Osoba Ducha svatého je, na rozdíl od Ježíše a Boha Otce, zastřena zvláštním tajemstvím. Víme toho o něm jen tolik, kolik o něm Ježíš řekl svým učedníkům.
Vzpomínám si na jednu diskuzi. S Láďou, mým kamarádem, jsme se přeli, zda je Ducha svatý osoba nebo osobnost. Já tvrdil že osobnost, on že osoba. Byli jsme mladí a svobodní, takže čas nehrál roli.
Diskutovali jsme skoro celou noc a pak mne napadla otázka: "Láďo, a co si vlastně představuješ pod pojmem osoba?" Zjistili jsme, že naše dlouhá diskuze mohla skončit hned na začátku, protože to, co si on představoval pod pojmem osoba, jsem si zase já představoval pod pojmem osobnost. Nakonec jsme se shodli na tom, že Duch svatý je bytost.
Ježíš slibuje pomocníka
Ježíš v jednom rozhovoru poznamenal: "Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě." (Jan 4,24) Bůh je bytost, kterou Ježíš popsal termínem "duch". Je to taková forma života, kterou naším rozumem nejsme schopni pochopit.
V době, kdy Ježíšova mise na naší planetě končila, dal svým učedníkům zvláštní slib: Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám....
Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to neunesli. Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít. (Jan 16,7+12-13)
Mnohokrát jsem v poslední době slyšel, že tu Ježíš slibuje nové informace prostřednictvím svého proroka nebo nové spisy, které mají doplnit neúplnou Bibli. Když se podíváme, v jaké době měl slíbený Přímluvce přijít, text nás vede jednoznačně k tomu, že se tak mělo stát ještě za života těch, kterým to Ježíš slibuje.
V knize Skutky apoštolů popsal Lukáš událost, která byla naplněním tohoto slibu. O židovských letnicích se Ježíšovi žáci shromáždili. Prosili Boha, aby splnil slib, který jim před svým odchodem do nebe dal. A pak se to stalo: "Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli. A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden; všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat." (Skutky 2,2-4)
Na učedníky sestoupil Duch svatý. Nešlo o něco tajného. Doprovodných zvukových projevů si všimli poutníci, kteří přišli do chrámu slavit letnice. Seběhli se na to místo a najednou slyšeli kázání učedníků, každý ve svém jazyce. Ptají se, co to znamená: Petr jim odpověděl: "Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, a dostanete dar Ducha svatého. Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem daleko široko, které si povolá Pán, náš Bůh." (Skutky 2,38+39) Učedníci pak díky působení Ducha svatého konečně pochopili mnohé z toho, co jim Ježíš vyprávěl už dříve. Tak je slíbený Přímluvce "uvedl do všeliké pravdy". Pochopili, že Ježíš je Bůh.
Kdo nebo co?
Často také slýchám, že Duch svatý není žádná samostatná bytost, ale je to síla, která je projevem Boží přítomnosti. Podívejme se na několik biblických textů o projevech tohoto Přímluvce:
Duchu svatému je možno lhát
Skutky apoštolů 5,3-4+9: "Ale Petr mu řekl: "Ananiáši, proč satan ovládl tvé srdce, že jsi lhal Duchu svatému a dal stranou část peněz za to pole? Bylo tvé a mohl sis je přece ponechat; a když jsi je prodal, mohl jsi s penězi naložit podle svého. Jak ses mohl odhodlat k tomuto činu? Nelhal jsi lidem, ale Bohu!"
Petr jí řekl: "Proč jste se smluvili a tak pokoušeli Ducha Páně? Hle, za dveřmi je slyšet kroky těch, kteří pochovali tvého muže; ti odnesou i tebe."
Petr tu jasně říká, že lhát Duchu svatému znamená lhát Bohu.
Ducha svatého můžeme zarmoutit
Efezským 4,30: "A nezarmucujte svatého Ducha Božího, jehož pečeť nesete pro den vykoupení."
Je také možné mu odporovat
Skutky apoštolů 7,51: "Jste tvrdošíjní a máte pohanské srdce i uši! Nepřestáváte odporovat Duchu svatému, jako to dělali vaši otcové."
Podle Ježíše je dokonce možné se Duchu svatému rouhat
Matouš 12,31+32: "Proto pravím vám, že každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno. I tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; ale kdo by řekl slovo proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno v tomto věku ani v budoucím."
Podle Bible Duch svatý dále také učí, přesvědčuje, oslavuje Krista, zvěstuje pravdu, vede, proměňuje nás k Božímu obrazu, mluví, slyší, dává sílu a také inspiroval pisatele Písma.
Podle některých biblických textů se Duch svatý projevuje například jako síla, kterou Bůh tvoří. Dal jsem si kdysi tu práci a vypsal si všechny texty hovořící o Duchu svatém. Sám pro sebe jsem si udělal závěr, že Duch svatý je bytost, Božská osoba, která po odchodu Ježíše do nebe převzala zodpovědnost za záchranu lidí. A jsem rád, že jeho působení mohu každý den vnímat i ve svém životě. Hovořím-li já o Duchu svatém, neptám se CO, ale KDO.
Mám rád závěrečná slova, kterými se podle Matouše Ježíš loučil se svými žáky: Ježíš přistoupil a řekl jim: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku." (Matouš 28,18-20)
Při čtení tohoto pozdravu na rozloučenou mne vždy fascinuje jedna skutečnost. Otec, Syn a Duch svatý mají jedno jméno, skrze které člověk při křtu vstupuje do Božího království. Ale to už berte jako pozvánku na příští pátek, kdy se na chvíli zastavíme u pojmu "Trojice".
