Nikdo za všechny a všichni proti všem!

Mám rád tohle období, kdy nám sluníčko umožňuje vyhřívat se na předzahrádkách restaurací a pozorovat to hemžení kolem nás. I já si takhle zrovna sedím, usrkávám své presso a pozoruji skupinku místních dětí, která před chvílí dorazila z nějaké slavnosti, neboť každý z nich drží v ruce nafukovací balónek.     Navzájem se teď dohadují kdo z nich  má balónek lepší. Ten můj modrý je největší tvrdí Péťa, Ne ten můj červený, oponuje mu Filípek, ale oranžový je nejkrásnější křičí Bohoušek, kdepak to ten můj žlutý, stál totiž nejvíc, překřikuje  ho Mireček. Všichni jste úplně mimo, ten nejlepší mám přeci já, vykřikuje malý Vašík. S úsměvem pozoruji, děti jak se navzájem přehadují a jejich maminky, jak je napomenou vždy, když se křik ratolestí stává hlasitějším.

...že vám to něco, nebo někoho připomíná? Ano, i naše politická scéna a s ní i de facto společnost se chová stejně. Stačí se třeba začíst do nějaké diskuze a nemusí to být ani článek týkající se politiky, abychom se dozvěděli, že ti co volí socany, jsou nemakačenka, kteří jen čekají na sociální dávky, nebo že to jsou tupci s nízkým IQ kteří mohou jen zametat chodníky. O těch nebesky modrých si přečteme, že jsou to kapitalistický zlodějové a td. a td. Fanatičtí příznivci jednotlivých stran, využijí každou příležitost k osočování a hanění těch, kteří nevyznávají stejnou stranu. Jejich názory na zavírání, či dokonce střílení, nebo přinejmenším deportace odpůrců mimo civilizaci, jsou velice nebezpečné! Zajímavé ovšem je, že v běžném životě se s těmito retardovanými názory příliš nesetkáte, snad jedině na shromážděních skalních členů a příznivců toho daného demokratického uskupení. V každém případě se příznivci politických stran navzájem napadají a obviňují kdo je horší a více toho rozkradl, či jak je dnes v módě používat, odklonil. Přitom pokud si pod sebe napíšete jména porevolučních politiků a sepíšete k nim ty špatnosti, zjistíte, že těch čistých moc není. Většina se na tom marastu tady nějak podepsala. Těch nepodarků na které doplácíme, jsou tisíce a podíl na nich mají modří stejně jako oranžoví, ale i zelení i ti bezbarevní.  Je to prostě jako u těch malých chlapečků, kdo čurá dál a výš, ale uniká jim, že si všichni navzájem počůrali nohy. Stejné je to i u těch, kteří to způsobili, tedy představitele samotných stran. Někdy mi připadá, že se naši politici řídí heslem: jen za sebe a proti všem.

Dost mě zaráží, že se takhle prezentují na veřejnosti, když ve skutečnosti spolupracují bez problému třeba i na takovém to českém tunelování. O tom, že při loupení jim na stranické příslušnosti nesejde, nám nedávno dokázali loupežníci Rath a Kott. Ovšem už pár let zpátky tuhle družbu MODŘÍ  vs ORANŽOVÍ podepsali Miloš a Vašek. Oddíl šmoulů, šel však ještě dál a k tomu, aby ubytovali svého taťku na hradě, spřáhli se s samotným rudým strašákem. A nás přitom neustále přesvědčují, jak se navzájem nenávidí. Můžeme si jen povzdechnout, jaká je škoda, že to není naopak, že se nemusí v zákulisí, ale na veřejnosti spolupracují. Zřejmě by se nám pak dařilo lépe.

Naštěstí se najdou i mezi politiky jedinci, kteří na to už přišli, že je užitečnější navzájem spolupracovat veřejně a přebíhají z jedné partaje do druhé, aby stihli uspokojit co nejvíce voličů. Jednu z možných cest takové spolupráce nám ukázala pani M.Emmerová. Pozastavit si členství ve straně, za kterou je zvolena do poslanecké sněmovny a do krajských voleb kandidovat za jinou stranu je dalším novátorským počinem hodným uznání. Nadarmo se neříká přísloví o opicích, které se nikdy nepustí jedné větve dřív, než se pevně chytí druhé. Něco na tom asi bude?!  Stejně tak něco bude na tom, že nakonec odměněni budou všichni politici dle svých zásluh. Ve školkách nám totiž roste generace malých agresorů, kteří nemají respekt z nikoho! Až tihle malí grázlovi vyrostou, jistě dojde i na politiky, kteří tak sklidí plody svého konání. To že rodiče místo času, který mají věnovat výchově dětí, tráví tento čas v práci, aby mohli uživit rodiny, je tak trochu i jejich vina. Jsou to právě osobnosti veřejného života, které se podílejí na vytváření žebříčku hodnot. A pokud nám tyto osobnosti ukazují, že na prvním místě jsou peníze, moc a pohrdání názory a právy jiných, nedivme se, že to za své vezmou nejen dospělí, ale právě i ty malé děti!

A jak to dopadlo s těmi balónky? Jednoduše chlapečkům než se na něčem shodli popraskali a tak jim zůstali jen oči pro pláč …………

PS:omlouvám se za to počasí venku, článek jsem si rozepsal již včera a dopsal dnes, mezi tím se zde objevil právě ten nečas, co panuje nad naši zemí. Tak nám zatím jen popřeji, aby právě tento nečas brzo odešel a vysvitlo tady opět sluníčko.