Nepokoje na Šluknovsku s.r.o.

V severočeském Šluknovském výběžku se rozhořely nepokoje s rasovým podtextem. Chystají se policejní manévry, premiér Nečas umožnil policii nasadit neomezené množství posil.

Hodně je psáno o vyhrocující se situaci, o problematických občanech, kteří se do místních sudet v poslední době hrnou po tisících, o konfliktech. Všechna možná média popisují vzájemné půtky tu těch, tu oněch, doplněné o hrůzu nahánějící silácká hesla obou vypolarizovaných stran konfliktu. Trochu stranou heslovitých bulvárních titulků už zůstávají chudáci místní starousedlíci a jak už to tak bývá, i jedna z důležitých příčin konfliktu.

Již delší dobu se mluví o praxi jistých realitních kanceláří, které v pohraničí skupují levné nemovitosti, aby do nich obratem ruky mohli přesídlit nepohodlné nájemníky z lukrativních míst. Duch maximalizace zisků a minimalizace ztrát velí se těchto nájemníků zbavit vystěhováním do jakési ubikace v sudetech a uvolněné nemovitosti poté patřičně ku svému osobnímu prospěchu zhodnotit...

V syrové nahotě zde v praxi vidíme kam také může vést byznys bez zábran. Na celém případu lze krásně demonstrovat onu tiše a v celospolečenském konsensu přijímanou privatizaci zisků a socializaci ztrát. Realitka vydělá, státe ty se postarej jak umíš. Nebo také jinými slovy – po nás potopa. Při pohledu na situaci Šluknova či Rumburku se do našich liberálních myslí musí vkrádat nechtěná otázka, zda opravdu platí ono „Když všichni sledují svůj osobní prospěch,  vede to k prosperitě celku“... Zde jsou nezamýšlené důsledky nezodpovědného a pouze svůj prospěch sledujícího byznysu myslím velmi zřetelné.

Přední sociologové, terénní pracovníci ale i urbanisté a lidé zabývající se organismem města se jednohlasně shodnou na problému ghett. Tedy čtvrtí či jejich částí obývaných pouze jedním, zejména sociálně, ale i etnicky vymezeným obyvatelstvem. Ve velkém to můžeme vidět například ve Francii nebo docela nedávno v Londýně. Tamní sídliště byla stavěná jako levné „sociální“ bydlení a dnes vidíme důsledky. Podobně, sestěhujeme – li sociálně problematické občany, žijící původně na různých místech, do jednoho paneláku v pohraničí, nemůže to dopadnout dobře. To je právě kořen problému Šluknova a dalších měst.

Pozornost společnosti by se však měla, kromě zajištění pořádku a dodržování zákonů, také obrátit směrem k oněm podnikatelským vykukům. Spravedlivým trestem by bylo, nechat zmíněné realitky zaplatit veškeré náklady na policejními manévry a vícenáklady na střežení bezpečnosti. Dále také náklady spojené s růstem vandalismu, krádeží, násilností... A v neposlední řadě také zaplatit kvalitní sociální pracovníky, pedagogy a specialisty, kteří zajistí alespoň nějakou integraci...

Nicméně největším trestem pro ony realitky by bylo jakési NE každého z nás podobnému sebezahleděnému stylu podnikání, tak aby měli na hlavě „z ostudy pytel.s.r.o.“.