Fialova hybridní válka a užiteční idioti na Jílovsku

Nejen v Praze na autobusáku, ale i ve středních Čechách zuří hybridní válka. Například jílovští dobrovolní hasiči nedávno hasili blázinec zapsaný v UNESCO seznamu světového dědictví...

naciAž do včerejška byl chloubou a dominantou naší obce široko daleko vyhlášený blázinec.

A není divu, neoklasicistní budova, ve které od nepaměti blázinec sídlil, byla skutečným skvostem, živou a živoucí vzpomínkou na sedmdesátá léta předminulého století, kdy byla postavena jako zámeček nějakého tehdejšího zbohatlíka, který rýžoval na tom, že stavěl baráky v Praze.

Historický ráz blázince umocňovala rovněž ta skutečnost, že byl zároveň i skanzenem, protože se v něm používaly stejné léčebné metody, jako v 19. století, tedy především nekonečně dlouhé, skutečně ledové sprchy. I proto byl náš blázinec loni zapsán na seznam památek UNESCO světového dědictví.

To k nám samozřejmě přilákalo spoustu turistů jak například z Domažlicka, tak i třeba z Karvinska, lačných po unikátních zážitcích, které jim nabízela prohlídka blázince, prezentovaná v propagačních materiálech jako cesta časem uvozená sloganem „Zažijte devatenácté století páry na vlastní oči!“

Ale to už je všechno taky jen minulost. Dnes v noci náš jedinečný blázinec lehl celý popelem, zůstalo z něj jen doutnající spáleniště. Ale nešlo o žádný terorismus, jak je dnes módní. Šlo, jak se záhy ukázalo, paradoxně o důsledek úspěšné léčby jednoho z pacientů, který do blázince přibyl asi před čtvrt rokem jako poměrně těžký případ.

Tento pacient (jinak snad, podle prvotních informací, které máme k dispozici teď, teprve pár hodin poté, co blázinec lehl popelem, docela mírný a pokojný, občas až sympatický člověk) totiž trpěl chorobným strachem z eskalace války.

Když se sám, to znamená dobrovolně, přihlásil na nejbližší služebně Rakušanova gestapa k léčbě, uvedl při předběžném výslechu následující: „Já už nemůžu dál, soudruzi! Zavřete mne, snažně vás prosím, do blázince. Já už se bojím, že když otevřu konzervu vepřového ve vlastní šťávě, tak na mě vyskočí jaderný hřib!“

Takový člověk samozřejmě patří do blázince už na první, ale napřed ho bylo ještě potřeba důkladně vyšetřit.

Tak například při jednom takovém důkladném vyšetření, které probíhalo přes celou noc a při kterém svítila tomuto nebožákovi do očí stolní lampa, si zapsali vyšetřovatelé (údajně byl přítomen i sám plukovník Foltýn) do svého protokolu tato slova: „Z našich odpovědných míst nás ujišťují, že NATO je silnější a přijde na pomoc, stále se odvolávají na článek 5. Vinou vlády se stáváme pěšáky v jejich hře. Konflikt tedy dál eskaluje, z Moskvy zaznívá bojovný pokřik:

Chce to atomový hřib v přímém přenosu, aby se nás zase začali bát.

Výhrůžka?

Prý jen strašení, ujišťují nás experti!

Tomu, že Putin napadne Ukrajinu, také málokdo věřil, jenže Putin je nepředvídatelný, můžeme jen doufat, že se kvůli harašení strategickými jadernými hlavicemi realisticky nenaplní úvodní slova naší hymny!

Prezident Putin k této západní aktivitě podotkl, že zvláště malé státy mají hustě osídlené území. Je nabíledni koho tím myslel. Česká smečka vládních hujerů zřejmě zcela rezignovala na svou povinnost starat se o bezpečí svých obyvatel, sháněním munice pro Ukrajinu od pochybných obchodníků se smrtí se snaží zalíbit USA.

A aby toho nebylo málo, chystá se euromajdan v Gruzii, četl jsem to tam, kde se píše čistá pravda!

Putin nás musí napadnout, protože ruská válka proti Západu je svatá válka!

Fialový hnus eskaluje válečný konflikt na Ukrajině a sklidí za to bouři!

Mám strach z války, příšerný strach z války, protože ta válka, kterou proti nám povede Rusko, bude spravedlivá, ježto podporujeme nacistickou Ukrajinu.

A nikdo neví ani dne, ani hodiny, kdy Rusko na nás udeří, protože fialový hnus z nás udělal Rusku nepřátelskou zemi!“

A tak tento člověk doputoval do našeho blázince, kde mu hned nasadili léčbu. Už hodinu po příjmu ho začali sprchovat ledovou vodou a dokážete si určitě představit, pokud jste se zkoušeli otužovat a přepálili začátek (což je častá chyba těch, kteří se neotužují pod vedením zkušeného kouče), jak u toho musel trpět.

Jako zvíře!

A jak se dnes ukázalo, byla tato léčba přece jen úspěšná.

Když z blázince někdy před půlnoci vyšlehly první plameny a lidé rychle k němu běželi, aby mohli dílo zkázy točit na své mobily, nebylo nikoho, kdo by nepochyboval, že náš slavný blázinec padl za oběť hybridní válce.

„To je jako v devětašedesátem!“ vzpomínali pamětníci, kterým tehdy bylo šest let, „vy nám tanky, my vám branky! Taky jsme se mstili na mistrovství světa v hokeji za okupaci, hezky jsme jim vymlátili výlohu aeroflotu.

A teď je to naopak!

Vy zbraně nacistům, my vám požáry!“

Slova pamětníků byla opravdu přesvědčivá, všichni přikyvovali, zatímco dobrovolní hasiči z Jílového evakuovali pacienty do bezpečí, na místa, kam už nedosahovaly plameny z blázince, protože, jak se ukázalo, sloužil zároveň jako sklad benzínu a zábavné pyrotechniky.

Pokud jste četli Dostojevského (Dostojevskij nesmí chybět!) Zločin a trest, tak jistě víte, jaký šok způsobil na policejním komisařství Raskolnikovo přiznání k vraždě staré lichvářky a její naprosto nevinné sestry Lizavety.

A podobný šok jsme zažili i my. Blázinec se už dávno proměnil ve spáleniště, které hasiči polévali vodou, jako se vodou polévají záhony, do nichž se právě zasela svatojánská mrkev. Chystali jsme se už jít po probdělé noci spát, když tu se z hloučku pacientů oddělil právě ten, který se kdysi tolik bál války s Ruskem, který právě kvůli této válce proklínal fialový hnus a všechny válečné štváče.

Pevným, až rozhodným krokem došel až k nám tak blízko, že ještě jeden krok a už bychom cítili jeho dech na svých tvářích.

Přejel nás svým jasným pohledem a pak nezvykle zvučným hlasem prohlásil: „To já zapálit ten blázinec! Já, abych dokázal, že žádná hybridní válka neexistuje, protože Rusové nemají důvod proti nám válčit, Rusové jsou hodní, to my jsme ti zlí! Byl jsem opravdu blázen, když jsem měl strach z Ruska, bál se, že budeme zataženi do války!

To já jsem ten žhář, občané!“

A sotva to ten vyléčený pacient dořekl, hleděl na zástup solných sloupů, v které jsme se jako na povel všichni proměnili…