Poslední den festivalu, média, balení, ocenění, bilance

V sobotu 11.7.2009 jsme se probudili do posledního festivalového dne. Někde se už od rána balilo. Už například neproběhne ani jedna projekce ve slavnostním sále grandhotelu Pupp. V sále se totiž už připravovala dekorace na večerní závěrečnou párty. Tam mají kromě celebrit přístup jen vybraná média, stejně jako na závěrečný ceremoniál a udělování cen. Poslední den byl, i přes optimistické předpovědi meteorologů, deštivý a zatažený.

Hotel Thermal, Karlovy VaryTomáš Kabát

Já mám ale z letošního festivalu dobrý pocit. Byl jsem tady poprvé s Press akreditací a moc mile mě tady překvapil novinářský servis. Samozřejmě jsem byl i mnohokrát zklamán, ale pozitivní dojmy převažují. Získal jsem letos mnoho zkušeností, takže příští rok už budu vědět co a jak. Jestli se tady do Karlových Varů ovšem příští rok dostanu. Měl jsem možnost si popovídat i s mnohem profesionálnějšími novináři. Například jsem se blíže seznámil se způsobem práce reportérů Idnes.cz. S překvapením jsem zjistil, že naproti mě sedí Tereza Spáčilová s kameramanem. Taky jsem se dostal před objektiv kulturně zpravodajského serveru pro mladé mezinami.cz. S nimi jsem se seznámil již druhý den festivalu. Překvapilo mě totiž to, s jakou radostí a obětavostí tvoří články a videoreporty, přestože celé internetové noviny píší dobrovolně a bez honoráře. Obdivuji je. Také musím podotknout, že jsou to velmi milí a inteligentní lidé, se kterými se dá dobře pobavit.

Možná někdy závidím zástupcům velkých médií, že mají pověst, a tudíž i privilegia, ale když porovnám jejich pracovní nasazení, pak skutečně pochybuji, že bych to co oni, dokázal. Být v takovém nasazení celých 9 festivalových dnů bez přestávky, to není tak jednoduché. Právě proto, že jsou zástupci renomovaných médií, mají i velikou zodpovědnost. Přece jen když novinář s dobrou pověstí řekne nepravdivou informaci, je to mnohem větší problém, než kdyby se něco takového stalo reportérovi regionálního rádia. Skutečně mnohokrát jsem uvažoval o tom, že bych se do novinařiny více angažoval, ale vyložil jsem si všechny nevýhody tohoto zaměstnání a nejsem si tak jistý, jestli bych tohle dělat skutečně chtěl.

Zpět k festivalu. Poslední možnost, kdy se mohli sami diváci zapojit do hlasování o divácky nejúspěšnější film, byla v pátek. Po dobu filmového festivalu měli možnost při vstupu do sálu získat hlasovací lístky, na nichž měli možnost porovnat film podle toho, jak se jim líbil. Na lístku byla stupnice, na níž jednoduchým natrhnutím papírku divák označil, jaký má z filmu dojem. Tyto natrhnuté papírky s hodnocením filmu sbíraly hostesky v rudém tričku s nápisem "Právo" při odchodu z filmu. V sobotu se tedy již nehlasovalo. Celkově ale v této anketě volil průměrně každý třetí festivalový divák, nasbíralo se tedy téměř 70 000 hlasů. V této anketě vyhrál film Na velikosti záleží, který jsem neviděl.

Sobota byla vlastně už takové čekání na výsledky, jak o různých filmech hlasovala porota. Při průchodu hotelem Thermal se pomalu zdálo, že festival už skončil. Lidé si odlepovali plakáty filmů ze zdí, uklízečka v laciném hadru pobíhá s metlou po hale, obvyklý ruch chybí. Lidé jsou potichu, sedí u hrnku s kávou u stolu a mluví tlumeně. Už to tam tak nežilo, jak jsem byl zvyklý.

Poslední den na festivalu je vhodný pro bilancování, takže bez ohledu na porotu uvedu mého favorita. Nejvíce jsem se zasmál u snímku Vyprodáno, ze soutěžní sekce se mi nejvíce líbil film Za všechno může Jidáš. Naopak nejvíce mě zklamal film Rámirez, o kterém jsem toho hodně slyšel i četl, ale když jsem ho viděl, neuspokojil mě. Dále mě zaujaly filmy: Whisky s vodkou, Venkovský učitel, Pokoj v duši, the Greatest a Nedodržený slib. Zbytek mi tak splynul s ostatními filmy. Na tomto festivalu jsem nafotil celkem 410 fotografií.

A jak filmy hodnotila porota? Předání cen nestatutárních porot se uskutečnilo od 15ti hodin před terasou uvnitř hotelu Thermal. Trošku nešťastně zvolené místo, protože jak už to tak bývá, osoba která má okno za zády se špatně fotí a natáčí. Nebudu tady uvádět, jakou cenu kdo získal, to najdete na každém zpravodajském serveru. Já se musím podělit o jeden zážitek: Překladatelka, která tlumočila do obou jazyků, v jednom okamžiku zaváhala a celou jednu děkovací řeč, která byla v angličtině, přeříkala celou znovu anglicky místo toho, aby ji přeložila. To bylo takové fajné zpestření.

Od 17 hodin ale začaly přijíždět filmové hvězdy, producenti, moderátoři, prezidenti, režiséři a další festivaloví VIP. Někteří přijeli zadem, ti kteří mají rádi publicitu, přijeli limuzínou k červenému koberci. Nastaly opět tlačenice a někteří diváci z přítomnosti celebrit kolabovali. Já jsem se mezi novináře nedostal, protože na červeném koberci prý pro regionální média není místo, takže jsem si říkal, že bych se na nějaké tlačení mezi zpocené fanoušky vykašlal. Raději jsem si šel zabrat dobré místo pro sledování projekce ze závěrečného ceremoniálu a udělování cen. Naposledy jsem se porozhlédl po okolí, všichni všude balili. Ještě jsem si zarezervoval lístek na poslední film. Tentokrát to byl film Gigant.

Závěrečný ceremoniál jsem spolu s několika dalšími nepozvanými novináři sledoval v hale nad kavárnou v hotelu Thermal. Ceremoniál začal opět jako ten zahajovací - uměleckým tancem s podkresem kusů igelitů, které se dávaly do pohybu díky fukarům na listí. Ten večer padla i velice zajímavá věta, ikdyž mírně naivní: "Věřím, že dokumentární film může změnit svět." řekl Marcin Koszałka. V průběhu byl také puštěn sestřih, který měl připomenout tvůrce filmů, kteří zemřeli během posledního roku. Tato rekapitulace úmrtí se koná každý rok. Vtipný okamžik nastal tehdy, když Antonio Banderas předával cenu za nejlepší režii. Laureát Andreas Dresen se při přebírání Banderase zeptal, zda by od něj potom mohl dostat autogram. Nejdelší potlesk však získal John Malkovich. Hlavní cenu - Křišťálový globus získal film Anděl u moře. Tuto cenu předal Frédéricovi Dumontovi John Malkovich.

44. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary je již minulostí.

(video serveru mezinami.cz - pár slov jsem řekl cca v  4:23)

• 1 - 2: Gramatické chyby na titulní stránce festivalového deníku, který je připravován redaktory deníku Právo 
• 3: Moderátorka předávání cen nestatutárních porot
• 4 - 8: Statutární poroty s oceněnými tvůrci
• 9: Opuštěné tiskové centrum poslední den festivalu
• 10: Úklid po festivalu
• 11: Bývalý prezident České republiky, Václav Havel
• 12 - 13: Opuštěný hotel Thermal
• 14: Frédéric Dumont, režisér vítězného snímku Anděl u moře, který získal hlavní cenu Zlatý globus
• 15: Andreas Dresen, režisér filmu Whisky s vodkou (získal cenu za režii)
• 16: Když hvězdy čekají na červeném koberci na odvoz limuzínou
• 17: lidé si rozebírají plakáty filmů

44th International Film Festival Karlovy Vary