Při brouzdání blogem jsem si přečetl všelicos o politice, počasí, vesmíru, ale také o bohu. S napětím jsem sledoval jednu vášnivou diskuzi, kde se debatující přeli, o tom, jestli Bůh existuje. Já svého Boha mám!!
Ne že bych byl věřící nebo ne. Dokonce jsem se ani nikdy nesetkal s ničím nenormálním případně paranormálním. Přesto všechno když se zamyslím tak pokud jde o boha, napadá mě jedno. Říká se, že Bůh nad námi drží ochrannou ruku. Že Bůh ví vše. Pokud budeme potřebovat tak Bůh nám pomůže. Pro někoho to je jen psychická vzpruha vybičovat svůj výkon o třídu výš. K lepším výkonům jim pomáhá to, že je někdo pozoruje a že jejich výkon někdo vidí.
Pro jiní je to přesně naopak. Víra v něco vyššího co je za některé věci může potrestat, tyto lidi nutí žít jakýmsi jiným stylem než ostatní. Nevím, jestli to je neustálé žití ve strachu, ale je to jen jejich volba. Dokonce i jehovista co mi každý den před obchoďákem nabízí brožurky, si tuto cestu sám vybral.
Když jsem se tak zamyslel nad tím, jestli Bůh je nebo není. Snažil jsem si uvědomit, co vše jsem za svůj život prožil a z jakého důvodu se mi některé věci staly.
Netrvalo dlouho a zjistil jsem, že svého Boha mám. Jsem naprosto přesvědčen o tom, že nad mým životem drží ochrannou ruku. Že ví prakticky o všem, co se v mém životě odehrává a odehrálo. Vím, že pokud budu potřebovat, on mi pomůže.
Mým Bohem je moje máma.
Moje máma vždycky bude stát za mnou. Ať provedu cokoli, vždycky za mě bude bojovat a nebude přestávat věřit, dokud bude sebemenší naděje na úspěch. Vím, že pokud budu potřebovat, vždycky se na ní můžu spolehnout. Proto je mým Bohem právě ona – moje máma.
Díky ti MAMI
