Nejednota,ohrožení bezpečnosti a strach způsobují v Evropské unii nárůst nacionalismu a nesystémových stran.
V polovině 21 století se očekává nárůst světové populace na 10 miliard obyvatel. Před lidstvem tak stojí obrovská výzva zajistit obživu a odhaduje se, že poptávka po potravinách se zdvojnásobí.
Na druhé straně přírodních surovin potřebných k zajištění obživy stále ubývá a již dnes pociťujeme v návaznosti na změny klimatu nedostatek vody, orné půdy, což se stává novým bezpečnostním rizikem. Rozsáhlé konflikty mezi národy a státy způsobují další migrační vlny. Konflikt na Blízkém východě může být předzvěstí zhoršení situace, vždyť první nepokoje v Sýrii začaly zejména mezi farmáři z důvodu poklesu jejich příjmů v důsledků sucha. Syrská vláda reagovala zásahem armády a občanská válka podporovaná dodávkami zbraní ostatních regionálních velmocí byla na světě.
Je potřeba si konečně uvědomit, že války a nepokoje nikdy nepřispívaly k rozvoji obchodu a Evropská unie je na mezinárodním obchodu životně závislá. Evropský motor hospodářství Německo, vyváží více než 50% svého HDP a polovina z tohoto exportu jde do jiných evropských zemích. Německé výrobní kapacity výrazně přesahují jeho vlastní potřeby a dokonce i v případě rozsáhlé stimulace. Aby Německo udrželo hospodářský růst, plnou zaměstnanost a sociální stabilitu, je tedy odkázáno na vývoz . Struktura Evropské unie, kurz eura, evropská nařízení umožňují Německu tento jeho vnitřní problém překonat.
Tato politika EU však způsobuje dělení Evropy a znovu otevírá otázku zda může fakticky existovat jednotná politika EU, která by nepodporovala někoho a přitom někomu jinému neškodila. Německá politika si je toho vědoma, ale není ochotna za jednotu platit, spíše se snaží využít svého ekonomického potenciálu prostřednictvím EU k prosazení svých ekonomických zájmů. Na to samozřejmě reagují ostatní země EU.
Jedna z teorií v souvislosti s pozváním migrantů do Evropy říká, že mělo pomoci podpořit evropanství a prosazení federalizace EU. Realita je však naprosto odlišná a důsledky migračních vln tříští EU. Kromě severu a jihu Evropy se aktivizovala skupina Velká Británie a skandinávské země a na východě státy Visegradské skupiny.
Ohrožení bezpečnosti a strach způsobily nárůst nacionalismu a nesystémových stran.
Evropská unie pravděpodobně přežije, ale její podoba a ekonomické, politické a vojenské vztahy se změní.
Nečeká nás jednoduché období, ale Evropa má stále ještě výhodu v hledání odpovědí a poučení ve své historii.
