Tragický únor 1948 a únor dnešní. Dnes je to naděje, svoboda a život

Výročí... výročí... výročí... Ale vážně: závěr února přináší několik výročí, která za vzpomínku rozhodně stojí

...

24. února 2020 slaví krásně kulaté 60. narozeniny Ladislav Heryán. (Blahopřeji!) Kněz a člověk velmi "nestrukturní", duší  svobodný, hluboký a zároveň pokorný. Blízký undergroundu. Křehký a pevný. (Ale co budu povídat, přečtěte si jeho knihy). 
Připomenu jednu z jeho myšlenek, která není teoretická - je shrnutím životní zkušenosti" ,,Vnitřně svobodný člověk dokáže žít i ve vnější nesvobodě, ale nikdy se nesmíří s tím, že by v ní měli žít i ostatní. Vnitřně svobodný člověk je proto prvním, který usiluje o vnější svobodu ostatních." (Ladislav Heryán, zdroj např. zde)
Kdo miluje sobecky jenom svoji svobodu, brzy skončí. Kdo opravdu miluje svobodu, ví, že je nedělitelná. Proto nemůže snést nesvobodu a strádání jiných. Jsme na jedné lodi.

O síle vnitřní svobody je také příběh Dagmar Šimkové, vězenkyně komunistického režimu. Dnes 24. února 2020 je 25. výročí jejího úmrtí. (Fotografie najdete například zde). Její kniha vzpomínek s názvem "Byly jsem tam taky", která líčí okolnosti zatčení, vyšetřovací vazbu a zážitky ze čtrnáctiletého pobytu v nejhorších pracovních lágrech, by měla být povinnou četbou, nejenom pro mladé lidi. Je to nesnadné, bolavé čtení... Ale je třeba je podstoupit.
Dagmar Šimková je příkladem nezlomnosti ducha, o to jde.

Jednou z prvních obětí komunistického teroru se stal lidovecký poslanec Rostislav Sochorec, který byl zatčen pod vykonstruovanou záminkou již 23. února. Tedy dva dny před tím, než prezident Edvard Beneš podepsal demisi „reakčních“ ministrů a jmenoval Gottwaldovu vládu. O tři měsíce později Sochorec zemřel za nevyjasněných okolností ve vězeňském oddělení psychiatrické léčebny v Brně. Oficiálně se oběsil na mokrém ručníku. Stal se tak prvním Gottwaldovým mrtvým. Jeho rodina  však nesměla zapečetěnou rakev otevřít. V roce 1991 obdržel Sochorec in memoriam od prezidenta Václava Havla Řád Tomáše Garrigue Masaryka.

24. února 1948 se odehrál převrat v redakci Lidových novin. Odstraněn byl Ferdinand Peroutka, (bytostný demokrat a gentleman vzdor všemu komunistickému špinění, včetně Zemanova). Novým šéfredaktorem se stal komunista Jan Drda. Lidové noviny pod jeho vedením zažily nejhorší období své existence. "Ferdinand Peroutka byl 24. února 1948 sesazen a rudými revolucionáři vyloučen ze Syndikátu českých spisovatelů. Nahradil jej Jan Drda. Pro LN tím začalo období nesvobody. Ti, kdo byli spojeni s Peroutkou a neemigrovali, většinou končili v komunistických lágrech. Lidové noviny musely otiskovat ódy na Stalina a Klementa Gottwalda. Jan Drda nadělal svým hospodařením desetimilionové dluhy. Kvůli těm také noviny vyšly 8. února 1952 naposled."
(24. únor 1948 - co se událo)

Vražedný, ne vítězný únor - Zatýkání, vraždy, teror ( https://hlidacipes.org/unor-1948-zatykani-vrazdy-teror-komunisticky-puc-nemel-s-ustavnosti-mnoho-spolecneho/)

25. únor 2020 je také vzpomínkou na umučeného kněze Josefa Toufara, na 70. výročí jeho úmrtí... Česká televize hodlá dne 25. února 2020 věnovat významný vysílací čas vzpomínce na něj. Jiná, než veřejnoprávní by to asi sotva udělala.
https://www.denik.cz/z_domova/cihostsky-zazrak-toufar-horakova-muceni-stb.html

Velmi zajímavě se připomínalo 30. výročí února 48 v bavorském Frankenu. Na pozvání opata Anastaze Opaska se tam dne 25. 2. 1978 sešli zástupci československého exilu z různých názorových táborů. Byli mezi nimi jak bývalí strůjci nástupu komunistického režimu, tak i jeho oběti.. Setkávání v tomto duchu pak i nadále pokračovalo
https://plus.rozhlas.cz/vzdy-roztristeny-ceskoslovensky-exil-unikatni-setkani-ve-frankenu-ukazalo-ze-tak-7783047. 

...

Ze srdce děkuji za léta svobody, která prožíváme

...

_________________________________________________________________
Pod čarou odkaz zdánlivě nesouvisející, ale jen zdánlivě:

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2830352-historik-snyder-odhaluje-kroky-na-ceste-k-nesvobode-demokracie-ani-prosperita-nejsou

...