Vladimír T. Gottwald VIP
Cynický romantik
a skeptický optimista.
Sarkastický čmáral, psavec a veršotepec, komediant a představitel mnohých persón, najmě lidských trosek, magorů. zlosynů, bezdomovců, padouchů a rozličných hovad.
- Počet článků 453
- Celková karma 42,15
- Průměrná čtenost 2444x
Seznam rubrik
- Čmáranice
- Slovem vázaným
- Slovem nevázaným
- Blogy synkretické ;o)
- Fotoblogy
- Pranostiky pro III. milenium
- Plky, kydy a nápady scestné
- Osobní
- Nezařazené
Co právě poslouchám
Oblíbené blogy
Oblíbené stránky
Vladimír T. Gottwald
O hlasech srdce, jeseně i ocasu — Úsměvy a úšklebky CCVI.
Tiše nebem sněžná mračna kvačí, od krmítek zní cvrlikot ptačí, skučí Meluzína, že i jí je zima, a z misgrubny kvičí udavači.
Vladimír T. Gottwald
O bílém sajrajtu, eurosměrnicích a krtcích — Úsměvy a úšklebky CCV.
Ta zima mne snad skosí: zas padá bílé cosi, ten sajrajt už je všude a čertví dokdy bude. — Vraťte mi léto, prosím!
Vladimír T. Gottwald
O chromé rosničce a Babicovi české politiky — Úsměvy a úšklebky CCIV.
Odložím se na otoman, vždyť i má rosnička chromá se jen válí ve sklenici a ťuká si na palici: „Nebuď vůl, a zůstaň doma!“
Vladimír T. Gottwald
O hodných komunistech a pšouku — Úsměvy a úšklebky CCIII.
Měl bych dopřát, tuším, uchošťoura uším. Zaslech jsem, jak vzdychla tence, byla to však flatulence. – Teď se trochu dusím.
Vladimír T. Gottwald
O ekonomice, umění a marných tužbách — Úsměvy a úšklebky CCII.
Jednou bych nejčernější z tuh moh sepsat seznam marných tuh. Pak bych smekl, zaklap dekl, vytuhl, a už zůstal tuh.
Vladimír T. Gottwald
O čase kvačícím a ekloaktivismu — Úsměvy a úšklebky CCI.
The disappearing trail in a forgotten vale as time goes ahead – autumn is colored and winter in grayscale.
Vladimír T. Gottwald
O doslavování a majitelích pravdy — Úsměvy a úšklebky CC.
Vy, pravdy majitelé, své kydy nabubřelé s halasnými kýči strčte si do raz-dva anebo do raz-dva-tři.
Vladimír T. Gottwald
O Havlovi, Havlíčkovi a slavení — Úsměvy a úšklebky CXCIX.
Spořádaně slavíce, zazvoníme na klíče! – „Kdo si nechce hubu spálit, musí mlčet nebo chválit,“ psal Borovský Havlíček. [reminilimerik havlíčkovský]
Vladimír T. Gottwald
O huse pro Martina a kšeftu se zbožím použitým — Úsměvy a úšklebky CXCVIII.
Že je Martin génius, tuší kdekdo, kdo má vkus. Tak převčírem, zblízka zdáli, Martinovi všichni přáli – teda všichni mimo hus.
Vladimír T. Gottwald
O mrtvém křečkovi a zákeřné genetice— Úsměvy a úšklebky CXCVII.
Umřel mi křeček Eman, už voní k chryzantémám odspodu ze země a mně je příšerně, jiného křečka nemám.
Vladimír T. Gottwald
O tom, co rabín řekl a co neřekl — Úsměvy a úšklebky CXCVI.
Ačkoli se blíží zima, Kohn topení nezapíná, anžto v létě babím říkal starý rabín, že je všechno jinak.
Vladimír T. Gottwald
O udržitelnosti a k čemu je rozpočet — Úsměvy a úšklebky CXCV.
Když cestou do Hlubočep četl jsem si rozpočet, u Smíchovské tržnice přišla řídká stolice. – Rozpočet jsem nedočet.
Vladimír T. Gottwald
O Halloweenu a létání s motýly — Úsměvy a úšklebky CXCIV.
Ještě se nechci vracet na zem. – Myslete třeba, že jsem blázen, chci létat! Aspoň na chvíli! Radši se mýlit s motýly nežli mít pravdu s kalendářem.
Vladimír T. Gottwald
O dezinformátorském tatíčkovi a slavných výročích — Úsměvy a úšklebky CXCIII.
Zas máme slavné výročí a jásá rodná hrouda! – Havel se v hrobě protočí, Klaus pozvedne jen obočí a Zeman si dá čouda.
Vladimír T. Gottwald
O splašené mrše a změnách světa — Úsměvy a úšklebky CXCII.
Jako splašená mrcha čas furt zákeřně prchá a síla se ztrácí, vzpomínky jsou zrádci a zrcadlo je mrcha.
Vladimír T. Gottwald
O neznabozích, šašcích a vládě — Úsměvy a úšklebky CXCI.
Žili byli v Suché Lozi dva obecní neznabozi. Pak v Nivničce u Ludmily neznabohy utopili – už nikoho neohrozí. [z ohlasů písní podbělokarpatských]
Vladimír T. Gottwald
O sajrajtu, blivajzu, břečce a lidu — Úsměvy a úšklebky CXC.
Král Karel s Buškem z Vilhartic lili si břečku do palic. Náhle řek Bušek: „Karle, viď, že to víno je jak náš lid?“ – Pak už zvraceli do sklenic. [reminilimerik nerudovský]
Vladimír T. Gottwald
O politikářských dišputacích — Úsměvy a úšklebky CLXXXIX.
Nade mlejnem, pode mlejnem, vypadá to beznadějně: rozvášnění hysterici z rozličných stran na levici vzájemně se mažou lejnem. [z ohlasů písní prácheňských]
Vladimír T. Gottwald
O nedoceněném Fialovi a měsíci vtipopadu — Úsměvy a úšklebky CLXXXVIII.
Když v měsíci vtipopadu večerem v podzimním chladu, plouží se ulicí prochladlí komici, cestou trousí vtipů řadu.
Vladimír T. Gottwald
O vrzavé písni a nebohé češtině — Úsměvy a úšklebky CLXXXVII.
S říjnem, jako už tolikrát, když další dubový list pad v plovárně staré na hladinu, vrzavou píseň o podzimu mé klouby začly notovat.
Vladimír T. Gottwald
O stolici i slovech řídkých — Úsměvy a úšklebky CLXXXVI.
Už nikdy nebude všechno, jak bylo dřív, vždyť žít snad není jen přežívat jakkoliv. Jen kéž netrousím řídkou stolici, kéž svedu řídká slova neříci, píši vám, Karino. A nevím, zda jsem živ. [reminilimerik postortenovský]
Vladimír T. Gottwald
O Svatém Václavu a ochraně osobních údajů — Úsměvy a úšklebky CLXXXV.
Chrápou! To vojště převeliké, ta banda lemplů pod Blaníkem si asi hodně tvrdě zdřímla. – Vašíku, vstávej, sedlej šimla, a zatoč už s tím holubníkem!
Vladimír T. Gottwald
O zblbnutí, vědeckém objevu a bezvýznamném jubileu — Úsměvy a úšklebky CLXXXIV.
Přátelé, hlavně nezblbněte! Kdo pyšní se, jak pohne světem, obvykle si jen cintá držku. – A slunce stoupá zpoza vršku a ráno voní babím létem!
Vladimír T. Gottwald
O nespecifikované entitě i o snech a čekání — Úsměvy a úšklebky CLXXXIII.
Dnes pod zrcadlem secesním zapálím svíčku za své sny – netuším, nač ještě čekám, pod okem mi cosi stéká a nevím, kde mám kapesník.
Vladimír T. Gottwald
O polykání i o volební agitaci — Úsměvy a úšklebky CLXXXII.
Strýček Jeroným z Seče polykal jenom meče. To strýček Lumír z Davle polykal i své šavle, k radosti uklízeček.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
