Vladimír T. Gottwald VIP
Cynický romantik
a skeptický optimista.
Sarkastický čmáral, psavec a veršotepec, komediant a představitel mnohých persón, najmě lidských trosek, magorů. zlosynů, bezdomovců, padouchů a rozličných hovad.
- Počet článků 463
- Celková karma 42,18
- Průměrná čtenost 2417x
Seznam rubrik
- Čmáranice
- Slovem vázaným
- Slovem nevázaným
- Blogy synkretické ;o)
- Fotoblogy
- Pranostiky pro III. milenium
- Plky, kydy a nápady scestné
- Osobní
- Nezařazené
Co právě poslouchám
Oblíbené blogy
Oblíbené stránky
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LXIX. (o polních pracích, bójích a Přemyslu Otakaru II.)
„Polní práce bolí, s tou mi zadek polib!“ jednou v srpnu povídal železný a zlatý král na Moravském poli
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LXXIII. (o bobrovi, Dnu pytle a padlých harmonikářích)
Když se, bobře, cítíš chcíple, do Dna pytle zajdi, kriple! Když se, bobře, cítíš dobře, jdi na pívo do Dna pytle!
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LXXII. (o nerudném jezevci, Dlouhém, Širokém a hlášené stovce)
Koloušek pod krmelcem hrál mariáš s jezevcem. Když bez hlášek kilo hlásil, jezevec řek: „To jsi zprasil, příště, blbe, nelez sem!“
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LXXI. (o funebrmarši a problémech s Uhry)
Jedou se mnou jako s hnojem, černej vůz s bejlím a chvojem míří ke krematoriu – čertví, jestli ještě žiju, nebo jenom mám ten dojem.
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LXX. (jak je důležité mít rád lidi, o Čechovi a jeho sadech)
Velký dav se sběh v Čechových sadech a halasně sborem plesá, že dnes slaví osmdesát Franta Ringo Čech
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LXIX. (o bramborách, konci světa a blbém blues)
Svět končí, mlátím do piána blues posledního Mohykána a ryčím hlasem chraplavým, že lautrtrus už uvidím, jestli se prořvu až do rána
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LXVIII. (o žebrech, rusovlásce a sociálních sítích)
Vzpomínám na rusovlásku, jež umřít chtěla na lásku, tak řekla, že by mi dala. Pak se k smrti uchechtala. – Berte to jako nadsázku
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LXVII. (o trenkách, ropuše a udržitelnosti)
Přišel ke mně vegan, spásl všechny prvosenky, když utekla ropucha, kous vodníka do ucha – mám ještě zelené trenky, ale ty mu nedám.
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LXVI. (o seniorovi, městské policii a zmateném loutkáři)
„Dědku,“ ječeli měšťáci, „kde máš průkaz očkovací?!“ – „Mně ho prosím cestou z lomu, když jsem ze šichty šel domů, sežrali tři rosomáci.“
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LXV. (o významu ortografie a televizních debat)
Pravopis má význam, lépe se pak vyznám, že „Horákovy žerou psi“ ?a „Horákovi žerou psy“ má odlišný význam.
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LXIV. (o kritice vlády a Bierhanzlově masti)
Bierhanzlovou mastí čtyři pederasti před pikolou za pikolou mastili si hlavu holou. – Sláva nazdar vlasti
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LXIII. (o sluníčku, cestách a Kocourkově)
V hlavě zní píseň beze slov a já opouštím Kocourkov a je fuk, co mám s sebou, všecky cesty už vedou akorát na krchov.
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LXIII. (o bohatýrech, demonstracích a klystýru)
Kdysi si přál být bohatýr se svaly jako skála, případně jako Richard Gere a svůdný nadsamec, aby mu každý dala, teď touží nakonec: „Kéž stolice je stálá!“ a smutně sahá pro klystýr.
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LXII. (o exodu, fakanech a nevzdělané parybě)
Davy se valí z otčiny dobývat cizí krajiny, města se vyklidí, dospělí závidí fakanům, že maj prázdniny
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LXI. (o pastevcích, horku a orgasmu)
Stůjte při nás, bozi, v tomhle hicu hrozí, že budem furt ve střehu, když ve volném výběhu toulají se kozy.
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LX. (o ulici, názorech a vlajkách)
Náměstí i ulice zase dnes zaplní se, půjdeme po třídě hlavní, za jediný názor správný hrdě demonstrujíce.
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LIX. (o šeříku, ezoterice a cvičeném datlovi)
Když s jarem v Podjizeří rozkvetl něžně šeřík, svlékla se pod ním ze trička proslulá ezoterička, a vypadala jak ezoterik.
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LVIII. (o mravním neplešení a provokatérech)
Nejsme, co jsme bývávali, je tu, čeho jsme se báli, a ač ještě pod pleší občas mravně nepleším, zbytek těla na to kálí.
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LVII. (o vaně, strategii a vorvaních)
„Já ulovil do dlaně vorvaně!“ jásal Váňka ve vaně, byla to však kravina, jen se chyt za šulína, a ten už byl orvanej.
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LVI. (o diverzitě, slově Božím a fuseklích)
Po čase očkem trojhranným zas mrknul Pámbu, co to stvořil, a potom hlasem hromovým ku smrtelníkům zahovořil: „Kušt mir in toches, mešugim!“
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LV. (o misgrubně, umění a pasti)
Poeta si dal dvě decky, a už hlavou honí se nápady, už slova zurčí! – Zda je správně umělecký a nakolik tvůrčí, tři odborné komise dodatečně určí.
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LIV. (o motýlech, blbcích a bádání)
Spustilo hejno motýlů proud klimatických omylů, ale, Greto, allegretto! – Už tlačíš příliš na pilu.
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LIII. (o průzkumu veřejného mínění a zadělávaných dršťkách)
Když názory moc rozkvetou, už metodiku máme, jak na to se sběrem: na mudřece jdem s pinzetou, na hlupce s keserem a příliš se s tím nepatláme.
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LII. (o starostech, Bílé hoře a hybridních hrozbách)
Smutný pán stál na mostě a měl batoh Lacoste, v batohu měl kovadlinu, teď už mizí pod hladinu, a snad má po starostech.
Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky LI. (o ministrovi, psychiatrovi a žížale)
Včera jsem cestou z lokálu zahlédl pěknou žížalu. Že zmizela však v šírou dál, na ryby jsem ji nepozval. – Chodím už holt dost pomalu.
| předchozí | ... 4 5 6 7 8 9 10 ... | další |
