Hledá Brusel ještě stále jednotu?

Po referendu ve Velké Británii, setkání hlav států a předsedů vlád sedmadvacítky 6. září 2016 v Bratislavě, po zahájení debaty o budoucnosti EU a bratislavském plánu dalších kroků pro překonání nejtěžší krize EU od jejího založení, se lídři sedmadvacítky opět setkali v únoru 2017 na Maltě a v březnu 2017 v Bruselu.

Samotný proces sebereflexe bude završen 25. března 2017 v Římě, u příležitosti 60. výročí podpisu Římských smluv. 

Březnové jednání v Bruselu však ukazuje, že se rozpory mezi jednotlivými státy spíše stupňují. Odchodem Velké Británie z Evropské unie přijde rozpočet EU zhruba o 14 % svých příjmů a Evropská komise začíná hledat úspory. První se mohou týkat především členských států střední a východní Evropy. Stále častěji se hovoří o konceptu vícerychlostní Evropy. Přestože současný předseda Evropské komise. J. C. Juncker říká, že se nebude jednat o novou železnou oponu, některé nové členské státy na to již mají svůj názor. Tento vyjádřila i polská premiérka B. Szydlová, když odmítla schválit závěrečnou rezoluci březnového setkání v Bruselu. Na stránkách Evropské rady se tak můžeme dočíst:

„Tento dokument podpořilo 27 členů Evropské rady, nicméně konsensu nebylo z důvodů nesouvisejících s jeho obsahem dosaženo. Odkazuje-li se v přiloženém dokumentu na Evropskou radu, tyto odkazy by neměly být vykládány jako formální potvrzení Evropskou radou jakožto orgánem.“

Také toto vyjádření potvrzuje složitost jednání a bohužel dosud nenalezený konsensus. Německo stále usiluje o přerozdělování migrantů a přímo v tomto neoficiálním dokumentu je uvedeno:

„Pokud jde o vnitřní rozměr, společným cílem zůstává účinné uplatňování zásad odpovědnosti a solidarity. Evropská rada vyzývá k dalšímu úsilí o urychlené splnění všech aspektů komplexní migrační politiky odolné vůči budoucím krizím, mimo jiné s cílem dosáhnout během stávajícího předsednictví konsensu ohledně azylové politiky EU“.

Oslavy 60. výročí vzniku Evropské unie v Římě tak budou poznamenány současnou krizí  a pokud si jednotlivé členské země nezačnou naslouchat a nebudou schopny akceptovat jiný  názor, než pouze vlastní, nepovede to ani k jednotě, ani k užší spolupráci.

Vícerychlostní Evropa není projekt o který  řada zemí stála a ke kterému přistupovala.