Rusko se vůči Ukrajině nijak neprovinilo, jen dělá to, co je pro něj docela přirozené. Mnohem víc jsme se vůči Ukrajině provinili my. Promiň, Ukrajino!
Souhlasím, Káťa je roztomilé koťátko, zvlášť když ji šimráte na podbřišku stéblem psárky (ale může to být i lipnice, či bojínek). Ale to je jen jedna Kátina tvář, málokdo tuší, že to roztomilé koťátko dokáže být i rozzuřenou lvicí (eventuálně pak i ussurijskou tygřici, ale občas i jaguářicí, či levharticí).
Já jsem ovšem poznal obě dvě Kátiny tváře, a dlužno říct, že jsem byl tou proměnou tak trochu zaskočen, to bych do Káti nikdy neřekl, že dokáže vystrčit drápy a sekat jimi kolem sebe, padni komu padni, třeba i Babišovi...
Začalo to docela nenápadně.
Káťa se poklonila až po pás směrem východu a vroucím hlasem pronesla: „Promiň, Ukrajino!“
„Co blázníš? Šibe ti? Ještě se budeš omlouvat banderovcům! Vraždili Rusy, chtěli napadnout Rusko a ty je budeš ještě prosit o odpuštění!“ zvolal jsem podrážděně.
A v tom, jako by to Káti vjel nějaký zlý duch.
„My za to můžeme, že je Ukrajina drcena Ruskem! Už dávno měla být v NATO! A NATO už dávno mělo být na Ukrajině, aby dalo jasně Putinovi najevo, že jakmile vstoupí na Ukrajinu, dostane pořádně přes čumák tak, že stáhne ocas a s kňučením zaleze zpátky do Kremlu a tam si bude pořádně dlouho lízat rány.
Tak dlouho jsme nechtěli v Evropě válku, tak dlouho jsme uvalovali na Putina legrační sankce, až tady tu válku máme!
Máme tady válku, ale nemáme žádnou armádu!
Kde jsou desetitisíce mladých mužů ve zbrani, které bychom teď mohli vrhnout proti Putinovi?
Nejsou nikde!
Evropa se topí v blahobytu, bojí se války jako čert, ale Rusové jsou mistři světa ve strádání a zbytečném umírání za vlast!
Vždyť i ten pitomý Babiš nedokázal ani koupit obrněné transportéry a strouhl peníze na armádu o deset miliard jen proto, aby ho u moci drželi komunisté, kteří se už ani netajili tím, že jsou vlastizrádci!
A teď se probouzíme z mrákotného snu a máme holé ruce, místo budování armády se zvyšovaly důchody a dávali slevy na jízdné studentům a seniorům!
Všechny ty prachy mohly jít na armádu, která už mohla být teď v Brjansku!
Proč jsme nevzali Ukrajinu do NATO?
Proč!?
Pro samý mír jsme zapomněli válčit a hraním ukrajinské hymny ve Sněmovně fakt Putina nezastavíme.
Podej Rusku ruku, a Rusko tě obviní, že na něho chceš zaútočit!
Je to ruská lež, ale tisíckrát radši bych byla, kdyby Rus nelhal, kdyby to skutečně byla pravda!
To my, ne Rusko, jsme se provinili na Ukrajině!
Ukrajino, promiň!“
To už jsem ale vyslechl na lustru, na který jsem se uchýlil, abych unikl před zuřící Káťou.
Kam se na ni hrabe Ursula von Leyen!?
Lustr se ovšem houpal, a já na něm nakonec usnul.
Bůh suď, zda už Káťa bude zase tím roztomilým koťátkem, až se probudím...
