Jdu cestou necestou.

Tedy lépe řečeno se snažím jet, ale z několika důvodů to jde občas jenom velice ztuha. Dnes se podíváme na pár nešvarů na našich silnicích.

Tak dnes vám povyprávím příběh o jedné silnici, po které jezdím už řadu let, vede kolem sídliště, je krásná, široká, dokonce pro každý směr je vyhrazený pruh, ale za tu dobu, co po ní jezdím, na ní začínaly přibývat komponenty, které se mi nezdají ani trochu logické.

1. Cyklostezka.

První věc, kterou na tuto krásnou silnici namalovali. Takový úzký proužek s vyobrazením kola, šířky asi jeden metr. Řekl jsem si – dobrá, uděláme něco pro cyklisty, třeba pro kurýry, aby se cítili na silnici bezpečněji, a ještě za to vyinkasujeme dotaci od EU. Sice jsem si už tehdy říkal, že pod pojmem cyklostezka si představuji něco vyhrazeného pro cyklisty a ne proužek na silnici, ale mávl jsem nad tím rukou.

2. Balisety.

Druhý vynikající vynález, který na tu silnici dali. Ono jsou na ní totiž vyšrafované plochy, na které se správně nemá jezdit. Nevím proč, když jsou na silnici, ale to bude vědět lépe majitel silnice. Kdoví proč, ale ty balisety trčí přesně uprostřed silnice a nádherně tam překáží. Jezdit po takové silnici je jistě slast pro motoristy.

3. Příčné prahy.

Další skvostný vynález. Vypadají všelijak, buď jako vyboulená železná deska, nebo ještě lépe jako vyboulené cvočky hezky vedle sebe v řadě, aby měl motorista, ještě lépe cyklista lepší zážitek z jízdy. Jestli to na řidiče zabírá, netroufám si říct, občas si ale v autobuse připadám jako v tanku.

4. Parkovací plochy.

A tady přijde zlatý hřeb silničního tvoření. Vzhledem k evidentnímu nedostatku parkovacích ploch na přilehlém sídlišti se je rozhodli majitelé vytvořit přímo na silnici. Co na tom, že se k autům nejde zhusta dostat, protože pokud ke zmíněným parkovacím plochám vede chodník, je to čirá náhoda. Mnohem pravděpodobnější je trávník – to ovšem v tom lepším případě, v tom horším je v cestě k parkovišti křoví a motoristé se k autu zcela určitě dostávají riskantním běháním po silnici, leckdy i pár desítek metrů. Ono by bylo samozřejmě logičtější postavit parkovací domy, ale stojí to čas a peníze a tohle je pro majitele silnice jednodušší a může lehce říci, že se přeci stará o pohodlí motoristů.

5. Závěr.

Asi si říkáte, proč jsem to celé napsal. No, možná to bude proto, že bych si přál, aby se při provozování silnic krapet víc myslelo a nebral se pouze ohled na to, aby bylo všechno rychle, za nejmenší náklady a v celkovém důsledku nanic.