Inspirující lidé / Inspirational People

Nedávno na to, kdy jsem začal trénovat na Vltavu, rozhodl jsem se, že zajímavé bude číst příběhy jiných sportovců, kteří čelili výzvy, abych měl motivaci a ujištění, že je to možné. Takže tento týden bych chtěl psát o pár lidech, kteří měli na mě přesně takový vliv. Když se cítím v depresi nebo unavený či znechucený, myslím na ty lidi a co prožili, aby mě to zase zvedlo.

Jistě, že mnozi z Vás ví, že Lance Armstrong měl brzy ve své profesionální cyklistické kariéřě rakovinu varlete. Jeho šance přežití nebyla dobrá a v knize It’s Not About the Bike vypráví příběh jak rakovinu bojoval a porazil a jak se potom vrátil, aby vyhral Tour de France, který pak opakoval 6-krát po sobě. Je to úžasný příběh a Lance je o sobě opravdu otevřený a úpřímný, včetně svého vady a chyby. Je to velmi lidský příběh o boji uspět. Když zjistil, že má rakovinu, první věc kterou udělal byla zajistit několik názorů expertů a číst o tom co nejvíc, aby tomu rozuměl a zjistil tipy, které mu pomůžou v boji. Byl totálně soustředěný rakovinu porazit a celou dobu zůstal pozitivní, a proto ho tolik obdivuji.

Je to spravedlivý, že druhý člověk, který mě inspiruje je plavec: Martin Strel ze Slovinska. Není tak známý jako Lance Armstrong, ale jeho sportovní uspěchy jsou podobně významný, protože je to držitel několika světových rekordů v dálkovém plavání. Uplaval Dunaj, Mississippi a Žlutou řeku, ale knihu, kterou jsem přečetl byla o jeho pokusu vylepšit svůj světový rekord v dálkovém plavání, když uplaval 5268 km v Amazonce. Rybí muž je deník jeho boje, u kterého plaval od východu slunce do soumraku většinu 66 dnů, které je jak dlouho to trvalo. Trpěl opruzeninami, extrémním vyčerpáním či jinými potížemi, ale vždy pokračoval v plavání. Navíc je to zajímavý charakter, takže to bylo zábavné čtení. Další důlěžitá fakta o něm je, že v roce 2005 plaval 360 km ve Vltavě od Lipna do Mělníka. Podle mých zdrojů je to jediný člověk, který plaval dále, než plánuju já (175 km). Český rekord je 142.2 km.

Právě přišel neoprén, tak doufám, že příští zýden budu pšát o první zkušenosti plavání ve Vltavě! Adios do té doby.

Not long after I started training for the Vltava I decided that it would be interesting to read other sports people’s stories about some of the challenges they’ve faced as a way of keeping myself motivated and also for reassurance that it can be done. So this week I’d like to write about a couple of people who have had exactly that effect on me. When I’m feeling down or tired or frustrated, I think of these people and what they went through and that helps pick me up again.

I’m sure that many of you know that Lance Armstrong contracted testicular cancer quite early in his professional cycling career. His odds of survival were not good and in It’s Not About the Bike he tells the story of how he fought and conquered the cancer and came back to win the Tour de France, which he then continued to do a further 6 times in a row. It’s an amazing story in itself and Lance is really open and honest about himself, including his faults and mistakes. It’s a very human tale about a struggle to succeed. When he found out he had cancer, the first thing he did was to get several opinions from different doctors and read as much as possible about the topic to be able to understand it and find out any tips that would help in his struggle. He was totally focused on beating cancer and remained positive throughout; that’s why I admire him so much.

It’s only right that the second person to inspire me should be a swimmer: Martin Strel from Slovenia to be precise. He’s not as well known as Lance Armstrong but his sporting achievements are just as significant as he’s the holder of several world records in distance swimming. He has swum practically the entire length of the Danube, the Mississippi and the Yangtze Rivers, but the book I read was about him breaking his own world distance record when he swam 5268km down the River Amazon. The Man Who Swam the Amazon is a day-by-day journal-style account of Strel’s struggle in which he swam from dawn until dusk for most of the 66 days it took him to complete. He suffered from sores, extreme exhaustion and other ailments, but he always continued swimming. He’s also quite a character as a person so it was a fun read. Another important fact about him is that in 2005 he swam 360km down the Vltava from Lipno to Mělník. As far as I know he’s the only person to have swum further in a Czech river than I plan to (175 km). The Czech record is 142.2 km.

My wetsuit has just arrived so next week I’ll hopefully be writing about my first taste (literally) of the Vltava! Until then, adios.