Příjezd Malkoviche do Varů a invektiva mezi čekajícími novináři

Nebudu vám tady popisovat každý festivalový den, navíc ve středu nebylo ani co popisovat. Doprovodný program - nic moc. Jedna zajímavá událost ale byla, a to příjezd herce Johna Malkoviche.

Novinari, kteri se mackaji u grandhotelu PuppTomáš Kabát

Zrovna jsem odcházel z projekce zajímavého časosběrného dokumentu režisérky Heleny Třeštkové, když mi přišla informační SMS zpráva o předpokládaném příjezdu Johna Malkoviche. Psalo se tam, že přijede v 18:00 před grandhotel Pupp. Měl jsem štěstí. Vycházel jsem zrovna z divadla Husovka, což je od zmíněného grandhotelu kousek. Nespěchal jsem, ale při příchodu k výstupnímu místu osobností jsem už zdálky viděl fotografy a kameramany, kteří se vedle sebe mačkají. "Jak dlouho už tu čekáte?" zeptal jsem se reportéra nejmenovaného českého média. "Už to bude asi hodina" řekl otráveně.

Přestože jsem přišel později, byl jsem překvapen, že místo, na které jsem se postavil, nabízelo docela dobrý výhled. Bylo krátce před osmnáctou hodinou a nastaly poslední přípravy, nastavení osvětlení, zaostření fotoaparátů, zajištění stativů pro kamery. Najednou se ozvalo pípání mobilních telefonů téměř všech novinářů. "To je v prdeli!" Hlasitě si oddechl fotograf nade mnou. Novinářům totiž přišla SMS, že John Malkovich se zdrží a přijede až kolem 18:40. Nervozita kolektivně stoupala. Já jsem se nechtěl účastnit nějakého bezúčelného stání a čekání. Odešel jsem.

Prošel jsem se hezky po kolonádě, vyzkoušel jak chutná vřídlo a pomalým krokem za doprovodu muziky, vycházející z mého MP3 přehrávače, jsem se na ono místo před grandhotel vracel. Dorazil jsem zpět na své místo, kde bylo nyní novinářů mnohem více, než před půlhodinou.

Konečně po zdlouhavém čekání se ze dveří vymotal prezident festivalu Jiří Bartoška. To byl jakýsi signál pro novináře, že se hvězda blíží. Opět poslední přípravy: kamera, foťák, stativ, zkouška mikrofonu, zaostřit, vložit nabité akumulátory. Blíží se limuzína. Ano, uvnitř skutečně seděl Johny. Dále jsem už byl jen nemile překvapen chováním některých zástupců médií. Malkovich vystoupil a Bartoška se k němu vydal. Privilegovaní novináři festivalového deníku a festivalové televize se dostali za zábrany. Prezident si s hercem podává ruce. "Vypadni s tím foťákem už kurva" zazní z davu novinářů cíleně na fotografa festivalového deníku. Najednou se všichni natisknou co nejvíce na zábrany a televizní štáby natahují mikrofony. Malkovich s Bartoškou ale nejdou k nám, zastavují se u kulisy s logem festivalu. "Strč si ten mikrofon do prdele, uhni s tím mikrákem" řve kameraman shora. Středem pozornosti byli ale i nadále dva muži, kteří se již teď pomalu ubírali do hotelu Pupp. „Mister Malkovich!“ volá novinářka a drží nad hlavou jakési papíry. Zřejmě chtěla jeho podpis, ale setřel ji fotograf: "Jdi do hajzlu s těma deskama". Dva muži zmizeli za ochrankou v hotelu.

Cirkus konečně skončil. Sám tedy nevím, proč ta tolik očekávaná hvězda ve středu naprosto ignorovala novináře, když v Praze klidně rozdávala rozhovory a nechávala se fotit. Zároveň ale taky nechápu tu drzost a sprostotu novinářů. Nejsem naivní. Vím, že se mezi sebou někteří nemusí a vím, že je to jejich práce, takže je v jejich zájmu, mít lepší záběry, než jejich konkurenční kolega. To se ale skutečně musí chovat jak hovada? Musí se na sebe tlačit, vzájemně se napadat a být na sebe sprostí? Jsme jenom lidé a každému někdy puknou nervy, ale z takovéto vzájemné netolerance je mi špatně.

A Malkovich? Ten taky nemusí být takový namyšlený a mrzutý. Když se opozdil, muselo mu být jasné, že někteří novináři na něj čekali u zátarasů skoro dvě hodiny, tak jim aspoň mohl udělat radost, přijít k nim a říct aspoň klišé ve smyslu: "Jsem rád, že jsem se dostal do Karlových Varů, je to tu krásné". Nicméně vynahradil jim to na čtvrteční tiskové konferenci, kde odpovídal na otázky celou půlhodinu. Ve čtvrtek měl ještě dále na programu takzvanou diskuzi Masterclasses. Ta proběhla od devatenácti hodin v Lázních 1. Já tam nebyl. Na závěrečném ceremoniálu si Malkovich převetme Zlatý globus.

Už jsem se zmínil o filmu Heleny Třeštíkové. Právě ta byla tak hostem veřejného diskusního pořadu Čaj o třetí. Mluvila o složitostech natáčení časosběrných dokumentů, také přiblížila jednotlivé příběhy svých zpracovávaných děl. V současnosti se dokončuje další díl ze série Manželské etudy a Manželské etudy po 20 letech.

Tady na festivalu probíhá projekce o manželské dvojici "Zuzana a Stanislav" jejichž manželství vydrželo neuvěřitelných 13 let. Proč neuvěřitelných? Ti lidé měli úplně jiné povahy a vzali se jen z donucení, protože Zuzana čekala se Stanislavem dítě. Po několika letech lze jasně vypozorovat, že tito dva lidé k sobě už nic necítí.

To je pro dnešek vše.

• 
  1 - 5 >John Malkovich
• 
  6 >Helena Třeštíková
• 
  7 - 8 >Delegace k filmu Nejsem tvůj přítel
• 
  9 - 10 >Delegace filmu Ocas ještěrky

44th International Film Festival Karlovy Vary