Poslední den

S přibývajícími roky zjišťuji, jak se měří můj hodnotový žebříček. Kdysi mi záleželo na tom, jak budou kamarádi hodnotit můj herní projev při fotbale. Pak jsem se zase snažil něčím originálním zaujmout opačné pohlaví. Později jsem toužil mít vlastní auto, pak...

V Bibli je zaznamenaná zajímavá Mojžíšova modlitba. Podívejme se na jednu prosbu, kterou kdysi dávno vyslovil vůdce Izraele:
"Nauč nás počítat naše dny,
ať získáme moudrost srdce." (Žalm 90,12; ČEP)

V tomto překladu jsem při čtení tento text přešel, aniž bych jím byl nějak zvlášť osloven. Pak jsem ho četl v překladu Průvodce životem. Musel jsem se u něj zastavit, protože to bylo právě to, co jsem potřeboval slyšet:
"Nauč nás, Pane, s koncem počítat,
užívat svého času s moudrostí." (Žalm 90,12; Průvodce životem)

Když jsem byl mladý, nemusel jsem šetřit energií ani časem. Všeho jsem měl na rozdávání a tak jsem ani moc neuvažoval, kam obojí investuji. Dnes už to vidím jinak. Občas přemýšlím, zda mi to nebo ono stojí za to, abych u toho ztrácel drahocenný čas nebo energii, kterých už také nemám na rozdávání.

Jsem rád, že nevím, kdy bude můj konec. Ale vím, že jednou přijde a že se ta chvíle blíží. Určitě mám dnes blíž ke konci než k začátku a proto se začínám učit šetřit. Dřív pro mne nebyl problém sedět u televize třeba do tří do rána. Vždyť mám dost času. To, co jsem chtěl a potřeboval, jsem stíhal, tak co řešit?

Nevím, jak je to možné, ale dnes mi čas chybí. Buď jsem pomalejší, nebo mám od každého dne daleko větší očekávání. Možná, že obojí. A tak se učím lépe plánovat.

Snažím se mít takový denní rozvrh, abych v něm měl chvíli času na objetí s manželkou. Potřebuji mít také pravidelný kontakt s oběma syny. A nerad bych prožil den bez setkání se svým Bohem. Mám radost, když mohu rozvíjet přátelství s lidmi, které znám, ale i s těmi, které teprve poznávám...

Všimli jste si, že jsem ještě nemluvil o práci? I tu mám rád a snažím se jí dát tolik času, kolik je třeba. Občas si říkám, jak je možné to vše stíhat a ještě mít čas i na chvíli relaxu. Došel jsem k názoru, že v tom všem mohu vidět Boží požehnání.

Už od dětství mne rodiče učili jeden den v týdnu vypnout. Nakonec, nebylo to z jejich hlavy. Bůh už v ráji učil Adama s Evou odpočinout. A když pak lidé na tuto radu zapomněli, tak jim ji musel připomenout: "Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. ⁹Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. ¹⁰Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách. ¹¹V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý." (Exodus 20,8-11)

Je to zvláštní, že v poslední době se pro mne stává sobota nejen dnem odpočinku, ale i časem, kdy se učím počítat s posledním dnem.

Pane, děkuji Ti za všechen čas, který jsi mi dal. Hodně jsem ho promrhal. Minulost už nezměním. Nauč mne proto dnes "užívat svého času s moudrostí".