Zelená vlna.

Tak dneska bych chtěl pojednat o tom, proč se dnes, kdy jezdí na silnicích násobně víc aut, nezavede znovu zelená vlna.

Tak dneska se chci s vámi podělit o zážitek, který zažívám cestou do práce. Vzhledem k tomu, že nejsem motorizovaný účastník silničního provozu, tak používám na své cesty veřejnou dopravu a jezdím po silnici, která je takový hybrid. Vypadá jako dálnice, ale křižovatky jsou řízeny světly a navíc se po celé trase čtyřpruhového úseku prohání veřejná doprava. No a tak jízda autobusem vypadá po ránu tak, že se zařadíte do čtyřpruhovky a máte před sebou zastávku, na kterou se dostanete vjetím do zastávkového pruhu. To je ještě relativně jednoduché. Další problém nastává při výjezdu, protože šoféři v autech nemají příliš chuti pustit autobus do hlavního pruhu, tak se samozřejmě dost čeká, než se někdo uvolí. Další problém nastává tím, že je po ránu špička, a tak prostě jedete, jak vám kolona pomalu se sunoucích aut dovolí. Stává se také docela často, že jen co se autobus rozjede, tak na semaforu jako na potvoru skočí červená, a to zrovna, když se rozjíždíte. Sice se říkalo, že busy mají tlačítko na preferenci zelené, ale kdoví jak a kde to funguje. No a dostáváme se k podstatě problému.

Kdysi dávno, ještě v 80. letech, jsem se byl s mámou podívat v Praze na letišti, a potřebovali jsme se dostat k metru na Dejvickou (tehdy Leninovu), což obstarával bus který jezdil dost značnou část trasy po Evropské, která se tehdy také jmenovala Leninova. No a tahle Evropská je prostě dlouhá několik kilometrů s hromadou křižovatek a semaforů. Dnes už to nefunguje, ale tehdy byly u semaforů kromě světel také tabulky s čísly 40, 50 a 60, a když jste dodrželi rozsvícenou rychlost, tak jste na dalším semaforu měli zaručeno zelené světlo a celé se to jmenovalo Zelená vlna. Zní to sice jednoduše, ale i tehdy bylo na této třídě aut docela dost, samozřejmě se také vjíždělo z bočních uliček a také se do nich odbočovalo, což zdržovalo, takže tuhle rychlost nebylo možné vždy dodržet a dneska by to bylo ještě horší. Ale přesto, nestálo by za úvahu obnovení této funkce na semaforech? Dnes, kdy máte téměř na každém semaforu kameru, která podle zatíženosti jednotlivých pruhů na křižovatce mění frekvenci výměny světel, tak by se tohle dalo obnovit také. Otázka je ovšem, jestli by bylo možné v dnešních zácpách a hromadách aut na silnicích tuto doporučovanou rychlost dodržovat. Také by třeba u nás mohly být na dálnicích carpooly, akorát je zatím nemáme kam namalovat. Tohle funguje v USA a teď nově i ve Francii, podstata spočívá v tom, že je na silnici v jednom pruhu namalovaný kosočtverec, a do tohoto pruhu mohou vjet jenom vozidla, ve kterých sedí víc než jeden člověk. Akorát mám takové podezření, že to, co funguje v USA a Francii, by u nás šlo hore vodou, protože by každý vozil v autě voskovou figurínu, jezdil by ve vyhrazených pruzích a celý nápad by šel velmi rychle do kopru. Navíc, naše dálnice zdaleka nevypadají jako ty americké a zatím jsme ani nezvládli dostavět naplánované dálnice, které se plánovaly už v roce 1961. Jak ty pruhy v reálu vypadají, se podívejte zde: povídání k těmto pruhům je zde:

Přeji hezký den.

USA: Zaplacený jízdní pruh