Jednota Evropské unie skutečnost nebo fikce?

Nejednota,ohrožení bezpečnosti a strach způsobují  v Evropské unii nárůst  nacionalismu a nesystémových stran.

V polovině 21 století se očekává  nárůst světové populace na 10 miliard obyvatel. Před lidstvem tak stojí obrovská výzva zajistit obživu a odhaduje se, že poptávka po potravinách se zdvojnásobí.

Na druhé straně přírodních  surovin  potřebných  k zajištění obživy stále ubývá a již dnes pociťujeme v návaznosti na  změny klimatu nedostatek vody, orné půdy, což se stává novým bezpečnostním rizikem. Rozsáhlé konflikty mezi národy a státy způsobují další  migrační vlny. Konflikt na Blízkém východě může být předzvěstí zhoršení  situace, vždyť první nepokoje v Sýrii začaly zejména mezi farmáři z důvodu poklesu jejich příjmů v důsledků sucha. Syrská vláda reagovala  zásahem armády a občanská válka  podporovaná dodávkami zbraní ostatních regionálních  velmocí byla na světě.

Je potřeba si konečně   uvědomit, že války a  nepokoje nikdy nepřispívaly k rozvoji obchodu  a  Evropská unie je  na mezinárodním obchodu životně závislá. Evropský  motor  hospodářství Německo, vyváží více než 50% svého HDP a polovina z tohoto exportu jde do jiných evropských zemích. Německé výrobní kapacity výrazně přesahují jeho vlastní potřeby a dokonce i v případě  rozsáhlé stimulace. Aby  Německo  udrželo hospodářský růst,  plnou zaměstnanost a sociální stabilitu, je tedy odkázáno na vývoz .  Struktura Evropské unie, kurz eura, evropská nařízení umožňují  Německu tento jeho vnitřní problém překonat.

Tato politika EU  však způsobuje  dělení Evropy a znovu otevírá  otázku  zda  může    fakticky existovat jednotná politika EU,  která by nepodporovala někoho a přitom někomu jinému neškodila.  Německá politika  si je toho vědoma, ale není ochotna za jednotu platit, spíše se snaží využít svého ekonomického potenciálu prostřednictvím EU k prosazení svých ekonomických zájmů. Na to samozřejmě reagují ostatní země EU.

Jedna z teorií v souvislosti s  pozváním  migrantů do Evropy říká, že mělo pomoci podpořit  evropanství a prosazení federalizace EU. Realita je však naprosto odlišná a  důsledky migračních vln tříští EU. Kromě severu a jihu  Evropy se  aktivizovala  skupina Velká Británie a skandinávské země a na východě  státy Visegradské skupiny.

Ohrožení bezpečnosti a strach způsobily nárůst  nacionalismu a nesystémových stran.

Evropská unie pravděpodobně přežije,  ale její podoba  a ekonomické, politické a vojenské vztahy se změní.

Nečeká  nás jednoduché období, ale Evropa  má stále ještě výhodu v hledání odpovědí a  poučení ve své historii.