V posledních měsících sleduji, co všechno nám plánuje zdanit náš staronový ministr financí. Viděno jeho optikou, tak mám v peněžence a na účtu ještě dost zbytečných peněz, které stát potřebuje víc než já.
Včera jsem šel po delší době zase na Lysou horu. A jak tělo protestovalo, mozek začal vymýšlet všelijaké, no, jak to říct slušně, prostě blbosti.
Napadlo mne, že nám ještě chybí daň z potu. Nějaká firma napojená na pana Kalouska by vyvinula a začala vyrábět "potoměry", které by povinně nosil každý daňový poplatník i členové jeho rodiny. Jednou za rok by jim to na finančním úřadě spočítali a státní rozpočet by jen vzkvétal.
Pro stát by taková daň měla více výhod. Je všeobecně známé, že pot je slaný. A tak bychom ještě platili i speciální ekologickou daň za to, že "zasolujeme" životní prostředí.
Daň by mohla být progresivní. Více by platili ti, kdo se například potí, když chodí na túry, jezdí na kole nebo jakkoli sportují. Protože, řekněme si to na rovinu, to je rozežranost. Pokud má někdo na to, aby si ze svého platil drahé rekreační sporty, tak si žije nad poměry a je třeba mu utáhnout opasek.
Vyšší daň by platili i ti, kdo se potí v práci. Tihle workoholici jen kazí normy. Práce je v průběhu hospodářské krize všeobecně málo a tak je třeba si ji šetřit.
Pokud přestaneme sportovat a v práci ubereme plyn, určitě se to pozitivně projeví na naší fyzické a psychické kondici. Sníží se natolik, že nás ještě před odchodem do důchodu sklátí nějaká civilizační choroba. A pokud ne, pak vláda prosadí v parlamentu povinnou eutanázii nastávajících důchodců. Z důchodů, které nám vyměří, bychom stejně nevyžili. Tak proč se zbytečně trápit a pomalu umírat hladem?
Pokračoval bych ještě dál. Jenže, když jsem se v myšlenkách dostal až sem, objevil se vrchol Lysé hory. To dodalo tělu novou energii a mozek se začal věnovat příjemnějším podnětům, které do něj posílaly moje smysly, která najednou zase vnímaly tu krásu okolo mne. Nakonec byl výlet na Lysou velice příjemný.
Jen doufám, že se na podobnou túru v nejbližší době nevydá i pan Kalousek. Možná by jeho mozek vymýšlel stejné nápady, jako ten můj. Jenže on by to, na rozdíl ode mne, mohl vzít vážně.
