Manželské toccaty a fugy - společný shopping

Každý jen trochu ženatý chlap mi potvrdí, že jedním z traumatických momentů párového soužití je nutnost společných nákupů

Pokud je člověk single, je vše přehledné a jasné. Normální chlap potřebuje ke svému večernímu dosycení kus chleba a anglické slaniny, ti odvážnější k tomu přidají cibuli nebo česnek (ten jen v případě OSVČ a to ještě třeba v geodézii či strážení majáku). To všechno zalije dvanáctkou a má vystaráno . Popsaný typ stravy by v open space kanceláři mohl znamenat přerušení práce pro celý tým s nutností větrání i přes – 15 st.C, případně exkomunikaci smrdutce s jeho přeložením do vzdálené filiálky na ostrov Bornholm.

Ženská – single – má daleko větší potřeby, neboť k jídlu přibaluje ještě kosmetické portfolio a nedej přírodo, když začíná žít zdravým životem. Zcela nepoživatelné racio chlebíčky, které jsou vyráběny z použitého polystyrenu, různé nechutné poživatiny, jeiichž základní hodnotou je nulová kalorická hodnota, jsou v košíku promíchány s tubičkami čehosi, co nejde použít ani na namazání vrzajících pantů na dveřích WC.

Je jasné, že tyto dvě zcela nekompatibilní entity se při párovém soužití musejí nutně dostat do konfliktní situace. Vzpomínám si na své začátky, kdy jsem v záchvatu dobročinnosti bral malé děti do hyperprostoru magazínu Albert, kde vířily mezi regály a nosily do košíku všechno možné. Ten jsem posléze nechal stát bokem a do svého u kasy před placením jsem vkládal dle vyjádření nejstarší dcery „mami, taťka kupuje jen jogurt a pomeranče“, pouze to nutné. Jak je zřejmé, časem mi byla tato činnost zapovězena a výpravy za krmením obstarávala pouze matka rodu. V lednici se hromadily nepoživatelné odtučněné jogurty, dietní uzeniny a další podobný fujtajblový sortiment. Když jsem si vymohl, aby mi byly zakoupeny jogurty tučné, tedy s nějakou chutí, byly sežrány jako první před tím, než jsem dorazil ze šichty a já v rámci úspory a nechuti krmit bezdomovce u kontejneru jsem byl nucen živit se tou sádrou.

Poslední léta, kdy již není třeba sytit potomstvo, je společné nakupování sice řídkým, avšak nikoli nezajímavým jevem. Jelikož jsem svou profesí odsouzen k pozorování, všiml jsem si zajímavého a dosud odborně nevysvětleného jevu. Moje žena ( a počítám, že není rozhodně sama ), není schopna nakoupit jednu samotnou věc.

„Zastav mi u Lidlu, došel nám cukr“, prohlásila jednou krátce před zavírací hodinou v nedalekém městě, když jsme se vraceli domů z celodenní výpravy. Logicky jsem zůstal v autě s tím, že si poslechnu své oblíbené Floydy. Je fakt, že skladba „Shine on You crazy diamond“ se skvělým D.Gilmourem trvá asi 12 minut, což bohatě musí stačit na uchopení jednoho paklu cukru, zaplacení u kasy, té bez řady, a navrácení se k vozu. Když David dohrál a začala další skladba, lehce jsem znejistěl, jestli dáma mého srdce třeba nezakopla a neleží opuštěná a s podvrtnutým kotníkem mezi bednami Radegastu.

„No, konečně že jdeš“, zchladila mou něhu a obavy, když jsem konečně doběhl do útrob supermarketu. V košíku (tom pojízdném) bylo vedle cukru zhruba dalších asi 15 balíků komodit, včetně původního cukru, mouk, různých konzerviček, lahví a navrch pecen. Projevil jsem jen krátký plachý údiv, že původní záměr, s nímž opouštěla náš samohyb, byl zcela jiný.

„Když už tu jsem, tak toho vezmu více,“ zněla její (dle mého zcela nelogická) odpověď.

Tento symptom se u ní nakonec zcela petrifikoval (zejména zrádné jsou obchody, kde vedle potravin je i šatstvo a mnoho dalších zcela nepotřebných předmětů). Vedle zmíněného cukru je mi nabízena třeba košile /tycomášdomaseužnedajínosit/, nové slipy (stejný argument). fusekle, ale i nějaké intim spreje atd.

Přemýšlím nad řešením, které však není. I poté, co jsem osel zahradu (vlastní česnek, cibule, brambory, rybíz, borůvky, jošta atd.), vytáhl sice starší, ale doposud padnoucí košile z maturity, je stále puzena vnikat do různých skladišť se zbožím a nosit je domů.

A propos, nepotřebuje někdo z čtenářů zhruba 20 kabelek, 4 kufry, 3 lehátka a přibližně 25 váz na kytky?

P.S. tento článek zveřejňuji odvážně bez předchozího schválení aktivním členem pomocné stráže administrace blogu idnes, který má dnes již dvě úspěšné nahlášení. Jelikož mu chci ušetřit námahu a čas, dnešní je zcela nový. Lovu zdar.