Vladimír T. Gottwald VIP
Cynický romantik
a skeptický optimista.
Sarkastický čmáral, psavec a veršotepec, komediant a představitel mnohých persón, najmě lidských trosek, magorů. zlosynů, bezdomovců, padouchů a rozličných hovad.
- Počet článků 481
- Celková karma 44,09
- Průměrná čtenost 2383x
Seznam rubrik
- Čmáranice
- Slovem vázaným
- Slovem nevázaným
- Blogy synkretické ;o)
- Fotoblogy
- Pranostiky pro III. milenium
- Plky, kydy a nápady scestné
- Osobní
- Nezařazené
Co právě poslouchám
Oblíbené blogy
Oblíbené stránky
Vladimír T. Gottwald
O prchavé duši a návštěvě magoristy — Úsměvy a úšklebky CCXXXIV.
Vzkaz si píšu z jemnocitu v nejmenší místností bytu. – Papír se trhá a ze mne zdrhá duše barvy antracitu.
Vladimír T. Gottwald
O nekorektním klasikovi a teskné písni — Úsměvy a úšklebky CCXXXIII.
Když na Kampu chtěl jsem jít, kdosi rušil noční klid. Kouknul jsem se z mostu dolu, a tam tulák na violu hrál Vzpomínku na covid.
Vladimír T. Gottwald
O pučení a čudlících a o boji proti dezinformacím — Úsměvy a úšklebky CCXXXII.
Ač teploměr je na nule, už vypučely bledule, tak vyhlížím, až pod tričky vypučí taky čudlíčky – někdy až skoro bambule.
Vladimír T. Gottwald
O prchajícím zákeřníkovi a o MDŽ — Úsměvy a úšklebky CCXXXI.
Těch sedm křížků zdrchá a čas zákeřně prchá, síla se furt ztrácí, vzpomínky jsou zrádci a zrcadlo je mrcha.
Vladimír T. Gottwald
O ministerstvu námořnictví a netečné Kunhutě — Úsměvy a úšklebky CCXXX.
Ptal se Ervín Kunhuty, proč jen leží bez hnutí. – Ervíne, šulíne, protože je po smrti. [limericum pathologicum]
Vladimír T. Gottwald
O labutí plísni a zač bojujem — Úsměvy a úšklebky CCXXIX.
Marné je lát na nepřízeň osudu, když padá tíseň na duši, a moc nedivím se, jak chabnu a šedivím – to je má labutí plíseň.
Vladimír T. Gottwald
O perspektivních politicích a o vůni předjaří — Úsměvy a úšklebky CCXXVIII.
Už troubí zimě rekviem, a my se vánkem opijem, vzduch voní vlahým jarem a za veganským barem líbá se Romeo s Juliem.
Vladimír T. Gottwald
O flegmaticích a šlapání do louží — Úsměvy a úšklebky CCXXVII.
Když v noci někdy zatoužím mít oči v hvězdách, hvězdy v očích, kochat se, jak se nocí ženou, hlava i svět se mi pak točí, jak chodím s hlavou zakloněnou a šlapu přitom do louží.
Vladimír T. Gottwald
O nenaplněné tužbě a naplnitelných ambicích — Úsměvy a úšklebky CCXXVI.
Toužil jsem kdysi po Markýtce, byv nevyslyšen, šel jsem zpít se: kořalky smatlal dohromady, problil se Riegrovými sady, a pak se probral na záchytce.
Vladimír T. Gottwald
O březích a rozpolcenosti — Úsměvy a úšklebky CCXXV.
Na břehu řeky Jang-ce tancujou čínské tance, na břehu řeky Volyňky do vody hážu kamínky a ještě nevzdávám se.
Vladimír T. Gottwald
O emisních odpustcích a ručníku v žitě — Úsměvy a úšklebky CCXXIV.
V politickém labyrintu skrze průtrž řídkých slintů pár divných hvězd prosvítá – neházejme do žita ručník a do ringu flintu!
Vladimír T. Gottwald
O zimních radovánkách a prodavačích strachu — Úsměvy a úšklebky CCXXIII.
Zima děti k hraní láká, i když není bůhvíjaká. – Berou mrkev, hrnec, koště a na dvorku sněhuprostém postaví si bláťuláka.
Vladimír T. Gottwald
O sněženkách a korespondenčních volbách — Úsměvy a úšklebky CCXXII.
Zas sněženky se vyrojily a já, s úsměvem pošetilým, špitám: „Dík, Pane, že jsem živ, děkuju, žes byl milostiv, tak buď prosím i za rok – jsi-li!“
Vladimír T. Gottwald
O vrznutí na Hromnice a vítězství Green Dealu — Úsměvy a úšklebky CCXXI.
Ač o hromničním svítání dýchnu si v mrazu do dlaní, vím, že tu nezmrznem ani si nevrznem ani já ani skřivani.
Vladimír T. Gottwald
O božské zadnici a o střídavce — Úsměvy a úšklebky CCXX.
Jednou se Pámbu probudí, zlehka zatočí osudím, a až uvidí, co padlo, zatáhne za splachovadlo: „Kušt mir in toches, mešugim!“ *
Vladimír T. Gottwald
O čistém svědomí politiků a půvabech Liberce — Úsměvy a úšklebky CCXIX.
Když jsem já jel do Liberce k roztomilé manikérce, jménem tuším Alena, odřel jsem si kolena, pleš a lokty od koberce.
Vladimír T. Gottwald
O hřešení, rouhání a držení huby — Úsměvy a úšklebky CCXVIII.
Neumenšila se touha a je to jen chvilka pouhá – přednedávnem moje běsy přiměly mne tělem hřešit, a dnes se jen smutně rouhám.
Vladimír T. Gottwald
O moudré dotační politice a neotřelé péči — Úsměvy a úšklebky CCXVII.
Před verbálními filantropy chraň Pámbu! Já chtěl do Evropy, a pár mentálních chromajzlů mi strká hlavu do hajzlu. – Možná jsem něco nepochopil...
Vladimír T. Gottwald
O uvědomělé holčičce a o Alici v háji — Úsměvy a úšklebky CCXVI.
Toužíval jsem Alici zapět píseň balicí, hlas a sluch však nemaje, poslal jsem ji do háje – tam líp zpívaj slavíci.
Vladimír T. Gottwald
O husitské ukolébovce a o Sněmovně— Úsměvy a úšklebky CCXV.
Spi, práčátko, houpy-hou, pojedeme za Žižkou, hezky dělej spinky-spinky, nakadíš-li si do plínky, namlátím ti pavézou. [táboritská ukolébavka]
Vladimír T. Gottwald
O porouchaném rádiu a povážské agresorce — Úsměvy a úšklebky CCXIV.
Neďaleko od Trenčína napadla ma Katarina. Ublížila mi na tele, nakopla ma do brusele, napokon aj do putina. [reminilimerik z Považia]
Vladimír T. Gottwald
O nymfomance Lucii a péči o naši bezpečnost — Úsměvy a úšklebky CCXIII.
S nymfomankou Lucií šohaji si užijí. A pak se ti šohaji nejednou setkávají na venerologii. (limerik z Podluží)
Vladimír T. Gottwald
O dírách rozličných a plánech smělých — Úsměvy a úšklebky CCXII.
Úšklebek dnešní, tedy novoroční, je tentokrát spíš mým úšklebkem nad sebou samým. – A k novoročnímu vinši a rondelu tedy připojuji ještě přání, ať Vám se dobré plány zadaří plnit líp než mně!
Vladimír T. Gottwald
O Silvestrovi, rozpočtu a totálním uslavení — Úsměvy a úšklebky CCXI.
Bratranec Silvestr z Kochánek u Benátek oslavil důstojně svůj loňský svátek. A slavil tak velice, že když se z té opice probral, kvetly tařice a byl Svátek matek.
Vladimír T. Gottwald
O naději, smíření a spáse z Opyše — Úsměvy a úšklebky CCX.
Advent se políbil s chanukou, naději neseme na rukou, ve víře pošetilé, že třeba dojdem cíle – jakkoli s pramalou zárukou.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
