O stádu a stádnosti
Jeruzalém, zřejmě třicátá léta prvního tisíciletí. Asi týden před svátkem nekvašených chlebů vjíždí do města muž na oslátku. Lidé ho vítají, visí mu na rtech. O necelý týden později na něj hážou kameny a volají: „Na kříž s ním.“
Jsou to titíž občané jeruzalémští? Nebo se snad ti první schovali do sklepa a dovolili Kaifášovi, aby si z venkova přivedl loajální dav? Hádanka, se kterou se potýkají i děti z křesťanských rodin. Je těžké připustit, že ten shluk Kristových obdivovatelů byl tak nestálý. Že i Petr svého Mistra třikrát zapřel. A že nakonec zbyla jen hrstka těch, kteří neměli co ztratit.
Německo, třicátá léta dvacátého století. V celé zemi začínají platit norimberské zákony. Židé se stávají méněcennou rasou. Lékaři, právníci, architekti, spisovatelé, filmoví režiséři – ti všichni, kteří ještě nedávno požívali velké úcty spolubčanů, jimž byli dokonce mnozí Němci vděčni za zdraví, život či majetek, jsou najednou zbaveni svých práv, práce a především své lidské důstojnosti.
Je zajímavé přečíst si, jak nacisté své počínaní zdůvodňovali. Nepovažovali Židy za lidi. Ponižovali je, zesměšňovali. Tím pravděpodobně sami sobě dokazovali, že oni jsou skutečně vyšší rasa. Nemylme se – to nebyla záležitost Hitlera, NSDAP a jeho věrných – nacismus schvalovali a pomáhali budovat mnozí slušní, poddajní, pořádkumilovní obyvatelé malebných městeček, pro které ideály jejich vůdce představovaly světlo na konci dlouhého temného tunelu, počínajícího prohranou válkou, pokračujícího drsnou hospodářskou krizí a vyztuženého dlouhodobou frustrací, závistí a především pocitem sounáležitosti.
„My jsme v právu,“ řve Maršál z Bílé nemoci na svůj národ. My jsme ti dobří, slušní, mravní, pořádní a bohabojní občané zdravého státu i rasy a zasloužíme si životní prostor, myslelo si mnoho příznivců nacismu. Někteří tomu věřili, někteří se přidávali z lhostejnosti, někteří i ze strachu.
A některé to jistě bavilo. Vždyť je to krásné, když máme pravdu a je nás většina.
Československo, konec čtyřicátých a počátek padesátých let dvacátého století. Proces s Miladou Horákovou, umučení Patera Toufara, poprava Záviše Kalandry. Politici, církev, spisovatelé. Také kulaci, továrníci, podnikatelé, nepřizpůsobiví intelektuálové všeho druhu. Ti všichni byli vystaveni represím, na něž se občas zapomíná. Proč je lidé nebránili? Proč se nepostavili na stranu své inteligence?
Někteří se jistě báli. Některým to bylo jedno. Ale mnozí se radovali, tančili a skládali oslavné básně na maršála Stalina. Drželi v rukou volant dějin, jak napsal Milan Kundera. Měnili svět, jak věřil Pavel Kohout. Zase tu bylo to mnohohlavé stádo, které nikdy nemá duši ani svědomí, zato má velikou moc.
Ve stádu se jednotlivec lépe schová. Ve stádu se krásně provolávají hesla. Ve stádu se skvěle útočí na bezbrannou či odzbrojenou menšinu.
ŠIKANA. MLOCTVÍ. STÁDNÍ MYŠLENÍ.
Tři důležité a provázané elementy každé totalitní ideologie i praxe. Tři zajímavé a navzájem prolnuté formy zla.
Máme to za sebou, říkáme si často. Nacismus skončil v roce 1945, komunismus v roce 1989. Proč se k tomu vracet. Proč jitřit minulost.
Protože ďábel totality dřímá v každém z nás. Stádní myšlení je nám stále blízké. Mloctví je pohodlnější než samostatnost.
A šikana se běžně objevuje ve škole, na pracovištích i v internetových diskusích.
Stačí tak málo. Jen být přesvědčen, že většina, ke které se hrdě hlásím, má nezpochybnitelnou pravdu.
Pak už stačí vzít do ruky kámen nebo usednout k počítači:
„Na kříž s ním!“
Veronika Valíková Šubová
Markétka letí
Markétka otevřela mobil a pročítala jména, která se rojila pod Krčílkovými pamflety. Opakovala se s železnou pravidelností. Ti lidé přicházeli, aby si kopli do jejího Mistra. Měli z toho zvláštní, zvrácené potěšení.
Veronika Valíková Šubová
Blogu by slušela nová forma i transparentnější pravidla
Blog čeká inovace. Nic proti, změna je život. Ale pod informačním blogem adminů se objevila mohutná diskuse, kterou jsem, přiznávám, zčásti iniciovala já. Domnívám se, že "inovace" by se měla dotknout i celkového fungování blogu.
Veronika Valíková Šubová
Maminka, rozhodčí a naše vláda mají vždycky pravdu!
Při sledování poslední mimořádné schůze Sněmovny mi došlo, proč je ve vládě tolik učitelů. Ministrů je totiž na vládnutí škoda! Proč řešit inflaci, rozzlobené zemědělce, peníze do školství či distribuci léků, ...
Veronika Valíková Šubová
Naše stařečky dnes okradl zloděj vydávající se za pracovníka charity
Našim stařečkům je přes osmdesát let. Muž s přízvukem, kolem šedesáti let, mluvící slušnou češtinou, vydávající se za pracovníka charity, přijel v červeném hyundai pro knihy a ukradl Kapitánovým rodičům snubní prstýnky a šperky.
Veronika Valíková Šubová
Proč všichni mluví o válce... (plzeňský koncert Jarka Nohavici)
V pondělí 18. 3. jsme vyrazili na koncert Jarka Nohavici do Plzně, což jistě nikoho nepřekvapí. Možná jsem tak podvědomě chtěla zamáznout dávný smutek z Porty v roce 1985, na které Nohavica hrát nesměl.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Obří požár haly se škodou 1,8 miliardy založil člověk, technickou závadu vyloučili
Příčinou rozsáhlého požáru průmyslové haly v Žebráku na Berounsku, který loni v létě podle policie...
Učil na škole scientologů. Manipulují dětmi a vydělají miliony, líčí pedagog
Premium Jsou mezi námi a i přes snahu se skrývat tahají za nitky v různých sektorech. Řeč je o...
Část vykolejené soupravy u Klínce vyprostili. Dva vagony zůstávají kus od tratě
Nehodový vlak Správy železnic (SŽ) v noci na pátek vrátil na koleje hnací soupravu osobního vlaku...
Kopání do mrtvol, říká o rozsudku bývalý příslušník StB. Padly podmínky
Dvě dvouleté a jednu tříletou podmínku uložil ve čtvrtek Obvodní soud pro Prahu 1 trojici bývalých...
Byt 3+1 80 m2 s balkonem dvěma sklepy, zahrádkou - Dolní Hrachovice
Dolní Hrachovice, okres Tábor
2 390 000 Kč
- Počet článků 461
- Celková karma 25,74
- Průměrná čtenost 1708x
Knihy:
Soukromý nebe (2004) - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Češtinářky 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky