Už mi nikdy ti rotweileři neutečou

ujišťoval majitel psů tohoto plemene poté, co napadli desetiletou dívku a způsobili ji nepochybně doživotní následky pokousáním a nejspíše i psychickým traumatem 

Opakuje se to s železnou pravidelností. Někdo chová psy, ti mu utečou a zaútočí na člověka. Je třeba říci, že zmínění psi za to nemohou, některá plemena mají v sobě geneticky zakódovaný boj, takže se chovají svým způsobem přirozeně.

Na odlehlých pláních, kde se třeba pasou ovce a mohou být napadeny vlky, je jejich přítomnost žádoucí, vlk si v tomto případě jistě netroufne a hledá svou kořist na méně rizikovém místě. Přesto i v těchto případech je jejich isolace od kolemjdoucích nutná a je na majiteli psů, aby se o bezpečnost postaral.

Ëxistují jedinci, kteří si podobná plemena pořídí i do běžné městské zástavby a mají je třeba i v panelákovém bytě /autor blogu si na podobný případ pamatuje/. Tito psi potřebují vybít svou vrozenou agresivitu a 3+1 opravdu není prostor, kde by k tomu mohlo dojít. Pokud mají potlačenu svou přirozenost tím, že se jejich akční rádius smrskne na uvedenou plochu a jdou jednou za den ven za svou potřebou a na vodítku, je na případný problém spolehlivě zaděláno.

V uvedeném případě se dostali ven prokousáním nějaké ochrany. Dle obyvatel města to nebylo poprvé. Starostka města ujistila veřejnost, že se byla sama osobně přesvědčit, že psi jsou nyní bezpečně isolováni. Takže se vlastně až tak moc nestalo, jen jedna dívka bude mít doživotní jizvy na končetinách a nejspíše panickou hrůzu ze psů.

Majiteli hrozí soud, ublížení na zdraví z nedbalosti, nejspíše to skončí pokutou a nějakou podmínkou. Nebýt statečného kolemjdoucího, který psy odehnal, řešili bychom s velkou pravděpodobností daleko závažnější důsledek tohoto "opomenutí".

Otázkou zůstává, co se musí stát, aby úřady konečně začaly jednat. Aby příslušní poslanci konečně vtělili do zákona, že vlastnictví podobných plemen by mělo být na stejné úrovni, jako je třeba držení palné zbraně. Aby jejich majitelé prošli podrobným psychologickým vyšetřením, zejména je nutno vyloučit, že si je pořizují z nějakého mindráku a jejich chov nemá nic společného se sníženou sebedůvěrou atd. Aby podobná situace, které se tento blog týká, byla posuzována stejně, jako pokus o vraždu.

Každý pes může samozřejmě zaútočit, třeba i vesnický voříšek. Ti ale většinou jen kousnou a utečou. Rotweiler a podobné plemeno, které váží i půl metráku, je naučeno svou kořist roztrhat a zabít. 

Opakuji ještě jednou. Co se musí stát, aby se společnost před podobnými vlastníky psů začala důsledně chránit?