Sousta lidí si myslí, že se jim nemůže nic stát. Poslanci spoléhají na svou imunitu, zloději na to, že je nikdo nechytí... Také mnozí křesťané se domnívají, že se jich Boží soudy netýkají. Třeba proto, že jsou v té jediné správné církvi, nebo mají pocit, že si pobyt v nebi předplatili množstvím dobrých skutků, které udělali...
Kniha proroka Ámose začíná vyhlášením Božích soudů nad sousedy Izraele. Židé mohli jásat, když četli o tom, jak Bůh potrestá jejich sousedy, se kterými měli neustálé konflikty. Jenže Ámos pokračuje dál něčím, co obyvatele Judy určitě nepotěšilo: "Toto praví Hospodin: Pro trojí zločin Judy, ba pro čtverý, toto neodvolám: Protože zavrhli Hospodinův zákon a nedbali na jeho nařízení - zavedli je jejich lživé modly, za nimiž chodili jejich otcové -, sešlu na Judu oheň a ten pozře paláce Jeruzaléma." (Ámos 2,4-5)
Při čtení těchto textů si každý musí uvědomit, že spoléhat na zásluhy nebo na to, že jsem "Boží lid", se nemusí vyplatit. Bůh je totiž spravedlivý a řídí se zásadou "padni komu padni".
Smyslem Božího soudu ale není plošné zničení života na naší zemi. Ani v případě Židů nejde o to, aby je Bůh zcela vyhladil. Bůh touží o tom, abychom začali žít podle jeho zákonů, které jsou založeny na dvou zásadách – na lásce k Bohu a na lásce k lidem.
Ten, kdo pochopí roli lásky, může číst s nadějí závěr knihy proroka Ámose: "Dům Jákobův však zcela nevyhladím, je výrok Hospodinův. Neboť hle, přikázal jsem a zatřesu izraelským domem mezi všemi pronárody, jako když se třese řešetem, a žádný kamínek nepropadne na zem.
Zemřou mečem všichni hříšníci mého lidu, kteří říkají: "Nás nic nepostihne, nás nepotká nic zlého."
V onen den postavím padající Davidův stánek a jeho trhliny zazdím, opravím, co na něm pobořeno, a zbuduji jej jako za dnů dávných.
Podrobí si pozůstatek lidu edómského a všech pronárodů; i budou nazývány mým jménem, je výrok Hospodina, který toto činí.
Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy půjde oráč hned za žencem a ten, kdo šlape hrozny, hned za rozsévačem. Z hor budce kanout mladé víno a všechny pahorky budou oplývat vláhou. Úděl Izraele, svého lidu, změním, oni znovu vybudují zpustošená města a osídlí je, vysadí vinice a budou z nich pít víno, založí zahrady a budou z nich jíst ovoce. Zasadím je do jejich půdy a již nikdy nebudou vykořeněni ze své země, kterou jsem jim dal, praví Hospodin, tvůj Bůh." (Ámos 9,8-15)
Jedna lidová moudrost říká: "Kdo miluje své dítě, ten ho také trestá." Bůh netrestá ze msty nebo ve zlosti. Trestá, abychom si znovu uvědomili, že každý hřích přináší důsledek. Cílem Božích soudů a trestů je náprava a nový život. Ten, kdo to pochopí, se může těšit na chvíli, kdy Bůh splní své zaslíbení. Založí své věčné království. Království založené na lásce.
