Jak se žije Macechám a "Macešákům"?

Píšeme si o dětech z neúplných rodin. Píšeme si o jejich rodičích, v diskusích už se objevilo pár "radikálů". Nepíše se o tom, jak jsou na tom Macechy a jejich mužské protějšky (máte pro ně nějaké příjemné slovo? - Otčím je fakt divné). Ti totiž ke vší té vyhrocené situaci často příjdou jako "slepí k houslím" a najednou se jich bytostně týká. Jak si nejlépe uchránit pohodu? Má na to někdo "návod"?

Když si v "dávno dospělém" věku najdete nový vztah, často už do něj vstupujete s dětmi. Vy máte děti, Váš partner má děti, případně si pořídíte děti společné. Nové rodiny jsou tedy jaksi "širší" nejen o "moje děti-tvoje děti", ale v určitém slova smyslu i o rodiče dětí partnera.  I ti vás totiž ovlivňují.

Vstupují do chodu vaší domácnosti jednak ve zcela přízemní ekonomické rovině, protože z rozpočtu odchází výživné a jiné přichází. Do vaší domácnosti vstupují další lidé se svými názory, řešíte Vánoce, prázdniny, aktivity dětí během roku, lyžáky, školy v přírodě, pubertu a kdovíco ještě. I tohle s sebou nese náročné situace, kdy potřebujete slušný organizační talent a nadhled. Jen taková organizace letních prázdnin - dovolená s jeho/jejími dětmi, dovolená s vašimi dětmi, vaše společná dovolená. Občas se v tom dospělí ztratí a až na konci roku zjistí, že pro samou organizaci všech těch dětí jim nezůstal žádný partnerský čas.

A co teprve, když do vztahu vstoupí konfliktní expartner a rodič. Tátův Syn a Dcera mi říkají Maceško nebo Marie. To poté, co jsme si vyjasnili, že nejsem "náhradní máma", protože Mámu a Tátu mají jen jednu. A já dobře vím, že Maminka je nejdůležitější člověk jejich života a to je prostě jasná věc. Máma a Táta jsou jejich opora a starají se o ně. Ve mně získali člověka navíc, v mých dcerách nové "velké skoroségry". S Tátou jsme v té době řešili organizační maličkosti. Konfliktíky při předávání dětí, roztrhané tepláky, nenabalené tašky, nezkušenost dětí v sociálních situacích, prostě drobnosti vyplývající z "jinakosti" hnízd. Dneska je vnímám jako naprosté banality "skřítka Naschválníčka", které se daly řešit za "provozu".

Když se situace zhorší, onen komplikující expartner vám citelně zasáhne do každodenního života. Váš partner rozběhne řetězec aktivit tak, aby se situace změnila. Snaží se domlouvat, obíhá OSPODy (a sociální paní vám okukuje byt), poradny (a stejně nikdo moc neporadí), právníky (v rozpočtu škrtnete položku "kabát", ač ten váš už je ostudný), soudy. Ve vypjatých obdobích se nová situace stává téměř jediným tématem komunikace. Partner toho prostě  má "plný oči".

Ačkoliv se snažíte být tichou, pragmatickou oporou udržující si odstup, v některém okamžiku si uvědomíte, že ve vašem vztahu nejste dva, ale tři. Paradoxní partnerský trojúhelník. Vy, váš partner (táta nebo máma) a jeho bývalý partner, druhý rodič dětí. Zcela upřímně; jednu dobu jsem měla pocit, že Maminka dětí je u nás neustále přítomna a že ji máme i "v posteli". Taková situace by dříve či později unavila i světce a je dobré si na ni dát pozor. Váš vztah a vědomí toho, že ve dvou jste silnější, to je totiž faktor, který Vám pomůže těžkou dobou projít.

Jste Maceška nebo Macešák a stali jste se podporou svého partnera v řešení situace jeho dětí? Pak doporučuji hlídat společné chvilky, kam nepustíte problém, který vás trápí. Potřebujete přece někde načerpat energii, abyste ji měli pro sebe navzájem. Promluvte si a tématu vymezte hranice. Časové, prostorové, ekonomické - prostě jaké potřebujete. A důsledně se v nich pohybujte.

Jen málo situací je horších než hloupý konflikt v pyžamu, který nestihne do usnutí odeznít. Vymezte si čas pro sebe. Pro společné posezení u čaje, večeře, filmu, v kině, na tenise, prostě dělejte co máte rádi a zátěžové situace tam programově nevpouštějte. Požádejte partnera, aby vám o novinkách a vývoji říkal a příslušné křižovatky s vámi řešil tak, abyste mohli zvážit také jejich dopad na vás. I vy jste totiž součástí celé téhle disharmonické skupinky. Doporučuji také nezapojovat se do komunikace mezi rodiči aniž by vás o to někdo požádal. Není třeba přilévat olej do ohně, spor i bez vás nepochybně hoří dostatečně vysokým plamenem. Buďte v klidu tím, kdo zůstává v pozadí celého konfliktu a současně nezapomínejte opatrovat sebe sama i vaše společné doma.

Ona se totiž situace dřív nebo později nějak vyvine. A až se na "bojišti" usadí prach a budete sčítat škody, není potřeba, abyste s údivem zjistili, že složitá doba narušila vztah ve vašem páru.

Pevně věřím, že se to nikomu z nás nestane.