Setkání s celebritou aneb budu v televizi !!

Najednou cvakli dveře a do dveří vstoupil on. Ano tady zápletka graduje, ale jak to bylo od začátku?

Opuštěná potemnělá kavárna půl šesté večer. Rozhodl jsem se zajít na kafe. Usedl jsem do pohodlného křesílka objednal si presso (i když kávu nepiji, ale vypadá to důležitě) a rozevřel Mladou frontu. Připadal jsem si jako pan velkotovárník. Mé ego se dmulo pýchou. Po nějaké chvilce dorazil i můj věrný společník, kamarád Míra. Místo toho, aby důležitě přisedl objednal si kávu a rozevřel inteligentní čtení a vedl se mnou vysoce inteligentní rozhovor a rostoucí inflaci a české politické scéně padnul do židle objednal nám 2x Tullamorku s Colou a naprosto hlasitě a zřetelně řekl:" co to čteš? zahoď to". Všichni co seděli okolo a nenápadně si šuškali že jsem určitě úspěšný mladý muž který právě rozjíždí svou kariéru díky Mírovi právě zjistili že jsem obyčejný trouba s děravýma kapsama. Můj sen byl v troskách.
 
Když se rozruch uklidnil a kavárnou se nesla poklidná a uvolněná nálada zastavilo před okny auto České televize!
Z auta vystoupila zahalená postava v bundě a kšiltovce držící něco v ruce a blížila se ke dveřím kavárny.
Najednou cvakli dveře a do dveří vstoupil on. Bylo jasné že jde zamnou (je mi ta věta nějaká povědomá :-D).
Byl to pošťák Ondra !! A v ruce měl červenou obálku. Je to jasný jde zamnou. V jedné ruce drží obálku v druhé mikrofon - spojení se světem. Šoubyznys volá. Jeho kroky pomalu směřovali ke mě a já jsem byl z toho celej nemocnej. V hlavě jsem se připravoval na rozhovor do celostátní televize. Přemýšlel jsem kdo by mě tak mohl hledat. Byl jsem připravený odjet na natáčení ihned. I když už prošel okolo našeho stolku a pokračoval stál dál za nás pořád jsem věřil že se spletl a vrátí se k nám. Když už předával obálku jedné z paní co seděla u jiného ze stolků bylo mi jasné že dnešek není ten pravý den.
 
Když pošťák udělal co měl přisednul k jednomu ze stolků a objednal si kávu. Seděl hned u stolku vedle nás, ale jelikož už žádnou další obálku pro nikoho neměl tak jsem o něj přestal jevit zájem. Seděli jsme a popíjeli a rozebírali jedno nesmyslné téma za druhým když nás Ondřej vyrušil jak se dostane do hotelu Bohemia. Teď nastala ta chvilka kdy mu ukážu že mám řečnický talent a kdy obyčejný Míša pomůže celebritě. Nadechl jsem se a začal popisovat cestu. Když už jsem byl skoro u hotelu všiml jsem si že na mě pošťák Ondra trochu nevěřícně kouká. Hned jak jsem přestal mluvit pochopil jsem proč. Míra mu cestu vysvětloval taky a tím jak jsme mluvili jeden přes druhého Ondra nechápal vůbec nic a aby toho nebylo málo ještě jsme mu to říkali každý jinak. Dost vražedným pohledem jsem se podíval na Míru a tím jsem mu dal dostatečně na jevo že já mluvim s celebritou. Když jsme konečně dali všichni cestu tak nějak dohromady tak se ve mě ozval hlas vášnivého fanouška. Začal jsem se naprosto úchylně usmívat a koukat na pošťák až si chudák myslel že ho balím. Nabíral jsem odvahu. Nakonec jsem mu podstrčil ubrousek a poprosil jsem jestli by se mi nemohl podepsat. Naprosto v duchu náctiletých holek jsem mu začal vykládat že Poštu pro tebe sleduji pravidelně (i když jsem viděl snad 5 dílů) a svou práci dělá strašně dobře (jako kdybych tomu rozuměl). Chudák Ondra byl z toho celej otrávenej a nakonec poměrně rychlím krokem odešel, ale to nic nemění na to že jsem nejlepší kamarád s pošťákem Ondrou. Ihned jsem všem rozeslal že jsem mluvil s pošťákem Ondrou a že ze mě bude celebrita. Ubrousek jsem nakonec někde ztratil.
 
Pošťáka Ondru jsem už 2 roky neviděl a ani mi nezavolal takže to s tím naším nejlepším kamarádstvím nebude tak slavný a dokonce ani žádná nabídka na celovečerní film dosud nepřišla. Ale babička vždycky říkávala že všechno má svůj čas a že dočkej času jako husa klasu. Tak já pořád čekám a pořád nic.
 
by*MV