Poslední lety se SkyEurope + požární evakuace jako bonus

Musím se pochlubit a říct Vám, co jsem zažil při letu z Prahy do Londýna a zpět. Jak je jistě obvyklé když se někam chystám a vím to delší čas dopředu, najdu si nejvýhodnější způsob dopravy na místo. Tentokrát jsem se chystal do Velké Británie. Cílová destinace letu - Londýn. 

Lety byly zruseny a ty nahradni zpozdenyTomáš Kabát

      Nejvýhodnějším se před časem jevil let se společností SkyEurope. Bohužel, jak se později ukázalo, nebyla to nejlepší volba. Letecké společnosti se poměrně dost dotknula finanční krize a letadla, která měla k dispozici, jí byla zabavena. Sice o tom proběhla nějaká malá zprávička v médiích, ale to už byl let zabukovaný a zaplacený.

      Protože všichni tvrdili, že je vše v pořádku a že lety bez problémů probíhají, nechali jsme tedy věc tak jak je. Snad se nic náhlého do odletu nestane. 

      Přibližně měsíc před plánovaným odletem zničehonic zavolala operátorka společnosti SkyEurope aby nás informovala o tom, že let, který byl naplánován na pátek ráno, neproběhne. No nadšení jsme z toho nebyli, ale nic jsme s tím dělat nemohli. Společnost nám nabídla let, odlétající ve čtvrtek večer. Byli jsme tedy nuceni ubytovat se někde v hotelu, abych nepřespával na letištních lavičkách. No… raději ani nevzpomínat, kolik zbytečných výdajů tento zrušený let způsobil. 

      Čas plynul dál. Jak se tak blížily dny mé cesty do Británie, najednou přišel e-mail. Pouhých 5 dnů před odletem jsme byli informováni i o tom, že byl zrušen i let, kterým jsme se měli dostat zpět do České republiky. Byl nám tedy samozřejmě nabídnut i let předchozí, jenomže slečna operátorka měla v letech také poměrně bordel, protože let, který nám nabídla, byl zrušen také. Nějak jsme se ale zpět do vlasti dostat museli, a tak nám byl nabídnut let ve čtvrtek večer. Náklady na jídlo, hotel, dopravu atd. opět zvýšily hodnotu tohoto výletu. Nehledě na to, že už jsme měli rezervováno místo v autobusové lince London – Luton. Vše se tedy muselo stornovat a znovu rezervovat. No, co se dá dělat, řeknete si… Jenomže já jsem si v tu chvíli připadal jako blbec. Jsem prostě člověk, který nerad mění své plány. A stojí to samozřejmě také spoustu drahocenného času.

      Nadešel čas odletu. S dobrou náladou  jsem se dostavil na pražské mezinárodní letiště. Co bohužel mírně narušilo mou náladu byl nápis, který svítil vedle čísla mého letu. Na informační tabuli provokativně blikal červený nápis „delayed“. Můj let byl zpožděn cca o hodinu a půl. Vím, že jsou zpoždění i mnohem větší, ale vzhledem k tomu, jaké problémy jsme měli s touto společností doposud, jsem byl už opravdu hodně rozladěn. Ke špatné náladě také přispěly i potupné bezpečnostní kontroly na letišti, jako koštování minerálky (i když jí bylo jen 150 ml), nebo příkaz zouvat si boty u bezpečnostních rámů. 

      To, čím jsme tedy nakonec letěli, nebyla nová superletadla společnosti SkyEurope, ale Boeingy 737-300 společnosti Bulgaria air s kapitánem Raskolnikovem na palubě. Vybavení letadla nemá cenu popisovat. Myslím si, že si dokážete už podle názvu aerolinek představit, jak se takovýmto rozpadajícím se střepem mohlo letět. Pokud si to představit nedokážete, tak je to možná lepší. Koneckonců jsem rád, že jsem vůbec odletěl. To jsem totiž ještě nevěděl, co mě čeká na zpáteční cestě.


      Plný zážitků a zcela připraven na nesmyslné letištní kontroly jsem dorazil na londýnské letiště v Lutonu. Bohužel, bezvadná letecká společnost opět nezklamala a krásně mě překvapila čtyřicetiminutovým zpožděním. A co teď dělat s časem? Tak jsem začal psát tento článek. Nedopsal jsem ho na letišti. Zničehonic se totiž při psaní tohoto článku rozezněl po rozmanité budově letiště požární poplach. Ohromně nepříjemný pištivý zvuk střídal mužský hlas, vyzývající lidi k okamžité evakuaci. Vážný hlas nepřetržitě opakoval hlášení: "This is a fire alarm! Please, leave a building immediately by the nearlest avalible exit." (Tohle je požární poplach! Prosím, okamžitě opusťte budovu nejbližším možným východem). Hláška zaznívala přes pět minut. Hady lidí opouštěly budovu letiště ze všech stran. Z dálky byly slyšet zaznívající sirény. Člověk by si řekl: „Konečně nějaké vzrušení!“ Jenomže je jasné, že při takovéto situaci nabereme zpoždění ještě větší. A kdo na nás pak ve dvě hodiny v noci bude v Praze zvědavý? Nehledě na to, že kdyby super-duper společnost SkyEurope neměla zpoždění, tak bychom už při fire alarmu mohli klidně směřovat na runway. 

      Nakonec se ukázalo, že to s tím požárem nebylo tak „horké“, a zpoždění nebylo nijak obrovské. Jako cestující jsem se samozřejmě nedozvěděl, jestli nějaký požár byl, nebo ne, nebo to bylo cvičení, nebo planý poplach, nevím. Jsem ale rád, že se situace vyřešila poměrně rychle. Bohužel, takový poplach některé značně rozrušil, a tak si někteří museli dát na kuráž nějakou tu skleničku alkoholu. Podle toho také vypadal let zpět. Popis cesty letadlem, ve kterém je větší množství pasažérů opilých, by vydal na další článek. Věřte nebo ne, nakonec jsem se skutečně dostal domů.


Jak zněl poplach - autentická nahrávka ZDE