Židovský humor XVII

Nauč se smát, aniž bys plakal, vece jedno hebrejské přísloví. Takže - další porce vtipů pro zlepšení nálady

Potácí se 1. ledna ulicí nejistá, uválená a zdevastovaná lidská troska, rukou ode zdi se odráží, pak upadne, co ruka nohu mine doputuje ke svítilně, po sloupu vyšplhá do stoje a zubynehty se kandelábru drží, nenalézaje odvahy pokračovat.

"Ojojoj! Voni tomu dali, pane Katz, "praví okolojdoucí laskavý pan Lederer," nemůžu jim nějak pomoct? "

"Možná narichtovat domů, pane Lederer, to by byli hodnej! - A abych nezapomněl: šana tova u-metuka! "

"Ale pane Katz, nojjár maj přece dneska u gojim! Roš ha-šana byl už před čtvrtrokem! To si trošku popletli. "

Pan Katz chvilku hloubi, zamlžení zrakem kamsi doblba hledí. Pak vehementně zavrtí hlavou a vypraví ze sebe: "Tak to tedy ne! To jsem si trošku nepoplet. To jsem asi jen trošku natáhl... "

Obchodní cestující pan Kohn vejde do bordelu a podává mamá svazeček bankovek: "Chci tu nejhorší, co tady máte".

"Ale pane, za tyhle peníze můžete mít tu nejlepší".

Kohn na to:" Ale já jsem nepřišel souložit, ale zahnat stesk po domově". 

Mladá učitelka vysvětluje svým žákům, že je ateista. Ptá se, jestli jsou také ateisté. Dětí nevědí co je ateismus, ale chtějí se zavděčit a tak se zvedne les rukou. Až na jednu výjimku, Sára se nepřidala k většině.
Učitelka se jí ptá, proč se rozhodla odlišovat.
"Protože nejsem ateista."
"A kým tedy jsi?"
"Jsem Židovka."
Učitelka je trochu rozrušená a ptá se Sáry proč je Židovka.
"No, byla jsem vychována k lásce k Bohu.
Máma je Židovka, a můj táta je Žid, takže jsem Židovka. "
Učitelka se naštvala: "To není důvod, kdyby tvoje maminka byla hlupák, a tvůj táta byl hlupák. Tak co bys byla potom? "
Chvíle ticha. "Potom," říká Sára s úsměvem, "bych byla ateistou."

Pan Katz a pan Stein cestuji vlakem za obchody. Sedí v jednom kupé, pan Katz si čte noviny, zatímco pan Stein se nekonečné nudí. Chvíli kouká z okna, chvíli pozoruje spolucestujícího a pak se zeptá: "Nechtěj si pane kolego zahrát hru na hádanky? Cesta nám bude rychleji utíkat." Pan Katz pokroutí hlavou a čte dal. "Je to prosté i zábavné," pokračuje Stein. "Když neuhodnu já, dám jim pět zlatých. A když oni neuhodnou, dostanu pět zlatých já." Pan Katz jen potřese hlavou na znak nezájmu. "No dobrá," nevzdává to Stein, "když neuhodnu já, dám jim sto zlatých. Ne? Tak pět set zlatých." Pan Katz složí noviny a pohlédne na Steina. Ten si promne radosti ruce: "Takže můžu začít? Moje otázka zní: jaká je vzdálenost Měsíce od Země?" Pan Katz se zamyslí, krabatí čelo, kroutí hlavou, nakonec otevře peněženku a podá Steinovi pět zlatých. "Výborně," jásá Stein, a teď vy." Katz upře zrak na Steina: "Směrem do kopce to má tři nohy. Směrem z kopce čtyři. Co je to?" Stein se potí, přemýšlí v duchu probere veškeré znalosti zoologie i techniky a po dlouhé tíživé chvíli s hlubokým povzdechem vybere pět set zlatých a podá je Katzovi: "Vzdávám to. Nevím. Nemám ponětí. Tak a teď prozraďte, co to je?" Pan Katz mlčky sáhne do peněženky a podá Steinovi pět zlatých...

Rabin Moshe Cohen byl na cestě, sbíral příspěvky pro svou kehilu (obci). Najednou mu došel benzín, tak šel pěšky k nejbližší pumpě a požádal o kanystr, protože v autě žádný nenašel.
Bylo mu řečeno, ze jediný, který měli, si někdo vypůjčil a ještě ho nevrátil. Potřeboval hned  pokračovat v cestě, tak se vrátil k autu, vyhrabal nočník s tím, ze mu to bude stačit na dojetí k pumpě.
Dva katolíci se dívají, jak nalévá do nádrže z nočníku, a jeden říká druhému:"Teda jestli to pojede, tak já konvertuji!"

Drahá maminko, zprávu o Vaší návštěvě jsme obdrželi a ve čtvrtek Vás očekáváme. Jinak je všechno v pořádku.  Váš milující zeť Jákob 

Zasedání kolchozu, rok 1976, Ruská vesnice kdesi.

- Na programu dne jsou dvě hlavní otázky: 1: pěstování nutrií a 2: odjezd místního Žida do Izraele.
Soudruzi, je velmi výhodné pěstovat nutrie. Krmení je levné, kůže je drahá, maso je velmi chutné.
Kdo je pro? Všichni jsou pro.
Druhá otázka: náš Jákob Abramovič podal žádost na odjezd do Izraele. Jak se rozhodneme - pustíme ho?
Hlasy kolchozníků:
- Abramoviči, kam dáte svůj dům?
- Opustím ho ve prospěch kolchozu.
- A vaše kráva?
- dám ji také kolchozu.
- a co vaše nová Lada?
- také dám kolchozu.
- A peníze?
- Vezmu si kolik mi kolchoz dovolí jen na cestu, zbytek nechám na kolektivní útraty kolchozu.
Vzrušený výkřik většiny z publika:
- Do háje s pěstováním nějakých nutrií!! Pojďme raději chovat Židy !!!

Potká Roubíček Kohna:
"Jak se mají, pane Kohn? Slyšel jsem, že se prý oženili?"
"Ale ano, oženil."
"Poslouchají, a jsou spokojeni?"
"Ale ani ne, okna jsou do dvora."

Ve čtvrtek v podvečer zazvoní Izák jako obvykle u svého přítele doktora Blocha. Posedí, kávy a koňaku popijí, partičku šachu sehrají. A když se po třech příjemných hodinách loučí, dodá doktor Bloch: „A pozdravujte ode mne paní Sáru!“

„Ajvaj! – Vždyť já dneska vlastně přišel kvůli ní! Ona leží doma na koberci a chroptí.“

25-letá židovská dívka řekne mamince, že vynechala menstruaci už druhý měsíc. Matka jde s velkými obavami do drogerie a koupí těhotenský test. Výsledek testu ukáže, že dívka je těhotná.
Křik a pláč, matka naříká: "Co bylo za prase? Kdo ti to udělal? Chci to vědět!"
Dívka bez vysvětlení zvedne telefon a zavolá.
O půl hodiny později zastaví přímo před jejich domem mercedes. Uhlazený a vážený muž s prošedivělými vlasy a jarmulkou vystoupí z auta a vejde do domu.
Posadí se rozpačitě v obývacím pokoji s rodiči dívky a řekne: "Vaše dcera mě informovala o problému.
Nemohu si ji vzít, protože jsem ženatý a vážený občan, ale přijímám odpovědnost. Budu platit veškeré výdaje a zajistím vaši dceru po zbytek života.
Navíc pokud se narodí děvče, odkážu jí dvě prodejny nábytku, lahůdkářství, luxusní byt v Miami a milión dolarů.
Narodí-li se chlapec, podle závěti dostane řetězec klenotnictví a 25 miliónů dolarů.
Nicméně, pokud by došlo k potratu, nejsem si jistý co dělat. Co navrhujete?"
Nastane velké ticho, matka položí ruku pevně na jeho rameno a řekne mu: "Tak to budete zkoušet znovu."

Pan Novák uzavřel s panem Kohnem úžasný obchod. Vděčný gój pozval židovského obchodního partnera do své luxusní vily. Posadili se ke stolu, služebná přinesla a nalila šampaňské. Připili si na úspěšné podnikání.
Pak lokaj přiběhl s mísou kaviáru. Pán domu nandal oběma, panu Kohnovi tekly sliny, protože už měl notný hlad, ale hrdinsky odmítl, protože konzumoval jen jídlo košer.
Postupně odmítl ještě teplou šunku a přírodní vepřové řízečky. Po nich se na stole objevil králík pečený na česneku se špenátem a knedlíkem. Hostovi kručelo v břiše, přesto opět odmítl jíst.
To už se hostitel rozzlobil a začal vykřikovat:
„Tebe už nikdy nepozvu na oběd, ale teď, když už jsi tady, budeš jíst a hotovo.“
„Nezlob se,“ oponoval host, „ale nemůžu.“
„Nebudu s tebou diskutovat,“ prohlásil pan Novák, vytáhl ze sekretáře pistoli, namířil na pana Kohna a přikázal:
„Jez, nebo střelím!“
„Proč to děláš, příteli?“ zarazil se host.
„Protože vím, že talmud dovoluje porušit předpisy o košer jídle, když je ohrožen váš život.“
Kohn si nandal na talíř pořádný kus masa, deset knedlíků a spoustu špenátu, s chutí se zakousl do stehna a s plnou pusou prohlásil:
„Ty vole, a můžeš mi říct, proč jsi tu pistoli nevytáhnul dřív?“