Cyklojízda hnutí Auto*Mat je demonstrací síly

Za účasti zástupců zelených organizací a deseti ambasád proběhne zítra v Praze hromadná okupační cyklojízda, která více než cyklistiku oslaví soustavné represe vůči lidem, kteří se chtějí nebo potřebují po městě pohybovat autem.

Cyklojízdu, která probíhá prostřednictvím neoprávněného (třebaže vedením města schváleného a posvěceného) záboru silnic, je nutné pokládat za demonstraci hrubé síly. Automobilům nebude dovoleno na zabrané silnice vjet, křižovatky budou uzavřené, a řidičům bude doporučeno použít jinou trasu. Nebo trpně čekat. Je to vyjádření podřízeného postavení motoristů vůči cyklistům. Podřízeného postavení způsobu dopravy, který je současným politickým mainstreamem označován za zpátečnický, neohleduplný a “neudržitelný” (ať už si pod tím slovem představíme cokoliv). Je to v podstatě jakýsi nepolitický, ačkoliv politikou podporovaný předvoj věcí budoucích. 

V celé Evropě jsme svědky soustavného potlačování individuální automobilové dopravy. Nejde jen o postupné uzavírání velkých měst automobilům, nejprve těm starým, které nesplňují arbitrárně stanovené technické limity, ale v konečném důsledku všem. Nejde jen o ostentativní omezování prostoru, na němž se mohou motoristé pohybovat, ať už zužováním vozovek ve prospěch cyklostezek, často naprosto nesmyslně projektovaných, nebo stanovováním absurdních vyhlášek, jako je např. povinný odstup auta od předjížděného cyklisty.

Je tu také umělá snaha učinit vlastnictví automobilu něčím nedostupným. Ceny automobilů jsou prostřednictvím různé povinné technické výbavy, kterou si trh ve skutečnosti nežádá, postupně tlačeny vzhůru. Zatímco vlastnictví automobilu bylo dosud pokládáno za určitý výraz vlastní nezávislosti, neomezené mobility, která dává člověku nejen svobodu, ale poskytuje mu také nezanedbatelnou úsporu času, nyní se stává čím dál více luxusem. Přitom lze říci, že schopnost pořídit si automobil bylo vždy určitým ukazatelem ekonomické vyspělosti země.

Lze říci, že jestliže ekologičtí aktivisté nenávidí technologický pokrok a blahobyt, který přináší, potom je-li možnost vlastnictví automobilu a jeho svobodné užívání výrazem a ztělesněním tohoto blahobytu, musí chovat naprosto smrtelnou nenávist právě vůči automobilům a řidičům. A třebaže nátlakové hnutí Auto*Mat se na svých webových stránkách snaží čtenáře uklidňovat, že jeho akce v žádném případě nejsou vedené nenávistí a že v motoristech nevidí štvanou zvěř a nepřítele, jeho soustavná činnost prokazuje jeho pohnutky zcela dokonale. Nenávist je jejich živnou půdou ale také ovocem. Vždyť co jiného způsobují projevy demonstrace síly, jakou je zítřejší cyklojízda, co jiného způsobí soustavné uvalování dalších a dalších vyhlášek ve prospěch cyklistů, než růst nenávisti mezi lidmi - mezi řidiči a cyklisty?

Jsem přesvědčen, že zodpovědní řidiči a ukáznění cyklisté se na silnici naprosto dokonale shodnou. Ostatně sám jsem cyklista a na výlety jezdím zpravidla po okreskách. Necítím se být automobilovou dopravou ohrožen, a nepřeji si, aby se nenávistní aktivisté z Auto*Matu jakkoliv oháněli mými zájmy coby cyklisty a snažili se ovlivňovat politiku nikoliv v zájmu dopravy jako takové, ale za účelem svých vlastních sociálně inženýrských snah měnit společnost za každou cenu a vytvářet jakéhosi zeleného nového člověka. 

Dopravní politika musí odrážet skutečné potřeby lidí, nikoliv přání aktivistů a sociálních inženýrů. Měli bychom si přát svobodu volby pro motoristy, cyklisty i chodce – zkrátka svobodu jednotlivce. 

Okupační cyklojízdy nátlakového hnutí Auto*Mat se nepochybně zúčastní i mnoho hodných lidí, kteří nevidí celé ideologické a morální pozadí tohoto happeningu. Chtějí si prostě jen projet Prahou po exotické trase, zúčastnit se nevinné atrakce, pobavit se. Neuvědomují si, komu a čemu pomáhají. Možná by nebylo od věci na vhodném místě cyklojízdu zablokovat a dát tím lidem možnost na chvilku se zastavit a zamyslet. A organizátorům, nenávistným aktivistům, dát tak trochu ochutnat jejich vlastní medicínu...