Každé těhotenství ať už plánované nebo neplánované, nechtěné nebo toužebně očekávané nakonec vždycky přijde jako překvapení. S manželem jsme si miminko přáli, a protože nám chvilku trvalo, než se vše podařilo, nemohli jsme najednou pozitivnímu těhotenskému testu uvěřit. Zdálo se, že to zákonitě musí být nějaký omyl, chyba nebo odchylka. Trvalo nám pár dní, než si vše sedlo a já jsem se rozhodla vypravit se k lékaři.
Protože mé články, které jsem o skotském zdravotnictví napsala dříve, byly poměrně populární, rozhodla jsem se, že se s vámi, především tedy patrně s čtenářkami ženského pohlaví, podělím o své zážitky z místní těhotenské péče. Ráda bych vás tak provedla svým těhotenstvím krok za krokem a poskytla pohled Češky žijící ve Skotsku na zdejší prenatální péči, abyste měly možnost ji srovnat s tou naší. Vzhledem k tomu, že toto je mé první těhotenství, nemohu z osobní zkušenosti hodnotit český systém, ale kvůli své nevelké důvěře v místní zdravotnictví se pokusím obojí péči kombinovat. V každém případě budu ráda, za vaše příspěvky do diskuze a názory.
To, že jsem těhotná, jsem zjistila asi v šestém týdnu. K lékaři jsem se rozhodla vypravit až asi po týdnu poté, co jsem sama novou informaci dokázala vstřebat. Tady ve Skotsku ženy nemají svého gynekologa, a tak zde veškeré zdravotní záležitosti včetně těhotenství řeší praktický lékař tzv. GP (General Practicioner). Lékařka se mne zeptala, co mám za problém a já jsem odpověděla, že si MYSLÍM, že jsem těhotná. Chvilku bylo ticho a pak mne odzbrojila slovy: „Ale to je skvělá zpráva, to Vám moc gratuluji.“ Přiznám se, že mne její slova velmi zaskočila, protože jsem přece neřekla, že JSEM, ale že si MYSLÍM, ŽE JSEM. Lékařka nelenila, změřila mi tlak, zvážila mne a zeptala se na datum poslední menstruace. Pak vše uzavřela slovy, že miminko se narodí na konci května a že si mám domluvit na recepci ordinace schůzku s porodní asistentkou, která o mne po celou dobu těhotenství bude pečovat.
Na jednu stranu jsem něco takového očekávala, na druhou stranu jsem doufala, že mi lékařka minimálně udělá ještě jeden kontrolní těhotenský test, aby mi mou domněnku potvrdila. Zeptala jsem se tedy, jestli mi těhotenství nějak potvrdí nebo jestli tedy správnosti mé informace důvěřuje. S úsměvem mi sdělila, že dva různé pozitivní těhotenské testy jsou pro ni dostatečným ujištěním a že si nemám dělat starosti. A tak jsem ordinaci opustila stále na pochybách, zda je to všechno pravda nebo nikoliv. Rozhodla jsem se ale o tom nepřemýšlet a počkat na schůzku s porodní asistentkou, která jistě vše uvede na pravou míru.
Porodní asistentka je tu styčný důstojník pro každou těhotnou ženu při normálně probíhajícím těhotenství. Těhotné zde tedy nemají žádný kontakt s praktickým lékařem, gynekologem nebo porodníkem po celou dobu těhotenství, pokud tedy nedojde ke komplikacím a mimo dvou ultrazvuků ve 12. a 20. týdnu, na které se chodí do místní nemocnice. S napětím jsem tedy očekávala schůzku s asistentkou, a co se na ní bude dít.
