Necháme se?
Včerejší večerní (zřejmě) teroristický útok v Nice opět vyvolává emoce, napětí i otázky. Můžeme s tím něco dělat? Dá se takovému jednání nějak zabránit? Svět se ukazuje být mnohem složitější, než je nám občas milo. Zas a znovu se potvrzuje to, že člověk není vševládný, že si není zkrátka schopen svůj život do všech podrobností sám zařídit. A nezařídí to za nás ani ta nejlepší vláda, ani ten nejpropracovanější systém. Je třeba hledat jiné cesty.
V nitru mnoha z nás, ještě donedávna usazených v bezpečí a jistotách naší evropské kotliny, se spontánně vzmáhá hněv, pocit křivdy a touha po odplatě, vyrůstající z pocitu ohrožení nejen našeho fyzického života, případně života našich blízkých, ale i z pocitu ohrožení vlastní hrdosti a suverenity. Rádi bychom “těm zlým, kteří nám ubližují” pádně odpověděli, ukázali, že nejsme žádná béčka, že s námi nikdo nemůže takovýmto způsobem zacházet. Hledáme adekvátní reakci na brutální násilí na nás spáchané.
Taková reakce se ale těžko nachází. Už jsme zjistili, že zlikvidovat protivníka na jeho vlastním území, potřít ho silou, “vrátit úder” není jednoduché. Možná to vůbec není proveditelné. Nyní znovu a opakovaně zjišťujeme, že nejsme schopni zajistit ani ochranu vlastního území a vlastních lidí. Stále propracovanější systém bezpečnostních opatření stále selhává a tato selhání vedou pokaždé k nové vlně hlasů volajících “zabezpečte nás ještě více a ještě důkladněji!”
Netvrdím, že bychom měli od těchto snah a aktivit zcela upustit, všímám si ale toho, že tato válka je v mnohém směru válka psychologická. A dokud si to neuvědomíme, budeme na tomto poli tragicky prohrávat. Spolu s výbušnými náložemi nám teroristé pašují do Evropy nálože mnohem nebezpečnější, totiž neviditelné. Nálože strachu, ztráty klidu, ztráty důvěry v naše politické a jiné systémy, ztráty důvěry mezi lidmi, ztráty optimismu a víry ve šťastnou budoucnost. V tomto svém snažení jsou teroristé prozatím velmi úspěšní. Pokud tomu nezabráníme, bude jim stačit už jen počkat, až se postupem času rozložíme sami zevnitř. Uzavřeni do svých stále chráněnějších a stále více střežených domovů budeme nevraživě hledět na kohokoli, kdo se před námi zjeví a nebude nám na první pohled povědomý. V samotě a izolaci od okolního světa si budeme vytvářet naše soukromá minikrálovstvíčka a vztekat se nad tím, jak je k nám osud nespravedlivý.
Je proto třeba odmítnout tuto mentalitu strachu o svůj pracně budovaný “ráj na zemi”. Přestat se bát a přestat si budovat tyto své “ráje”, o kterých jen my a nikdo jiný budeme rozhodovat, co se stane jejich součástí. Určitého stupně ráje na zemi snad lze dosáhnout, ale pouze tím, když se maximálně otevřeme všem skutečnostem, které tvoří naši mnohovrstevnou realitu (například přílivu běženců) a ne, když se před nimi budeme uzavírat. Svět je totiž příliš malý na to, aby se na něj vešly všechny “ráje” každého z nás, pěkně vedle sebe a navzájem do sebe nenarážely. Náš život žijeme vždy v interakci s ostatními, s našim okolím, ať chceme nebo ne. Záleží jen na nás, zda budeme zítřejší den vytvářet spolu, nebo každý sám. Zda se společně dokážeme domluvit, nebo zda půjdeme všichni proti všem.
Vojtěch Černý
Proč nebudu volit své známé z KDU-ČSL
Je 17:50. Vylézám z metra a mířím na autobusovou zastávku. Je chladno a já doufám, že můj autobus přijede brzo. Ve vstupních dveřích vestibulu vidím známou tvář. Vídávám toho člověka každou neděli v kostele.
Vojtěch Černý
Anděl Páně v kostele
Nejen o hladových psech, které nehodlá krmit, mluví v rozhovoru o úspěchu a budoucnosti úspěšné pohádky Anděl Páně její režisér Jiří Strach. Taky o tom, jak je možné, že takto laděná pohádka zabrala v ateistickém Česku.
Vojtěch Černý
O ožižlávání
Jestli jsem vám to ještě neřekl, máme doma miminko. Půlročního kluka. Rád si strká do pusy moji ruku.
Vojtěch Černý
Více muslimů
Text o tom, proč v Evropě potřebujeme více muslimů, o tom, jak nevypadá nadhled, a o tom, jak nás Čechy vnímají lidé zvenčí
Vojtěch Černý
Jsou uprchlíci chudáci?
Jsem toho názoru, že lidem v nouzi by se mělo pomáhat. A až dosud jsem uprchlíky valící se do Evropy jako lidi v nouzi vnímal. Po posledních zprávách z Makedonie už mi to ale tak čisté nepřipadá.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Slovenská prezidentka Čaputová přijela na „rozlučku“ do Kyjeva
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v pátek ráno přicestovala do Kyjeva na návštěvu Ukrajiny....
V podezřelých časopisech publikoval i Havlíček, přitom stínově vede vědu
Místopředseda a poslanec opozičního hnutí ANO Karel Havlíček zveřejňoval vědecké články v...
Nestačilo ani 14 hodin, ve Sněmovně pokračuje boj o možnost volit poštou
Přímý přenos Parlamentní bitva o korespondenční volbu pokračuje i v pátek. Ani 14 hodin jednání ve čtvrtek totiž...
Žena žila tajně rok uvnitř vývěsního štítu obchodu. Pojmenovali ji střešní ninja
V americkém státě Michigan 34letá žena skoro rok tajně bydlela uvnitř vývěsního štítu na střeše...
Jak předejít syndromu náhlého úmrtí kojence?
Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS – sudden infant death syndrome) je doslova noční můrou všech rodičů. V současné době lze tomuto zbytečnému...
- Počet článků 18
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1823x