Z lesa šup rovnou na talíř....

Kdo mě zná, dobře ví, že v reálném kontaktu... dojde li na houby umím být i lehce otravný :D Vždycky si to pak ale vyžehlím nějakou laskominou co z nich vykouzlím.... Jak to máte vy?

Národy Čechů a Moravanů jsou reklamou na svéráz.. Rozhádaj je smrtelně vážný věci. Třeba jestli do mičudy čutnou líp Slávisti nebo Sparťani, ale i pitomosti co normální lidi netankujou. Zeman s Drahošem je dobrej příklad týhle kategorie..

Co nás ale dokáže spojit, není jenom ta chvíle kdy je třeba našít si roušky. Když se z lesů začne linout ta příjemná a vlahá vůně hub.....to pak zapomínáme i na to jak moc rádi máme svý drahý a milovaný.... káry. Necháváme je zcela opuštěný a bezbraný na kraji našich divokých lesů. Nejeden vášnivej houbař je ochotnej svýho miláčka i poškrábat v touze dojet až támhle do tý mladý smrčiny.

Letos nám v tom ale houby dělaj pěknej brajgl. Vůbec neuznávaj vlastní období růstu. Rostou jak se říká "na cochcáka" ale hlavně, že díky poměrně vlahýmu  jaru a počátku léta vůbec rostou...

Velká část našeho houbařskýho národa má taky jednu zvláštní vlastnost. Houby sice sbírá, ale nejí. Takovej houbař mi přijde stejně ujetej jako tichej blázen co dva dny číhá na svou zlatou čudlu a pak ji odnese sousedům, protože sám rybu nežere... ale budiž. Můj případ to rozhodně nejni.  Už když je zmerčím za pařezem  tak mi před očima  defilujou   plný talíře a v duchu je povaluju na jazyku....Až z toho kolikrát naprázdno polknu :D

No a teď vážně a seriózně :)

Lišky a celá jejich rodina

  Lišky všeobecně jsou pro kuchaře asi houby nejoblíbenější. Cenově dostupné, jejich konzistence se tepelnou úpravou nemění  v bláto.... a ta chuť :) Před asi nejpopulárnější liškou obecnou upřednostňuji její sestřičku lišku nálevkovitou. Když se zadaří, dají se jich lány nasbírat i mimo hlavní houbovou sezónu, takže je v lese skutečný klid a relax.... A jaké šaty jim nejvíc sluší? No trošku si hrají na nevěsty, takže smetanové houbové omáčky, nebo kulajda. To jsou jídla, která si bez lišek nedovedu představit..... Když jsme u lišek, nesmíme zapomenout na jejich bratránka Stročka trubkovitého. Vypadá jako když ze země rostou malé seschlé trumpety, ale oč méně krásy pobral o to více je pro mou kuchyni naprosto nenahraditelný. Nasušený a namletý, či nadrcený, je nedílnou součástí těch nejlepších houbových polévek, omáček či redukcí. S nezaměnitelným houbovo ovocným aroma je naprosto dokonalým završením symfonie houbové chuti. Navíc je dochucovadlem zcela přírodním a bez éček. Ke všemu je to právě on, kdo patří v originální verzi do našeho nejtradičnějšího Vánočního pokrmu, Houbového Kuby

Hřiby

Hřib hnědý je pro mnohé jen chudý příbuzný "Praváků" . Jako kuchař tvrdím, že ho mám radši, než Hřib smrkový, ten sice vypadá majestátně, ale chutí ani aromatem se nemůže s Hřbem hnědým měřit. Kde je pak pro mě tenhle hříbek naprosto nezastupitelný? Bez jeho vůně a vůně majoránky si echtovní bramboračku vůbec nedokážu představit....

Ale nejlepší je stejně taková pěkná směs hřibovitých hub. Který houbař by přitom pohledu nepropadl až lehce erotizujícímu rauši ? :D

Hlíva ústřičná

Moje nejoblíbenější z těch hub, které se dají koupit i v obchodě. Nikdy to ovšem není takové jako když si ji ulovíte v lese. Navíc roste pokud nejsou třeskuté mrazy i v průběhu zimy. Mám ji rád opět pro její konzistenci i chuť a když mě to drapne, jsem ji schopen nacpat skoro kamkoli. Ovšem nenahraditelná je ve vegetariánské verzi dršťkové polévky. Jak nemám náhražky "za něco" rád, pak tohle je výjjimka potvrzující pravidlo.

Muchomůrka růžovka

Nechal jsem si ji nakonec. Ze dvou důvodů. Tím prvním je, že nakonec má přijít to nejlepší. Tím druhým pak fakt, že jako jedinou si ji musíte jít nasbírat pěkně poctivě do lesa. Obchodování s ní naše legislativa totiž neumožňuje....Typické ružovění na prožerech, či pod sloupnutou pokožkou kloboučku v kombinaci s rýhovaným prstenem jsou neklamné určovací znaky této jinak velmi barevně variabilní pochoutky. V podobě řízků, či houbových škvarků vám spolehlivě způsobí slastný výraz v obličeji, který vás jen tak neopustí....

Na úplný závěr si střihneme ještě naši nejnebezpečnější  jedůvku Muchomůrku zelenou.... tahle krása je nejen oku lahodících, ale podle vyprávění otrávených i nesmírně lahodná. Bohužel pro spoustu z nich to bylo poslední, nejen houbové pochutnání...

Spousta chuťových hvězd se mi do dnešního blogu nevešla.

Smrže, ryzci, holubinky a celá řada dalších....Jak to máte vy?

V blogu jsou použity fotky z placené fotobanky Freepik, kde má autor zakoupenou licenci.

Díky a ahoj Filip.