Z Deníku Bridget Jonesové: Když na dveře zaklepe čtyřicítka ;-)

Začíná se to lámat, jaro života mám za sebou a nastává zřejmě čas, kdy se bude bolest stále více vkrádat do mého života ;-) a nebude jiného východiska než ji přijmout. Tak vítejte radosti druhé půlky mého života. Zvu vás dál. <3  

Čtyřicítka doslova ťuká na moje dveře a já začínám objevovat kouzla této životní fáze. ;-) Stalo se to včera na cvičení. Už jsme se protahovaly, když na mě přišlo kýchání. Cítila jsem, že to bude velké, a tak jsem se natáhla pro ručník. Jako bylo to fakt rychlé, nebylo čas tu věc řádně zvážit.  Prostě jsem to v té rychlosti vyhodnotila tak, že se mi chce tak moc kýchnout, že ručník bude rozhodně lepší než kapesník. ;-) No a s tím ručníkem jsem plynule přešla do předklonu. Byly jsme zrovna dole na podložce, takže to bylo logické vyústění. Dvakrát jsem si s hlavou zabořenou do ručníku mohutně kýchla. Lucka (cvičitelka) v tu chvíli okamžitě přestala cvičit a začala na mě křičet: "Ivo, co je? Co Ti je?" A vypadalo to, že se zvedne a poběží mi dávat první pomoc. Všechny ženy ke mně upřely své zraky v obavách, co se asi děje. Rozesmálo mě to. V záchvatu smíchu jsem se snažila jim vysvětlit, že není důvod k panice, že jsem pouze kýchala. Z Lucky pak vypadlo, že si myslela, že jsem propukla v nezadržitelný pláč. To já sice dělávám pod tíhou silných zážitků, ale na cvičení se mi to tedy zatím ještě nikdy nestalo. ;-) Pak se ale ukázalo, že i některé další spolucvičenky měly o mě jisté obavy. Níže uvádím statistiku v číslech:
Z 5 přítomných žen (sebe nepočítám, protože já jsem to vážně měla pod kontrolou a byla jsem si jistá, že budu jen kýchat :-D)
- 1 si myslela, že brečím,
- 1 se bála, že zvracím,
- 1 postřehla, že jsem si kýchla, a tak nabyla podezření, že jsem se přitom počůrala.

Jako to se Vám ve dvaceti fakt nestane toto. ;-) :-D :-D :-D

Odnesla jsem si z toho poznatek a pravidlo: „Po čtyřicítce rozhodně nekýchejte do ručníku, nechcete-li na sebe upoutat nežádoucí pozornost a vyvolat v kolektivu paniku, že jste nezadržela něco, co je v kolektivu rozhodně žádoucí zadržet.“ ;-)

http://ivavotockova.cz/2017/04/20/kdyz-na-dvere-zaklepe-ctyricitka/