Marku, místa, která znám, nikdy se však neokoukají. Nádherné fotografie. Jen jsem uviděla tu první, ihned jsem pronesla: "To měl zase jednou fotograf štěstí na světlo!"

Soňo, je to tak, ta místa se nikdy neokoukají. Se světlem je to vždy loterie a velký kus štěstí. Člověk někdy plus mínus odhadne čas a správnou výšku slunce kvůli modelaci krajiny, kvůli stínům a hře světel. atd. Ale velmi často to taky nevyjde úplně podle představ. Díky!

To je luxusní, Marku

Honzo, děkuji!

Krása, jako vždy.

Moc děkuji! Chvilku jsem zvažoval, zda nenapsat cosi o vzpomínkách na "osvobození", které zároveň znamenalo propad naší země, ztrátu svobody na řadu desetiletí, atd. Ale některé věci jsou možná daleko podstatnější a je třeba na nich stavět. Úcta ke krajině a přírodě je v určitém smyslu nadčasová. Patří k věcem, které živí duši člověka.

Pozdrav s karmou, Marku!

A jakkoli by se chtělo říci, že ty Vaše kouty a výhledy a červená potěšení na První aveny (v Pošumaví se to holt vyslovuje jináč) už za ty roky, co se Vašimi snímky kochám, znám jako své boty. )*

Jenže ve Vašem podání jsou pokaždé jiné, pokaždé jinak půvabné.

Díky za to!

* Samozřejmě, že svoje boty znám ve skutečnosti méně, protože Vašimi snímky se kochám na monitoru, zatímco na boty si přes břicho nevidím.

Vladimíre, občas to mívám tak, že bych se raději ani k vlastním botám nehlásil

A dík, těší mě probleskávající souznění v náhledech na ty naše aveny a eveňju. Všude se najdou a všude je na nich příjemně klidno i rušno.

... ...

Dík!

Vámi zachycená krása zelených koberců..., když rozkvetou vlčí máky, vrací mi to rané mládí a dělá mi to velkou radost, díky za obrázky Vašeho kraje

Děkuji za milé zastavení...

Ta kaple sv. Rocha Vás zjevně fascinuje. Její osamělost v krajině, možná i její pověst, koně si ke kleknutí nemohli vybrat lepší místo.

Vašek

Vašku, je to fascinující místo z mnoha důvodů, i když samotná kaple trochu uniká většině návštěvníků, které spíše přitahuje úsovský zámek.

Mám štěstí, že je to nedaleko od nás, a tak se tam dostanu poměrně často.

Jedním slovem-nádhera

Děkuji!

Mnoho let jsem jezdívala z Brna do Hodonína. Bývala to nuda. Někdy jsem jela přes Slavkov a Kyjov, ale nikdy jsem neviděla tu "parádu", kterou tady vidím díky panu Trizuljakovi. Děkuju

Je zvláštní, že ta krajina vypadá dost nenápadně. A pak se člověk někde zastaví skoro jakoby náhodou, udělá pár kroků, vstoupí do krajiny málem jakoby prošel její neviditelnou branou. A pak se najednou ty pohledy začnou otevírat. Asi nejhezčí jsou zvlněné pahorky směrem od Kyjova (nebo pd Strážovic) na Svatobořice-Mistřín, Šardice, Stavěšice, Nenkovice atd.

https://mapy.cz/zakladni?source=muni&id=5671&x=17.0584269&y=48.9840818&z=13

Kromě toho, že skoro nemám slov, jste úžasný fotograf, musím dodat, že miluju Vyškov, mám na něj nádherné vzpomínky a vlčí mák je moje nejoblíbenější kytka

Kolem Vyškova je nádherně. I směrem na západ do kopců, i směrem na východ do zvlněných polí, mezi nimiž vedou většinou úzké silnice s alejemi. Na jihovýchodě je pak "Hanácké Slovácko", rovněž s nádhernou fotogenickou krajinou.

Dík!