Terrorism has religion

Jedinou obranou Evropy proti terorismu jsou zatím hashtagy. Muslimové střílejí do stovek lidí jako na pouti a obránci multikulturalismu reagují hashtagem "pray for paris", případně "terrorism has no religion." Už ale víckrát ne.

Měsíce jsme slýchávali obvinění z xenofobie a nacismu od nedouků, kteří se považují za nadřazenou elitu. Dívali jsme se, jak neposlouchají ostatní, vítají u nás doma cizince, a neohlížejí se na názor spolubydlících. Překousli jsme jejich kvóty a už se i smířili s tím, že poskytneme domov tisícovce uprchlíků. Už ale víckrát ne.

V knihách o Harry Potterovi existuje protiklad českého xenofoba - říká si Xenofilius Láskorád. Vyznačuje se např. tím, že se považuje za člena elitního spolku, který ví víc než ostatní, ale přesto nepozná poklad, po kterém celý život baží, ani když ho má na dosah. Když u něj Harry hledá pomoc, všimne si Hermiona, že má na stěně připevněný roh třaskavce, extrémně výbušný materiál. Xenofilius, milovník všeho cizího, ale tvrdí, že je to roh muchlorohého chropotala, který rozhodně explodovat nemůže. Jak to dopadlo, čtenáři vědí - výbuch mu zdemoloval dům. Stejně tak my říkáme našim elitářům, že to, co oblepují srdíčky a hashtagy, je islám a že to bouchne. A víte co? Ani když už to bouchá, čeští xenofiliové nevidí nic. Mají starost o budoucí teroristy, jejich současné oběti jsou pro ně jen zádrhel v argumentaci

Mlčeli jsme dosud, když se odpůrci evropského způsobu života rozhodli znovu obětovat demokracii a mávli rukou nad tím, že se zásadní změnou společenského uspořádání ostatní nesouhlasí. Jeli si to svoje - humanita, solidarita, multikulti. Ten samý typ lidí se kdysi upjal k nacismu, pak ke komunismu - vždycky nám tvrdí, že musíme změnit poměry, aby bylo líp. Že potřebují životní prostor, že už proletariát nemůže dýchat, že musí přijmout uprchlíky - a že holt na cestě k Dobru se bude dít zlo, že budeme muset přinést oběti. My, ne oni. A že my jsme ty třísky, které budou při kácení lesa lítat. Uznávám, mediálně tento pohled vítězil. I dnes, den po tragédii, mají tu drzost psát, že její největší obětí jsou uprchlíci. Ale už víckrát ne.