Pražské povstání bylo zcela zbytečné
Výše uvedené názory, přestože je sdílím, bych sám za sebe asi veřejně nevyjádřil. Bylo by to neuctivé k lidem, kteří projevili osobní statečnost, za kterou mnozí z nich zaplatili vlastním životem. Rudá armáda skutečně 9. května přijela do již prakticky svobodné Prahy, ale to nebylo důsledkem povstání, ale prosté skutečnosti, že válka skončila a hitlerovské Německo bylo poraženo. V názvu a perexu cituji slova svého dědečka, který již před mnoha lety mé názory zcela zásadně ovlivnil a na rozdíl ode mě si taková slova dovolit mohl.
Můj dědeček byl v roce 1938 v osádce pohraniční pevnůstky a naši tehdejší kapitulaci vnímal do konce svých dnů jako fatální státnickou chybu a ze svého osobního pohledu jako nejhorší ponížení, které v životě zažil. Když o tom po letech svým vnukům bez jakéhokoli patosu vyprávěl, mluvil o tom, že byl, stejně jako většina jiných vojáků, připraven za svou vlast položit život. Přestože byl celý život přesvědčený masarykovec, nedokázal tehdejší vládě a jmenovitě prezidentu Benešovi toto rozhodnutí odpustit. Velmi kriticky se vždy vyjadřoval i o mocnostech, které nás zradily a neskrýval své postoje ani v roce 1948 ani 1968, za což si užil své.
Otec mého otce chtěl bojovat i v květnu 1945 a k tomu se váže taková trochu úsměvná rodinná historka. Dědeček se svojí rodinou prožil válku na vesnici nedaleko Prahy a jako u řady jiných našinců v něm přetrvával vztek z kapitulace, ale nijak zásadně se neprojevoval, pracoval ve své typografické dílně, poslouchal západní rozhlasové vysílání a těšil se, až válka skončí. S několika svými přáteli však kul pikle, ale za celou válku se k otevřenému boji či nějaké záškodnické činnosti proti okupantům neodhodlal. Vše se změnilo na jaře roku 1945, kdy bylo již o výsledku války fakticky rozhodnuto.
Spiklenecká skupina, jejíž byl dědeček členem, měla kdesi ukryté zbraně a v prvních květnových dnech bylo rozhodnuto, že budou vyzvednuty a použity. 5. května se tato nově vzniklá „vojenská jednotka“ mladých mužů rozhodla, že ozbrojena vyrazí na Prahu, pomoci rodícímu se povstání. V noci, která předcházela osudnému ránu, byly zbraně tajně přeneseny domů k dědečkovi. Tedy povstalci si mysleli, že jsou přeneseny tajně. Babička mající na rozdíl od dědečka celoživotně instinkty zpravodajského důstojníka (což mohli mnohem později „ocenit“ i její vnuci) snadno odhalila, co se chystá, a v noci zmíněné zbraně vzala a ukryla pod králíkárnu. Ráno tak povstalci zjistili, že není s čím jít povstání na pomoc.
Babička zapírala urputněji než Julius Fučík, nic neprozradila a kvéry vydala až v půlce května, kdy už bylo jasné, že je nebude jak použít. Byla na tento čin náležitě hrdá, tvrdila, že zachránila život svému muži a jeho přátelům, a to i za cenu toho, že se na ní bude dědeček pekelně zlobit. Ten se také zlobil, dokonce prý vyhrožoval rozvodem, ale je patrné, že mu to moc dlouho nevydrželo. Není těžké dopočítat, že koncem května byl počat můj otec. S odstupem času dědeček svůj názor na babiččin skutek zásadně přehodnotil. Uznal, že jeho žena byla v té chvíli pragmatičtější než on, což se konečně projevilo i o pět roků později, když dědečkovi znárodňovali typografickou firmu. Babička nasadila všemožné páky a zajistila, že dědeček bude moci svůj, teď již státní typografický podnik dále řídit. Soudruzi museli asi sami uznat, že z rozhodnutí strany se stane uměleckým typografem málokdo.
Můj dědeček celý život věřil v pád komunismu, nechápal naivitu velké části občanů na podzim roku 1948 a byl opětovně těžce zklamán, že jsme se v srpnu 1968 podvolili Sovětskému svazu. Bylo mu jasné, že jsme neměli šanci se mu postavit vojensky, ale byl přesvědčen, že Rusové měli vpadnout do hrdé a zcela nepřátelsky naladěné země, jejíž občané jim dobrovolně nevydají nic, a ne mezi loajální vyčůránky, ze kterých se jen hrstka zmohla na odpor. Dědeček se ve zdraví dožil i listopadu 1989, byl velmi šťasten, že komunistický režim padl, ale ani tehdy si neodpustil komentář, že za nás opět svobodu vybojoval někdo jiný a pronesl v této souvislosti i prorocká slova, že takto nabyté svobody a demokracie si většina lidí záhy přestane vážit.
Dědeček zemřel v požehnaném věku a byla mu dopřána i velmi milosrdná smrt. Ještě krátce před ní komentoval veřejné dění, a to s neobyčejným nadhledem člověka, který prožil téměř celé dvacáté století se všemi jeho dramatickými událostmi i absurditami. Myslím, že s historií, které byl sám svědkem, pracoval přesně tak, jak se s ní pracovat má. Vnímal aspekty okamžiku příslušných událostí, ale dokázal je oddělit od zpětného hodnocení a udržet si tak přiměřený odstup. Nesnášel okázalost a pompu oslav zkreslujících dějinnou realitu, stejně jako cílené falšování historie, a to v jakémkoli směru. Často na něho myslím, když se zamýšlím nad minulostí a také si říkám, jak by asi hodnotil naši současnost.
Jiří Turner
A terazky mi povedztě, čo vy si predstavujetě pod takým slovom grýndýl?
Být Hřibem, volám Jandejskovi, aby zemědělci přijeli s traktory každé pondělí, tak pohodová dopravní situace v Praze totiž už dlouho nebyla. Nicméně i všeliká vyjádření protestujících „sedláků“ stojí za úvahu.
Jiří Turner
Máme traktory a ne že ne…
... až to spatříš, ledy povolí. V kontextu plánované akce by to měly být ledy ve Strakově akademii. Vláda by měla vyhovět přáním stávkujících zemědělců a podat demisi, zrušit celoevropské dohody a náležitě zvýšit zemědělcům dotace.
Jiří Turner
Interview s Hitlerem aneb sázka na mediální a historickou negramotnost
V roce 1934 proběhl rozhovor mezi Adolfem Hitlerem a britským zpravodajem listu Daily Mail, jehož výsledkem bylo jakési představení nacistického Německa světové veřejnosti. Mnozí Evropané Hitlerovi věřili a mnozí ho i obdivovali.
Jiří Turner
Povinné kvóty na procento žen u baru
Znáte to: Večerní bar a u něj patnáct chlapů. Zeptáte se barmana, kde jsou holky, a on jen krčí rameny. Tak takhle ne! Podniky budou mít po implementaci zákonu na povinné kvóty příslušnic něžného pohlaví povinnost toto zabezpečit.
Jiří Turner
Zpoplatnění vstupu do lesa a jiné perly dezinformační sféry
Víte také, že budou zrušeny důchody, čeká nás mobilizace, že jsme krušnohorské zásoby lithia a india už dávno za pakatel prodali Německu, že ceny potravin rostou, že lidská činnost nemá na klima žádný vliv a že Brdech řádí vlci?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!