Starej lupič mexickej snad vopravdicky polepšenej

"Babinský žije!" tak zněl název písně, kterou složil flašinetář František Hais krátce před propuštěním Babinského z vězení. Pročež je dnes asi nejvyšší čas začít komponovat epické zpěvy o panu Kajínkovi.

Obecně rozšířené (kdysi dětmi na školních výletech zpívané) jsou odrhovačky s geniálním veršováním ve stylu: "mezi nimi Babinský slavný lotr mexický", "když mu hlavu sekali, všechny báby plakaly" nebo "dali mu tam petržel, aby to dýl vydržel".
Václav Babinský alias Pokratický Venca dožil v Řepích coby klášterní zahradník na odpočinku. Mnohé historky z posledních let jeho života jsou možná jen legendou. Tajil svoji identitu pod jménem Adam Müller. Jestli se opravdu kál a na stará kolena polepšil, se neví s určitostí, ale přejme mu to...

Obsažný článek s mnoha fakty o Babinském naleznete zde: http://www.reflex.cz/clanek/causy/74555/nejslavnejsi-cesky-loupeznik-vaclav-babinsky-dozil-v-klastere.html

Čím to vlastně je, že se zločnici nakonec stávají postavami u lidu tolik oblíbenými? Zcela jistě to není jen nějaké české specifikum. Mimořádné popularitě a mnoha oslavným písním se těšili mexičtí desperáti, zabijáčtí pistolníci z Divokého Západu a stejně tak třeba piráti. Henry Morgan byl podle balad chudák malé dítko a zachránce rodiny v jednom. Chlapec v nedospělém věku, jehož rodina ohrožená smrtí z hladu vyslala na moře loupit.
Ivan Olbracht proslavil Nikolu Šohaje a zdá se, že pro svoji knihu úspěšně čerpal z bohatství místních legend. "Velký comeback" hrdiny nastal s muzikálem ze 70.let. Následoval film Balada pro banditu, ale osobně mám nejraději desku Nikola Šuhaj Loupežník Hany a Petra Ulrychových z roku 1974.
Můžeme také vzpomenout Jánošíka s gloriolou národního hrdiny. Anekdotu o tom, co je to nejrychlejší smrt, bych asi měl z důvodů politické korektnosti vynechat, ale nedá mi to: Zkuste se v Terchové v hospodě postavit na stůl a říci, že "Jiří Jánošík byl uherský agent židovského původu". Tomu se říká přivodit si pekelně rychlou smrt! Sám bych přitom měl raději mlčet, protože můj pra-pra-praděd Adamus Trizuljak je zmíněn právě kdesi ve farní matrice z Terchové. Co když jsem tedy aspoň hypoteticky Jánošíkův příbuzný? Skutečnost je taková, že Juraj Jánošík patrně židovského původu nebyl, ale agentem spolupracujícím na přípravě povstání uherské šlechty proti Habsburkům velmi pravděpodobně byl. Jak už to bývá, legend o Jánošíkovi je nesrovnatelně více, než historických fakt.
Z dob milovaného Rakouska jistě stojí za zmínku Johann Georg Grasel, který proslul natolik, že jeho příjmení se proměnilo ve zvučnou nadávku. Jedná se i v tomto případě o příběh hodně známý, proto se raději vrátím k lidové oblibě, jíž se těší pan Kajínek.
Zdá se, že i kolem Jiřího Kajínka se zázračně šíří legendy. Nemluvě o fanklubu a webových stránkách zřízených na jeho podporu. Je třeba uznat, že ke své proslulosti sám hodně přispěl zdařilým útěkem z Mírova. Jedním z průvodních znaků "světské slávy" je zcela překrásná dřevěná soška Kajínka spouštějícího se na laně po mírovských hradbách ve vyřezávaném betlému z Loštic.

No nic, v nedaleké Mohelnici mají v betlémě taky mírovský hrad, snad tedy nic nestojí v cestě, aby se patřičně oslavné dílko jednou objevilo i tam.

............................................................................................................................
V nejmenované sousední zemi prý dokonce už měli zcela vážné umělecko historické a literárněvědní symposium s názvem: "Zbojnické tradice v základech národní kultury". A to je zatím konec pohádky. Víc už k tomu všemu dodat neumím, protože vysoké hradní politice fakt nerozumím. Dosud jsem si nevšiml, že by se třeba v nějakém betlémě objevily Hradčany a na jejich střeše umělci vyvěšující olbřímí rudé trenky. Ale třeba i toho se jednou dočkáme. Nebo se kdesi jako součást kostelního betlémku objeví vyřezávané tunely a postavy legendárních tunelmistrů. Kolibřík s Mazánkem by asi taky nebyli od věci.
.......