Z filmového festivalu v Karlových Varech II.

Karlovy Vary stále žijí mezinárodním filmovým festivalem. Já chodím přibližně na 4 filmy denně a zdá se mi, že už mi to stačí. Mám zásobu filmů na celý rok. Včera jsem byl na třech filmech. Po shlédnutí Gymplu jsem nestihl film Muzika, a tak jsem se rozhodl, že si pro toto odpoledne od filmového festivalu trochu odpočinu. 

Konferenení sál - prázdnýTomáš Kabát Vydal jsem se do okolí Karlových Varů. Navštívil jsem nejen hrad Hauenštejn, který spravuje skupinka nadšenců, ale také jsem se vydal do města Kadaň, kde je velice pěkné náměstí. 

V Kadani jsem si, hned po shlédnutí pěkného náměstí a po chvíli boje s automatem na parkování, zašel na oběd do restaurace U katovy uličky, kde jsem se přesvědčil, že ochotný a milý personál restaurací ještě nevymřel. Jídlo zde bylo vynikající a tamní atmosféru vylepšovala také velice půvabná a ochotná obsluha, jejíž členku jsem si dokonce nechal zvěčnit na památku. Fotografii můžete shlédnout ve spodní části příspěvku. Návštěva této restaurace mi zvedla náladu. Pěkně jsem si popovídal se servírkami a pak se taky pořádně najedl. Návštěvu této restaurace vřele doporučuji, nejen pro výborné delikatesy, ale také pro svůj usměvavý a milý personál.  

Mimochodem, co se týče stravování se na festivalu, jídlo v některých stáncích a barech, i když bylo drahé, často nestálo za nic. Dal jsem si jednou v novinářském baru vídeňskou kávu. Nebyla nijak levná, ale to, co mi přinesli, mělo s vídeňskou kávou málo společného. Přinesli mi žlutou hruškovou vodu, na kterou nastříkali šlehačku, zakoupenou v Tescu. (Viz foto níže) Měl jsem chuť jim to tam nechat, ale vzal jsem to s humorem. Dneska si na kávu zajdu raději někam jinam. Jídlo je tady normálně vařeno venku. Stánky mají vlastní pulty, na kterých se ohřívají párky, nudle, hranolky, klobásy. Má to svoje kouzlo, to ano. Zajímalo by mě ale, co by jim na to řekla hygiena. Ale najdou se tady i opravdu výborné restaurace. Ty jsou, bohužel, velice drahé, takže když chce člověk ušetřit, nemůže čekat kvalitní jídlo. 

Co se týká toho hlavního -filmů, všechno je opravdu perfektní. Možná má festival jeden malý problém - nedostatek míst v kinech a tedy i složitá rezervace. Často jsem stál u pokladny a čtyři filmy, na které jsem si chtěl zajít, už byly vyprodané. Přitom jsem tam byl už ráno. Rezervace přes SMS mi nefunguje, a tak jsem odkázán na pokladny. 

Velice vydařené jsou znělky před filmem. Každé promítání začíná reklamou na Dolby, ve které lidé vytvářejí hrou na košťata, popelnice, klíče, nebo plechové barely pěkné rytmy. Poté následuje znělka společnosti ČEZ. Velice vtipná. Ty jsou zřejmě dvě. V jedné z nich si Jiří Bartoška zapaluje cigaretu o ocas popáleného pantera. Dále upozornění na vypnutí mobilních telefonů a zákaz pořizování audiovizuálních záznamů. Výborné jsou také znělky ministerstva kultury, které jsou asi 4 a hrají v nich: Věra Chytilová, Miloš Forman A také Danny DeVito. Zajímavé však je, že se světla v sále rozsvěcují až po skončení závěrečných titulků a to i tehdy, když po filmu následuje diskuze se zástupci filmů. Někteří lidé to bohužel nevydrží a opouštějí sál ve tmě. Proto také na informacích existují ztráty a nálezy. Často se stává, že lidé, kteří odcházejí ještě před rozsvícením světel při titulcích, něco na místě kde seděli, nechají. 

Když jsem dneska odcházel z filmu, kolonáda hadího pramenu byla uzavřena. Měli tam totiž večeři hvězdy a novináři. Bohužel, protože novinářskou akreditaci nemám vyřízenou, nemohl jsem se s nimi najíst. Byl jsem odkázán na párky, ohřívané u vedle Thermalu. Chtěl jsem fotit, ale většina známých lidí byla k mému fotoaparátu otočená zády. Tak jsem z boku zachytil Tomáše Matonohu, Václav Postránecky se schovával ve stínu, dobře jde poznat snad jen Ivan Trojan. Nyní, mě ještě dneska čeká světová premiéra filmu Zajatec. Letošní filmový festival si opravdu užívám. A když nemám lístek, funguje zde takzvaná "last minute" pokladna, kde se lístky na filmy, začínající za méně než 15 minut, podávají zdarma každému, kdo má festival pass. 

Dneska ráno byla vyvěšena upoutávka na koncert Markéty Irglové a Glena Hansarda. Vstupenky se začali prodávat dneska v devět ráno. Když jsem ale přišel u pokladny na řadu já, bylo už vyprodáno. Je škoda umístit takovýto koncert do sálu hotelu Richmond, kde je pouze 190 sedadel. Takhle to prostě tady ve Varech chodí: Kdo pozdě chodí - sám sobě škodí.

Před chvíli jsem u schodiště potkal Ladislava Smoljaka, tak jsem ho taky "blejsknul". Ale nemá se to přehánět. Jak říká jedna respondentka: "Celebrity jsou tady na každém rohu, ale já to tak neprožívám."

1. Půvabná servírka restaurace U katovy uličky v Kadani
2. Vídeňská káva v novinářském baru
3. Legendární pokladač mikrofonů. Už léta sklízí větší potlesk, než filmové delegace.
4. Legendární pokladač mikrofonů v akci
5. Reklama na ČEZ
6. Znělka Filmového festivalu a MKČR
7. Press party u Hadího pramene
8. Ivan Trojan
9. Tomáš Matonoha
10. Václav Postránecký

11. Ladislav Smoljak u schodiště

Další fotografie na:

http://picasaweb.google.com/tomas.kabat/MezinRodnFilmovFestivalKarlovyVary43th