Důvod ke slavení se vždy najde. Paradoxem je, že nejčastěji oslavujeme své narození, ale ve skutečnosti většina z nás si svého života vlastně neumí moc vážit a neumí si ho tedy tím pádem ani náležitě užít.
Cestou do práce mi dnes jelo hlavou, je pátek, ideální den na oslavu. Co bych tak dnes mohla oslavit? A začal mi naskakovat jeden důvod za druhým:
- jsem zdravá
- mám zdravou a úžasnou dceru
- vrátí se mi přítel z cest
- mám stále oba dva rodiče a sestru
- cítím lásku i těch blízkých, kteří už tu teď nejsou
- mám kde bydlet, co jíst, ....
- mám práci, která mě baví
- mám kolem sebe lidi, se kterými je mi dobře
- dobře mi je, i když jsem se sebou sama
- do práce se mohu vézt autem, když se mi nechce jet na kole
- do práce mohu jet na kole, když se mi chce jet na kole ;-)
- po práci mohu dělat, co se mi zachce
- moje tělo mi zatím dovoluje dělat vše, co si zamanu
- mohu si v jídle dopřát vše, na co mám chuť
- když se mi chce, něco si uvařím, a když se mi nechce, můžu si na jídlo někam zajít
- prakticky ve všech oblastech života mám nějakou možnost volby
- mohu dýchat voňavý horský vzduch (přidáno na seznam poté co mi napsala sestra, jaké v těchto dnech mají ovzduší v Indii)
- jsem soběstačná, což je schopnost, která chybí většině pacientů, se kterým jsem v práci denně v kontaktu
- ani těžké události, které hýbou světem, mi nemohou zabránit v tom, abych viděla i to hezké, čeho je tu stále nekonečně mnoho
- v mém životě jsou i lidé, kteří mi svým opačným přístupem k životu stále připomínají, co je v životě důležité a že je stále za co děkovat
- mám ve svém životě v rovnováze radost i smutek, lásku i bolest, a každý den přicházejí učitelé i lekce, které mě vedou k hlubšímu poznání sebe samé a k větší vyrovnanosti
- vždy, když potřebuji mluvit s Bohem, mohu jít do svého soukromého kostela, který mám uvnitř v sobě
- mám samu sebe.
Je toho samozřejmě mnohem mnohem víc, z čeho se každý den můžu radovat a za co mohu být vděčná. Je to jen rychlé ranní uvědomění před tím než se spustila nová hra, začal nový den.
A za co dnešku vděčíte vy? ;-)
JednoDuše jsem.
