Krym a jak to celé dopadne

Dění na Ukrajině a především pak v Krymu sleduje v posledních týdnech s napětím snad každý z nás. Prioritně zastávám názor, že pokud si přeje nějaký národ osamostatnění, nechť to v co největším míru udělá. Všichni by pro to měli mít pochopení. 

V dnešní době existuje řada demokratických řešení, jak se plně osamostatnit nebo k někomu jinému přičlenit. To platí nejen pro Krym, ale třeba i pro Skotsko, Tibet a plno dalších území, o kterých se nemluví… Osobně to považuji za jedno ze základních svobodných práv.

Zpětně musíme většina z nás uznat, že rozdělení Československa bylo naprosto ukázkové a bezproblémové, v porovnání s jinými. Spolupráce funguje možná lépe než za dob Československa. Proč? Protože nemusíme, ale chceme! Mimo jiné je to pro nás pro všechny minimálně příjemné zpestření, koukat v televizi na společné projekty dvou sousedních zemí.

Naprosto obrácený případ bylo rozdělení Jugoslávie. Pro většinu z nás je dodnes naprosto nepochopitelné brutální nelidské násilí, genocida, zločiny, které se tehdy odehrávaly. Dodnes, když si na to vzpomenu, je pro mně nepředstavitelné, že se to odehrálo v Evropě před dvaceti lety. Vyplývá z toho jediné. Držet národy za každou cenu, není dobré pro nikoho. Lidé mají v oblibě vymlouvat se na ekonomiku, ale dnes je vývoj tak rychlý, že za pár let můžou být bohaté země chudé a chudé bohaté.  

Příběhy zemí bývalého Sovětského svazu mají svá zásadní specifika. V každé z nich existuje početná skupina ruského obyvatelstva. Je zde hodně příběhů, o kterých se moc nemluví, protože nikdo neví, co s nimi! Neexistující, přesto nezávislé státy Podněstří, Abcházie a Jižní Osetie. Někdo je nazývá loutkovými státy Ruska, ale pravdou je, že jsou přímo navázány na Rusko.  

V případě Ukrajiny navíc sledujeme nový jev. Dosud se v Evropě federace dělily (např. Jugoslávie), tentokrát se někdo chce přičlenit k jinému státu. Navíc Krym je oblast a není to samostatný národ, žijí tam Rusové, Ukrajinci a Tataři. Z mezinárodního hlediska, se dělit zevnitř – referendum Ukrajiny a pak rozčlenit na nějaké části, není mezinárodně uznatelné. Hranice se vždy ctily, tentokrát to vypadá na první precedens.

Pravdu a jednoduché řešení na Krymu a v Ukrajině nevidím, a to asi nikdo z nás. Nejdůležitější z mého hlediska je, aby neumírali lidé.

Lidé, kteří tam žijí, ať se domluví na co nejpřijatelnějším řešení pro ně a ne pro nás. My tam nežijeme! Kéž by zvolili co nejvíce Československou cestu! 

Z jakých základních informací vycházím:

• Krym byl dříve součástí Rusko, než před 60 lety sovětský prezident Nikita Chruščov přidal toto území Ukrajině.
• Rusů žije na Krymu 70 % z celkového počtu obyvatelstva.
• Dříve tam žili i Tataři, které násilně vystěhovali (kvůli kolaboraci s Němci) a ti se po rozpadu Sovětského svazu vrátili a dnes žádají o pomoc Turky. Takže si nároky na Krym můžou dělat například i Turci.
• Ukrajina se nechce svého území vzdát.
• Rusko ho už mezi tím násilně obsadilo. Co znamená násilně, když je tam lidé vítají? Ruský prezident je v Rusku hrdina.
• Ukrajinský prezident utekl a byl sesazen demonstranty, to taky není zrovna demokratické.  
• EU a USA zvažují různé diplomatické sankce, ale proti jdou obrovské obchodní zájmy. Vojensky se neodváží tuto situaci naštěstí řešit nikdo.
• Ukrajině pomůžou EU a USA půjčkami, to řeší  krátkodobou situaci.  Ukrajina je ovšem dlouhodobě na Rusku velmi závislá a EU je úplně jiný systém, než funguje v Ukrajině, z hlediska krátkodobého plánování.
• Vykládá se pohádka o neexistující ruské armádě na Krymu v počtu 30 000 vojáků, kde působí i domobrana. Armáda byla oficiálně pozvána sesazeným prezidentem Ukrajiny, z důvodu ochrany obyvatelstva.
• Ukrajinská armáda přechází k ruským, prý přešel pouze jeden – velitel.
• Krymský parlament mezi tím schválil připojení k Rusku a za pár dní bude referendum. 

Co je tedy správné? Správné je to, co chtějí lidé, kteří na Krymu žijí! Ostatní přinese jen další a další komplikace do budoucna, a to pro všechny. Hlavně NE násilí na životech nebo další „nezávislý neexistující stát“. 

Jak jim můžeme pomoci my? Jsem hlavně pro pomáhání konkrétním zraněným lidem. Politicky jsme součástí EU, a proto bychom měli respektovat společný postoj. Při vší úctě k České republice bych si odpustil velká a zbytečná gesta. 

Jak to dopadne? To nevíme nikdo z nás, ale osobně si myslím, že se Krym připojí k Rusku. Referendum dopadne jednoznačně. Rusko to zaplatí v penězích, ropě a plynu Ukrajině. Budou nějaké ústupky, možná část přístavu pro Ukrajinu, otočí si role. 

Velká neznámá jsou Tataři je jich 300 tisíc a jsou to válečníci.  Uvidíme, jak to dopadne třeba s dalším ukrajinským územím.