Vlak nebo loď? Aneb o projektech sporných, drahých a nepotřebných.

V pátečním vydání MF Dnes mne zaujal článek na téma jak zlevnit stavbu dálnic. Vít Bárta již nechce okázalé třípatrové křižovatky amerického střihu a má se prý posuzovat i potřebnost jednotlivých projektů. Této ministrovy snahy si cením a velmi se zasazuji o to, aby byl podobný postup aplikován i na železnici a ostatní druhy dopravy. Protože něco vím o problematice železniční dopravy, podělím se o pár postřehů, které pokládám za velmi důležité.

Pěkným případem jak usypat obrovské sumy peněz do zcela nepotřebných projektů, je tak zvané „zvedání“ mostů na Labi a jedna konkrétní kauza. Čelákovicemi prochází poměrně významná železniční trať, která po starém příhradovém mostě překonává řeku Labe. Dle výše zmíněného plánu pro lepší podmínky říční plavby je jakékoliv zachování současného mostu nepřípustné. Prostě buďto stavitelé zvýší jeho niveletu a nebo zůstane v té současné, ale bude zvedací... První alternativa v praxi (kromě vysokých nákladů) naráží na nesouhlas místních. Bylo by nutné navýšit násep v přilehlých úsecích městské zástavby. A druhá varianta? Neumím si představit „nadšené“ výrazy cestujících v přeplněném příměstském vlaku, kdybychom jim sdělili že se nejméně půl hodiny dál nepojede - musí totiž proplout loď! Navíc se nacházíme v situaci, kdy je daný úsek trati obsazen hustou příměstskou a dálkovou dopravou, k čemuž je dobré připočítat ještě dopravu nákladní a případné odklony... Kdo by tedy měl dostat přednost? Rejdař a nebo železnice? Loď kontejnerů nebo tisíce lidí využívajících příměstskou železnici a dálkové rychlíky? Jak se připravit na rejdaře, který bude žádat odškodné za „ušlé zisky“ v důsledku čekání, dáme – li přednost železnici? Otázky se hromadí...

Na mysl se vkrádá ještě jeden problém: Když ponecháme požadavek na vyšší plavební výšku, může se uskutečnit následující scénář: 1.) Zvednutí náspu a tím i nivelety mostu zablokují (a právem) místní občané. 2.) Zvedací most bude příliš drahý (vždyť ten v Kolíně stál 1,3 mld. Kč) a v rozpočtu na něj nebudou peníze. 3.) Prostá výměna stávajícího mostu nepřipadá v úvahu protože nesplní plavební výšku. 4.) Rekonstrukce stávajícího starého mostu se nevyplatí, neustále totiž počítáme s jeho „brzkou“ náhradou. Výsledek? Pokud někdo nedostane rozum a nezruší požadavek rejdařů, tak se stávající most jednou rozpadne! Nejdříve přes něj bude zavedena pomalá jízda, potom ještě pomalejší a nakonec celou trať můžeme v klidu zavřít.....

Jisté tedy je, že se jedná o stavbu nejenom pěkně drahou ale navíc i vysoce konfliktní. Ani jedna varianta vyhovující plavební výšce není dobře. Navíc si dovolím poměrně kacířskou myšlenku: Proč vlastně podporujeme lodní dopravu po Labi? Co je na ní tak společensky přínosného či ekologického? Když pominu argument typu „že převezme část zboží přepravovaného po silnici“ :-) ,vychází mi jediné – bude vozit kontejnery a hromadné substráty. To však už dnes, a mnohem lépe umí vlak. Železniční infrastruktura již stojí a navíc nebudeme muset neustále hrabat do říčního dna, zvedat mosty a stavět jezy u Děčína, či lamentovat nad tím že je vody hodně a nebo naopak málo.

Pevně tedy doufám, že „krize“ neočistí jenom dálnice od třípatrových křižovatek, ale obecně i společnost jako celek od naprosto zbytečných projektů. Těch v nichž se za hodně našich peněz plodí veliké konflikty a mají téměř nulový přínos pro obyvatele této země...