
Vladimír T. Gottwald VIP
Cynický romantik
a skeptický optimista.
Sarkastický čmáral, psavec a veršotepec, komediant a představitel mnohých persón, najmě lidských trosek, magorů. zlosynů, bezdomovců, padouchů a rozličných hovad.
- Počet článků 491
- Celková karma 42,72
- Průměrná čtenost 2359x
Seznam rubrik
- Čmáranice
- Slovem vázaným
- Slovem nevázaným
- Blogy synkretické ;o)
- Fotoblogy
- Pranostiky pro III. milenium
- Plky, kydy a nápady scestné
- Osobní
- Nezařazené
Co právě poslouchám
Oblíbené blogy
Oblíbené stránky
Vladimír T. Gottwald
O věrohodnosti průzkumů a květech mirabelky — Úsměvy a úšklebky CCXLIV.

Zas na zahradě chytám lelky, snídám z hrnku a z tabatěrky, do kafe coby symbol jara padá mi popel od cigára a lístky květů mirabelky.
Vladimír T. Gottwald
O Velkém pátku a Bílé sobotě — Úsměvy a úšklebky CCXLIII.

Není vše beznadějné, nekoukej furt jen černě, usměj se raději! – Je Bílá sobota, čas voní nadějí.
Vladimír T. Gottwald
O velikonoční síle jara a o provokaci — Úsměvy a úšklebky CCXLII.

O Velikonocích měl jsem krásnej pocit, že mi jaro sílu dalo. Pak jsem z toho procit. [limericum paschalis]
Vladimír T. Gottwald
O digitalizaci a hrůzném Podblanicku — Úsměvy a úšklebky CCXLI.

Varovali hoši mě před děvčaty z Vlašimě, řkouce, že jsou tam prý ženy v mezinoží ozubeny, což mne děsí nesmírně.
Vladimír T. Gottwald
O udržitelnosti a medvědích labužnících — Úsměvy a úšklebky CCXL.

O víkendu pojedu na návštěvu k medvědům, pozvali mě teď po zimě k nedělnímu obědu. [limericum ursinum]
Vladimír T. Gottwald
O tápání a o politické banalýze — Úsměvy a úšklebky CCXXXIX.

Nedokvašen a nedohněten, neviditelný v mimosvětě bezrozměrném a bezčasém, jsa hluchý, tápu za hlasem jara a všechno kolem kvete.
Vladimír T. Gottwald
O dobrých srdcích politiků a paní Průšové — Úsměvy a úšklebky CCXXXVIII.

Manželka souseda Průši má dobré srdce a duši, a když je nejhůře, vždy ráda pomůže, díky své dobré nátuře. Když jsem se depresí dusil, manželka souseda Průši podržela mě a podržela mně – a Průša mně dal po tlamě.
Vladimír T. Gottwald
O belhání pod jabloní i belhání politikářském — Úsměvy a úšklebky CCXXXVII.

Šťasten, jak dnes vzduch jarem voní, belhám si to tu pod jabloní, bůhvíkam dojdu, dříve než pojdu – mapu jsem zahodil už vloni.
Vladimír T. Gottwald
O zbraních ňaderných a o červené kartě — Úsměvy a úšklebky CCXXXVI.

Když jarem kramflíčky křepce zpod hýždí lepých po dlažbě nemravně klapou, tak to zbystří i slepí. Když zbraně ňaderné vyduří pod tričky, staříci po vzduchu lapou, a je jim nádherně. A svět je velkolepý!
Vladimír T. Gottwald
O podivné předtuše a o charitě — Úsměvy a úšklebky CCXXXV.

Veden jakousi předtuchou, pohřební kytku za ucho vetkl jsem a ven se vytrácím – dnes spolu půjdeme na špacír s mou bipolární poruchou.
Vladimír T. Gottwald
O prchavé duši a návštěvě magoristy — Úsměvy a úšklebky CCXXXIV.

Vzkaz si píšu z jemnocitu v nejmenší místností bytu. – Papír se trhá a ze mne zdrhá duše barvy antracitu.
Vladimír T. Gottwald
O nekorektním klasikovi a teskné písni — Úsměvy a úšklebky CCXXXIII.

Když na Kampu chtěl jsem jít, kdosi rušil noční klid. Kouknul jsem se z mostu dolu, a tam tulák na violu hrál Vzpomínku na covid.
Vladimír T. Gottwald
O pučení a čudlících a o boji proti dezinformacím — Úsměvy a úšklebky CCXXXII.

Ač teploměr je na nule, už vypučely bledule, tak vyhlížím, až pod tričky vypučí taky čudlíčky – někdy až skoro bambule.
Vladimír T. Gottwald
O prchajícím zákeřníkovi a o MDŽ — Úsměvy a úšklebky CCXXXI.

Těch sedm křížků zdrchá a čas zákeřně prchá, síla se furt ztrácí, vzpomínky jsou zrádci a zrcadlo je mrcha.
Vladimír T. Gottwald
O ministerstvu námořnictví a netečné Kunhutě — Úsměvy a úšklebky CCXXX.

Ptal se Ervín Kunhuty, proč jen leží bez hnutí. – Ervíne, šulíne, protože je po smrti. [limericum pathologicum]
Vladimír T. Gottwald
O labutí plísni a zač bojujem — Úsměvy a úšklebky CCXXIX.

Marné je lát na nepřízeň osudu, když padá tíseň na duši, a moc nedivím se, jak chabnu a šedivím – to je má labutí plíseň.
Vladimír T. Gottwald
O perspektivních politicích a o vůni předjaří — Úsměvy a úšklebky CCXXVIII.

Už troubí zimě rekviem, a my se vánkem opijem, vzduch voní vlahým jarem a za veganským barem líbá se Romeo s Juliem.
Vladimír T. Gottwald
O flegmaticích a šlapání do louží — Úsměvy a úšklebky CCXXVII.

Když v noci někdy zatoužím mít oči v hvězdách, hvězdy v očích, kochat se, jak se nocí ženou, hlava i svět se mi pak točí, jak chodím s hlavou zakloněnou a šlapu přitom do louží.
Vladimír T. Gottwald
O nenaplněné tužbě a naplnitelných ambicích — Úsměvy a úšklebky CCXXVI.

Toužil jsem kdysi po Markýtce, byv nevyslyšen, šel jsem zpít se: kořalky smatlal dohromady, problil se Riegrovými sady, a pak se probral na záchytce.
Vladimír T. Gottwald
O březích a rozpolcenosti — Úsměvy a úšklebky CCXXV.

Na břehu řeky Jang-ce tancujou čínské tance, na břehu řeky Volyňky do vody hážu kamínky a ještě nevzdávám se.
Vladimír T. Gottwald
O emisních odpustcích a ručníku v žitě — Úsměvy a úšklebky CCXXIV.

V politickém labyrintu skrze průtrž řídkých slintů pár divných hvězd prosvítá – neházejme do žita ručník a do ringu flintu!
Vladimír T. Gottwald
O zimních radovánkách a prodavačích strachu — Úsměvy a úšklebky CCXXIII.

Zima děti k hraní láká, i když není bůhvíjaká. – Berou mrkev, hrnec, koště a na dvorku sněhuprostém postaví si bláťuláka.
Vladimír T. Gottwald
O sněženkách a korespondenčních volbách — Úsměvy a úšklebky CCXXII.

Zas sněženky se vyrojily a já, s úsměvem pošetilým, špitám: „Dík, Pane, že jsem živ, děkuju, žes byl milostiv, tak buď prosím i za rok – jsi-li!“
Vladimír T. Gottwald
O vrznutí na Hromnice a vítězství Green Dealu — Úsměvy a úšklebky CCXXI.

Ač o hromničním svítání dýchnu si v mrazu do dlaní, vím, že tu nezmrznem ani si nevrznem ani já ani skřivani.
Vladimír T. Gottwald
O božské zadnici a o střídavce — Úsměvy a úšklebky CCXX.

Jednou se Pámbu probudí, zlehka zatočí osudím, a až uvidí, co padlo, zatáhne za splachovadlo: „Kušt mir in toches, mešugim!“ *
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |