou přísně kontrolovat QR kód každého přišedšího zákazníka. Nebudou rebelovat. I když jsme je mnozí z nás drželi dlouhé měsíce nad vodou tím, že jsme si chodili pro pivo do džbánku a jídlo do hrabičky. Ale chtěl bych alespoň doufat. Ve zdravý rozum a poslední zbytky sebeúcty. Možná budu příjemně překvapen...

A netvrďte mi prosím nikdo, že falšování covidpasu znamená šířit nakažlivou nemoc nebo zvyšovat riziko jejího šíření. To je naprostý nesmysl. Je pouze na nás, jakou míru opatrnosti zvolíme, jak ve smyslu minimalizace rizika, že já sám někoho nakazím, ale i že se nakazím od někoho druhého. Je jen chiméra myslet si, že díky státní represi odstraníme zcela všechna rizika. A že díky všemocnému státu budeme neustále zdraví a žít věčně.

Je to přesně naopak: kvůli všemocnému a do všeho zasahujícímu státu budeme nuceni žít velmi bídným a smutným životem. A jsem si jistý, že takový život je mnohem kratší, než jak by mohl být, pokud bychom žili ve svobodné společnosti, svobodném státě, v neregulovaném čistém kapitalismu, kde každý může žít plným, produktivním, bohatým a šťastným životem. A koronavirus nesmí být důvodem, proč bychom měli na touhu po svobodném, produktivním bohatém a šťastném životě rezignovat a uzamknout se navždy do státních okovů.