Kurz rozumného rodičovství?

Učíme se pořád a učíme se téměř všemu. Než si pořídíme skříň, dům, nebo plot, prostudujeme na to téma všechny dostupné materiály. O svých vztazích a dětech rozhodujeme city. Často velmi zraněnými city. Je to v pořádku?

K tomuto zamyšlení mne inspiroval článek zdejší blogerky Magdaleny Kryslové. Přesněji jedna jeho myšlenka. Magdalena navrhuje, aby rodiče po rozchodu absolvovali "kurz rodičovství". Ačkoliv je to myšlenka z oblasti snů, naprosto mne nadchla a od přečtení článku si ji s ní pohrávám. Jen tak, pro své potěšení.

Máme kurzy snad na všechno. Na všechny ty certifikáty padl kus deštného pralesa. Osvědčení, potvrzení, certifikát. Odborné dovednosti, doklady o znalosti cizích jazyků, měkké dovednosti (nebo jak se dnes módně píše soft skills),  ECDL abychom dokázali počítačovou gramotnost. Jezdíme na teambuildingy a tmelíme pracovní kolektivy. Máme vzdělání skoro na vše. Za sebou SCIO testy a TSP testy a kdovíjaké testy.

A přitom docela často nezvládáme vztahy, chybí nám respekt k okolí a  dokonce často nejsme schopni se smysluplně dohodnout na výchově vlastních dětí, když se rozpadne vztah rodičů (ony ty kurzy komunikace totiž takto zaměřeny nejsou).

Taky by se mi líbilo, kdyby měli rodiče povinnost takový kurz absolvovat. Stačilo by, kdyby byl povinný pro ty, co nejsou schopni se dohodnout. Zkušený lektor by je nejenom něco naučil a přivedl k zamyšlení, ale také poznal, kdo je a kdo není rozumný. Ubylo by starostí dospělým, soudům i dětem. Těm zejména. 

Věřím, že neschopnost dohodnout se na péči o děti je problém drobného procentního podílů rozpadajících se párů. Za řešení by ale určitě stál. Maličkou chvilku jsem se divila, že něco takového ještě nenapadlo některou z organizací, která se sociálním poradenstvím zabývá - byl by to krásný projekt a měl by smysl. Jenže ty by neměly nástroje na to, aby takové pošetile se chovající páry do kurzu přiměly chodit. To by to musel systém nařídit. A systém je těžkopádný a pomalý i tak. A rodiny se rozpadají, rodiče si nacházejí nové partnery, situace se dále komplikuje. Chtělo by to vzdělávání. Chtělo by to osvětu. Velkou.

Pomohla by v období rozpadu vztahů - rodiče by lépe znali své povinnosti a práva, dozvěděli by se něco o dětských duších, o tom, jak se dělí majetek a řeší rozvod a co se dá očekávat. V nadstandardu by se dal kurz rozšířit třeba o vedení domácnosti nebo finanční gramotnost. Nepochybně by padly mnohé mýty a v důsledku toho ubylo sporů, lidé by si uměli najít správné rady a kriticky je třídit. Zkrátily by se soudní spory, protože by ubylo nesmyslných prodlužování jen tak z trucu. Absolventi takových kurzů by tolik neubližovali okolí, ale ani sami sobě. Měli by dobrou představu o tom, co mohou a nemohou vyžadovat. Znali by reálné hranice.

Pomohla by v období po rozpadu vztahů - utišila emoce, posunula komunikaci od naštvané k rozumné, uhladila hrany, pomohla dospělým ukončít vztah a znovu se nadechnout a dětem co nejsnáze přijmout novou situaci.

Pomohla by v období navazování nových vztahů. Naučila by dospělé nenechat v sobě vybuchovat zášť, závist a žárlivost, pomohla by provést tímto složitým obdobím děti bez úrazu. Ono totiž přibývá nejen rozpadlých vztahů, ale i vztahů nových, "sešívaných".

Děti žijí s matkami a jejich partnery, otci a jejich partnerkami, v rodinách se mísí děti třeba ze tří hnízd.

No uznejme, na to už by se hodilo mít pořádný vztahový a etický "řidičák".