Věděla, že dnes už se musí obětovat. Začal být nevrlý už i na děti. Natáhla si saténovou košilku, mezi nohy si lehce nanesla lubrikační gel a šla za manželem do ložnice.
„Jsi vždycky tak nádherně vlhká…“zašeptal, zatím co jeho levá ruka provedla úkon v podobě třech přesných krouživých pohybů po směru hodinových ručiček na jejím levém ňadru. Za chvíli už cítila další ruku mezi jejími stehny a mírný tlak, kterým zahajoval soulož.
Snad to dnes nebude tak dlouhé, jako před týdnem, myslela si , letmo ji v hlavě uvízl digitální display budíku, kterým vždy po očku sledovala ten vytrpěný čas. Naštěstí to nikdy nebylo déle než 5 minut.
Trošku zasténala, aby neprozradila absenci orgasmu, který s ním nikdy neměla.
V posteli ho za těch 20 let nenáviděla. Byl ji nepříjemný, vždy když na ní sáhl, přejel jí po těle nepříjemný mráz, nevzrušoval ji. Když chtěla v manželství okořenit jejich milování jinými praktikami, on nechtěl. Když chtěla zajít do sex shopu a koupit pouta, že si budou hrát, nadal jí, ať nevymýšlí hlouposti.
Po čase si našla milence. Byl v posteli úplně jiný, než její manžel. Zahrnoval ji fantazií, nic nebylo tabu, uměl ji rozmluvit o tom, co chce, co jí dělá dobře, po čem ve skrytu duše touží a na co se bála byť jen pomyslet, aby to vyslovila nahlas. Vše bylo předem splněno a ona to věděla. Věděla také, že se za žádnou cenu nesmí zamilovat.
Byl by to konec jejího manželství, její rodinné spokojenosti s absencí uspokojivého sexu.
V manželství se cítila spokojená, finančně zabezpečená, jejich dvě děti, ani její muž vůbec nevěděli, jak potají trpí a strádá. Nikdo to nevěděl. Vedla dvojí život a ani jednoho se nedokázala vzdát.
Častokrát si představovala, jaké by to bylo, ukončit manželství a začít žít s milencem. Došla k závěru, že by to bylo nemyslitelné, cítila, že její milenec v praktickém životě nedosahuje takových kvalit, jako její muž. Měla by sice sexu přehršel, ale neví se, kdo by platil složenky, kdo by se staral o chod domácnosti, jejich dům a provozní věci. To vše měl její muž v malíčku a ona se starala pouze o to, aby bylo co jíst a děti měly vše do školy. Často chodila večer unavená z práce a byla ráda, že doma vše klapalo a bylo o vše postarané.
Když byla mladá, často snila. Chtěla mít doma muže, který ji bude v posteli hýčkat, bude vzorný manžel a život půjde jako v pohádce. Chtěla mít vše pod jednou střechou jak s oblibou říkávala. Zaskočilo ji, že to tak není a asi ani nikdy nebude.
Každé manželství, ať vypadá sebespokojeněji, má uvnitř něco, co nabourává ten sen, který jsme snili v mládí o soužití a každý pár si nese určité tajemství. Otázkou zůstává, co je ochoten kdo tolerovat a přes co se už nepřenese.
Věděla, že to, že nesnáší svého muže je její problém. Měla by na něm začít pracovat. Častokrát si kladla otázku, zda tento stav, kdy musí tajit, plánovat, stresovat se prozrazením, je to nejlepší řešení. Chvílemi se nenáviděla za to, co muži provádí,ale nedokázala toho nechat.
Slíbila si,že zkusí zavolat do sexuologické poradny a promluvit si s lékařem, který jí určitě poradí, nasměruje k psychologovi, nebo alespoň vyslechne.
